Podle Prokopa existuje digitální propast - tedy rozdíl mezi těmi, kteří disponují přístupem k technologiím, a těmi, kteří tento přístup nemají - nejen ve starší generaci, ale také v té mladší a střední. U nich přitom hrají roli především sociální rozdíly, které vznikají už v českém vzdělávacím systému.
"Se státem komunikuje elektronicky okolo 80 procent vzdělanějších lidí do 54 let a jen kolem třetiny bez maturity," zmiňuje sociolog data evropského statistického úřadu Eurostat.
Starší generace a chudší skupiny na to přitom doplácejí nejvíce právě teď - v době výrazného zdržování prakticky všeho. Kvůli digitální propasti mají tito lidé problém dostat se k elektronickým žádostem o státní peníze, které jim mohou pomoci lépe zvládnout energetickou krizi. "V rámci starší generace s k nim nedostane často ta nižší třída, která by to potřebovala," připomíná Prokop.
Žijeme v době, kdy si bez digitálních dovedností lidé v některých případech už ani nenakoupí, jsou ale také klíčovým předpokladem pro hledání práce. Komu v Česku podle vás tyto dovednosti nejčastěji chybí?
Na chvíli si odmysleme generační aspekt. Spousta výzkumů ukazuje, že takzvaná digital divide (digitální propast, pozn. red.) existuje i v mladší a střední generaci. Nejde o samotné používání internetu a IT techniky, ale způsob jeho využívání. A druhá je schopnost jejich využívání pro hledání práce, vzdělávání se, komunikaci se státem, plánování rodinného rozpočtu. Tyhle dovednosti už tak samozřejmé nejsou a v rámci mladší a střední generace se v nich liší sociální třídy.
Pár příkladů. Eurostatu asi 70 procent Čechů ve věku 25 až 54 let s VŠ vzděláním říká, že v posledních třech měsících dělalo něco s tabulkovými softwary typu Excel či Google spreadsheet. Mezi stejně starými lidmi bez maturity to bylo pod 10 procent. U textových editorů je tenhle poměr 80 ke 20 procentům. Se státem komunikuje elektronicky okolo 80 procent vzdělanějších lidí do 54 let a jen kolem třetiny bez maturity.
A tak by se dalo pokračovat. Tenhle rozdíl digitálních kompetencí podle vzdělání existuje všude, ale v Česku je silnější než v průměru EU.
Proč je to v Česku horší?
Doplácíme mimo jiné na obrovské nerovnosti ve vzdělávání. Část mladých lidí pochází z chudších rodin, kde jsou nižší úrovně kompetencí i sociálního kapitálu rodičů. A české vzdělávání je často pošle do horších základních a středních škol, kde se nemohou rozvíjet. Takže tuhle mezeru nedoženou - to se týká matematické, čtenářské i digitální gramotnosti. Navíc ztratí kontakt se střední třídou a příležitostmi využívat technologie tím rozvíjejícím směrem.
Mladší ročníky se ty starší snaží do digitálního světa často zapojovat. Stává se však, že pořízení některé z technologických vymožeností například prarodičům často končí neúspěchem a na techniku se v domácnosti práší. Jak tyto skupiny co nejlépe zapojit?
Na ty přístroje jako takové se asi zas tak nepráší. Třeba na internet přes smartphony a další mobilní už dnes chodí minimálně polovina generace mezi 65 a 74 lety. Ale menšina z ní používá internet pro komunikaci se státem a podobně.
A i tady je ten velký vliv vzdělání v rámci generací. Na to doplácíme třeba nyní, když se zprovozňují elektronické žádosti na věci, které mohou seniorům pomoct v energetické krizi. V rámci starší generace se k nim nedostane často ta nižší třída, která by to potřebovala.
Co klíčového mohou skupiny, jako jsou právě senioři, ale třeba i sociálně slabší či handicapovaní digitální inkluzí získat?
V rámci těch žádostí je to například online žádost o příspěvek na bydlení či Zelená úsporám light, kde mohou získat až 150 tisíc na zateplení. Na tyto věci potřebujete bankovní či online identitu, což je samozřejmě bariéra.
