Více hodin u Čechů ovlivňuje řada faktorů
Materiál připomíná, že kratší pracovní doba je u nás prosazována především odbory. Ty se odvolávají na údaje OECD o průměrném počtu hodin odpracovaných jedním pracovníkem za rok. Čísla ale mohou být matoucí.
Česko má mezi evropskými zeměmi nejdelší pracovní dobu. Mezi 26 zeměmi vykazuje pátý nejvyšší počet hodin odpracovaných jedním pracovníkem za rok. Jak ale výzkumníci upozorňují, země tyto údaje získávají z různých zdrojů, ale hlavně údaje nerozlišují mezi zaměstnanými na plný a částečný úvazek.
V zemích s vysokým podílem osob pracujících na částečný úvazek je celkový průměr odpracovaných hodin nižší, aniž by bylo možné činit závěry o délce normálního pracovního týdne. Právě v oblasti částečných úvazků se Česko řadí mezi evropské země s nejnižším podílem na celkové zaměstnanosti.
"Při pohledu na délku obvyklé týdenní pracovní doby osob pracujících na plný úvazek je již patrné, že ČR příliš nevybočuje z průměru EU, ačkoli se pohybuje lehce nad ním - má podle údajů Eurostatu 41,7 odpracované hodiny týdně," uvádí studie.
Ještě je třeba se dívat na počty OSVČ ve společnosti, které naopak odpracují za týden více hodin než zaměstnanci. I to ovlivňuje celková čísla. "Česká republika se podílem 16,5 procenta OSVČ v pracující populaci pohybuje nad průměrem EU, kde tento podíl činí 14,3 procenta," píše se v analýze, podle níž OSVČ pracují nejčastěji 48 hodin týdně.
"Délka pracovní doby záleží také na zastoupení v určitých odvětvích, profesích a pracovních režimech v dané ekonomice. Česko má poměrně vysoké zastoupení pracovníků právě v oborech, jež jsou náchylnější k delší týdenní pracovní době - zpracovatelský průmysl, stavebnictví, doprava, řemeslné a opravářské práce, obsluha strojů a zařízení," vysvětlují autoři studie.
Česko jako nejprůmyslovější země Evropské unie tak prozatím nemůže aspirovat na délku pracovní doby zemí, jež se specializují především na sektor služeb s vysokou přidanou hodnotou.
"Vysoký počet odpracovaných hodin na jednoho pracovníka za rok je u nás do značné míry dán nízkým podílem částečných úvazků a relativně vysokým zastoupením OSVČ v pracující populaci," uzavírá materiál.