Karviná – Těžební společnost OKD, která je od května v úpadku, požádala vládu o státní pomoc na útlum Dolu Paskov ve výši až 723 milionů korun. Peníze mají jít na odstupné propouštěným zaměstnancům a technickou likvidaci dolu. Sdělil to dnes mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Moravskoslezská tripartita návrh, aby se stát finančně podílel na útlumu Paskova, podporuje. O státní pomoc požádala firma dopisem adresovaným ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi (ČSSD). Ten však nevidí důvod OKD finančně pomáhat ve chvíli, kdy šachty nevlastní státní podnik Diamo.
Vláda už letos OKD jako pomoc poskytla úvěr 700 milionů korun. Ministerstvo financí s dalšími penězi pro těžební společnost OKD nad už uzavřenou dohodu se státním podnikem Prisko nepočítá, uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
OKD oznámilo, že ztrátový Důl Paskov na Frýdecko-Místecku zavře k 31. březnu 2017. Peníze, o které nyní firma požádala, jí při tom mají pomoci. "Asi jednu třetinu z požadované částky tvoří náklady na zajištění zákonných sociálních nároků zaměstnanců, vyplývajících z kolektivní smlouvy a kolektivní smlouvy vyššího stupně spojených s ukončením těžby a následnou likvidací dolu," uvedl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.
Uvedl, že 477 milionů korun bude OKD potřebovat na samotnou technickou likvidaci dolu. Původně odhadované náklady na útlum se přitom podle Čelechovského podařilo managementu firmy reálně snížit zhruba o 40 procent.
Na počátku prosince měl důl téměř 1500 kmenových zaměstnanců. Celkem v OKD i s dodavatelskými firmami pracuje asi 11 000 lidí. Zhruba 300 lidí bude na Paskově dál zaměstnáno na likvidaci dolu, okolo 500 pracovníků chce firma převést na šachty v karvinské části revíru a asi 550 pracovníků dostane ke konci března výpovědi se sedmiměsíčním odstupným.
OKD rovněž požádalo o státní pomoc pro zakonzervovaný Důl Frenštát. Mělo by jít ročně o periodickou částku 30 milionů korun, což je suma, kterou firma každoročně vynakládá na konzervační režim dolu. Jsou v tom zahrnuty mimo jiné náklady na energie a údržbu či na nezbytné externí služby.
"Důl Frenštát musíme ze zákona udržovat jako strategickou zásobu černého uhlí pro Českou republiku. Nicméně náklady spojené s udržovacím provozem a hlavně se zajištěním bezpečnosti jsou pro nás v insolvenci velkým finančním břemenem," uvedl Klimša. Doplnil, že vedení těžařské firmy chce zřídit nový závod Útlum, kam by organizačně převedlo všechny své nečinné doly (tedy Paskov a Frenštát) a tím je transparentně oddělilo od činné části podniku.
Tripartita návrh podpořila
Předsednictvo krajské tripartity konstatovalo, že předpokládané náklady na útlum Dolu Paskov se OKD podařilo oproti původnímu odhadu výrazně snížit, uvedla za tripartitu Jana Dronská. V roce 2013 se odhadovaly na miliardu až 1,5 miliardy korun. Návrh vyčlenit Paskov a Frenštát do samostatné jednotky považuje tripartita za smysluplný a rozumný.
"Rovněž podporujeme návrh, aby se stát finančně podílel na útlumu Dolu Paskov a konzervačním režimu Dolu Frenštát v avizovaném rozsahu, respektive v rozsahu, na kterém se zainteresované strany dohodnou v nejbližších týdnech bez zbytečných průtahů tak, aby mohl být finalizován reorganizační plán ve stanoveném termínu," uvedl předseda tripartity, vládní zmocněnec Jiří Cienciala.
Předsednictvo tripartity doporučilo ihned zahájit jednání s Evropskou komisí o souhlasu se státní pomocí a požádalo vládu a příslušné instituce, aby urychlily legislativní kroky nutné k útlumu dolů. Provizorní režim, který na Paskově nastane po ukončení těžby, totiž bude přinášet každý měsíc další náklady v řádech desítek milionů korun.
"Oceňuji, že OKD ustoupilo ze svých původních požadavků, které byly nereálné. Jejich poslední návrh považuji za rozumný a akceptovatelný," uvedl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Čelechovský připomněl, že obdobnou státní pomoc využily nebo stále využívají i jiné evropské země. "Naposledy Polsko, kterému Evropská komise spolufinancování schválila před několika týdny. Plán polské vlády konkrétně počítá s finanční podporou ve výši 7,95 miliardy zlotých (48,3 miliardy korun). Využita bude hlavně na uzavírání nekonkurenceschopných černouhelných dolů," uvedl mluvčí OKD. V Německu podle něj státní subvence na ukončování těžby černého uhlí dosáhly už 130 miliard eur (přes 3,5 bilionu korun).
Babiš s dalšími penězi nepočítá
Ministerstvo financí s dalšími penězi pro těžební společnost OKD nad už uzavřenou dohodu se státním podnikem Prisko nepočítá. ČTK to sdělil to ministr financí Andrej Babiš. Doufá v to, že firmu koupí seriózní soukromý investor, který ji bude dlouhodobě provozovat.
"Pevně doufám, že si OKD koupí seriózní strategický privátní investor, který bude firmu dlouhodobě provozovat. Ministerstvo financí s dalšími penězi mimo dohodu s Priskem pro OKD nepočítá," potvrdil v SMS zprávě Babiš.
Za "naprosto nestoudnou" považuje žádost místopředsedkyně opoziční ODS Alexandra Udženija. "Beru ho jako výsměch všem lidem, kteří už jednou ze svých kapes OKD poslali necelou miliardu, a taky všem podnikatelům a firmám, kteří bojují sami a nemohou natáhnout ruku a dožadovat se od státu peněz na záchranu," uvedla v tiskové zprávě.
Mládek by si podle ní měl vzpomenout, že první "miliardový bonus pro OKD" prezentoval jako půjčku, kterou by státu měla krachující firma vrátit. "Je stále jasnější, že se tak nikdy nestane. Místo zjednodušování podmínek pro všechny podnikatele, investic do inovací a vzdělávání končí miliardy v černé díře OKD," uzavřela.
Sám Mládek nevidí důvod OKD finančně pomáhat ve chvíli, kdy šachty nevlastní státní podnik Diamo. Ministr to dnes řekl novinářům. Diamo podle něj nabídlo za podnik korunu, nezávaznou nabídku předložilo 16. prosince.
"Pokud by si státní podnik Diamo koupil ty šachty, tak samozřejmě přebere zodpovědnost za technický útlum a přebere zodpovědnost za sociální programy. Pokud by stát ale v mezidobí poskytl veřejnou pomoc, tak by to vlastně pro Diamo zhoršil a poskytl by výhodu a peníze soukromému vlastníkovi," uvedl dnes Mládek.
