Praha - Senát neschválil změny, které mají výrazně zpřísnit podmínky pro podnikání družstevních záložen. Novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, kterou poslanci schválili v září, chtějí senátoři pozměnit.
Senátoři navrhují snížit omezení pro maximální velikost záložen. Přípustná bilanční suma - zjednodušeně řečeno součet spravovaných peněz - takzvaných kampeliček by se podle návrhu senátorů měla snížit z vládou navrhovaných (a poslanci schválených) pěti miliard na čtyři miliardy korun.
Dále senátoři navrhli odložit účinnost ustanovení, podle něhož by se na členský podíl v záložnách ve výši deseti procent vkladu nevztahovalo zákonné pojištění. "V případě krachu kampeličky by tak nebyl vrácen," uvedla senátorka za Stranu zelených a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Označila to za protiústavní. Ustanovení by proto podle ní měl v mezidobí přezkoumat Ústavní soud. Ústavní stížnost proti tomuto opatření zvažuje také Asociace družstevních záložen, která už poslala také stížnost k Evropské komisi.
Senátorský návrh opět posoudí Sněmovna, která před měsícem totožný poslanecký návrh odmítla. Se změnami nesouhlasí ani ministr financí Andrej Babiš (ANO). Vláda chce novelou podpořit dlouhodobou udržitelnost sektoru družstevních záložen. Na vzniku nových pravidel se výrazně podílela Česká národní banka.
Záložny: Jde o likvidaci sektoru
Proti vládnímu návrhu protestují i menší záložny sdružené v Asociaci družstevních záložen. „Tak drastická a náhlá změna modelu fungování může způsobit jediné - likvidaci sektoru. Toto ustanovení fakticky odřízne družstevní záložny od vkladatelů a znemožní, respektive významně omezí schopnost přijímat vklady,“ řekl online deníku Aktuálně.cz Petr Illečko, předseda představenstva spořitelního družstva Ano a člen prezídia Asociace družstevních záložen.
Záložny odhadují, že podle nových pravidel vyberou pouze deset až třináct procent sumy, kterou od lidí získávají dnes.
Pokud by toto ustanovení prošlo v nezměněné podobě, výrazně by se zvýšil účastnický vklad, který lidé platí při vstupu do záložny. Kdo by chtěl uložit třeba sto tisíc na termínovaný vklad, musel by na účastnický vklad složit deset tisíc korun. Členský vklad se sice na konci smlouvy vyplácí, ale jeho výše se odvíjí od hospodářských výsledků záložny.
Změňte se na banku, nebo přestaňte růst
Cílem vládní novely je zpřísnit podmínky pro podnikání družstevních záložen. Norma vedle omezení roční bilanční sumy zavede také zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek a omezí výše úvěrů poskytovaných záložnami na 30 milionů korun od roku 2018. Už od příštího roku by záložny nesměly poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy.
Zavedení stropu pro bilanční sumu má být účinné od roku 2018. Pokud bilance stoupne nad pětimiliardovou hranici, bude se muset kampelička přeměnit na banku, nebo rezignovat na svůj růst. Jestliže si družstevní záložna zvolí transformaci na univerzální banku do konce příštího roku, bude moci získat bankovní licenci s nižšími požadavky na základní kapitál, a to na úrovni pěti milionů eur (asi 138 milionů korun).
Podmínkou je ovšem současně předložení maximálně pětiletého plánu postupného navýšení základního kapitálu na úroveň požadovanou pro univerzální banky. Ta činí 500 milionů korun. Ostatní podmínky pro udělení bankovní licence, stejně jako požadavky na plnění kapitálové přiměřenosti, návrh nemění.
Příspěvky záložen do Fondu pojištění vkladů by podle návrhu měly být vyšší než u bank. Záložny by tak od roku 2015 měly platit čtvrtletně 0,08 procenta z objemu pojištěných vkladů. Podmínky pro banky se nemění. Nyní odvádí banka i družstevní záložna čtvrtletně příspěvek 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, stavební spořitelna 0,02 procenta. Babiš také uvedl, že od roku 2018 musí být členský vklad minimálně 1000 korun.