Ale samozřejmě se to týká i hledání práce, bydlení a celoživotní vzdělávání, ale třeba i hledání volnočasových aktivit pro děti, školek, hledání hodnocení škol, když si mezi nimi vybíráte, doučování. Vše toto jsou věci, kde digital divide znevýhodňuje nižší sociální třídy.
Byť na druhou stranu zase může překonávat některé prostorové bariéry a znevýhodnění bydlištěm na periferiích a tak dále.
Český stát se na digitalizaci snaží sázet stále víc. Jak už jste zmínil, zásadním tématem je zejména možnost vyřizování dávek a dalších byrokratických úkonů čistě elektronickou formou. Ustupuje se od "papíru" a úřady postupně přecházejí do virtuálního světa. Jde podle vás o hladký přechod?
No, hladký přechod to určitě není. Dám příklad zase příspěvek na bydlení. Tam funguje od července velmi pěkná online žádost. Pro uživatele, který má bankovní či online identitu, žádost usnadňuje. Ale pokud vím, na straně úřadů dlouho tato online žádost nebyla propojena do jejich systému.
Navíc pokud nemáte bankovní či online identitu, nemůžete tuto jednoduchou žádost využít tak, že byste ji podali a zašli tam doložit identitu občankou. Takže je tam pořád na čem pracovat.
V čem konkrétně vnímáte ve státní správě největší mezery, a kde je naopak vidět posun k lepšímu?
Posun vnímám v digitalizaci žádostí. Byť je to často na půl cesty, jak už jsem zmínil. Tragédie je nepropojení dat ve státní správě. Dnes nevíme prakticky nic.
Data o dávkách od úřadu práce, důchodech od ČSSZ a daních od finančního úřadu by se dala využít pro definici zranitelného zákazníka, který by měl nárok na levnější energie. Ale nejsou spojená. Spojení dat o exekucích a sociálních odvodech by ukázala, kolik lidí vytlačujeme do šedé ekonomiky. Ale nejsou spojená. Podle počtu dětí s přídavkem na děti ve školách by se dala cílit podpora pro sociálně slabší studenty ve vzdělávání. Není to spojené.
Propojením dat o praktických lékařích a pacientech a jejich účasti na preventivních programech, by se dalo zkoumat, zda za absenci v prevenci rakoviny mohou pasivní praktici či něco na straně pacientů. Není to ale zatím propojené. Asi bychom překročili limit znaků, kdybych pokračoval.
A jak je na tom v digitalizaci v porovnání se státem soukromý sektor?
To asi nelze zobecnit. Stav firem se bude lišit podle sektoru, velikosti a tak dále. Určitě platí, že v mezinárodních srovnáních si Česko vede solidně v e-commerce a hůře e-governmentu. Tedy ve všech věcech, které jsem již popsal.
Podpora digitalizace v Česku hrazená firmami:
Odborníci opakovaně zdůrazňují, že investice do digitálního vzdělávání je v Česku nezbytná. Filantropická odnož technologického gigantu Google se v tuzemsku rozhodla digitalizaci, digitální inkluzi a právě vzdělávání v této oblasti podpořit formou konkrétního projektu.
Výzvu s názvem Google.org Impact Challenge: Tech for Social Good otevřel Google.org pro neziskové organizace, akademické nebo výzkumné instituce a sociální podniky, které hledají digitální a finanční podporu pro své projekty.
V Česku je možné jednotlivé projekty hlásit právě v těchto dnech online. Úspěšní žadatelé si mezi sebou rozdělí až dva miliony eur (přibližně 49 milionů korun).
Firma kromě finanční injekce poskytne také tým svých odborníků, a to skrze program Google.org Fellowship. Mohou mezi nimi být například softwaroví inženýři, produktoví manažeři nebo UX výzkumníci. Ti budou po dobu až šesti měsíců na plný úvazek a pro bono spolupracovat s danou organizací a pomohou jí řešit technologické výzvy projektu.
