Konec levné práce. Šéf ČMKOS na mítinku s odboráři, 7. září 2016 | Foto: ČTK

Odbory: Nikomu to neublížilo

"Zkracování pracovní doby je kontroverzní téma, na němž se zaměstnavatelé a zaměstnanci v obecné rovině těžko shodnou. Má totiž na obě skupiny široký dopad," píše se v úvodu analýzy, kterou nyní představil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV).

Na jedné straně znamená kratší pracovní doba lepší možnost skloubení práce a soukromého života zaměstnanců i pozitivní dopad na jejich zdraví. Na druhé straně ovšem přináší firmám vyšší náklady na pracovní sílu a snížení konkurenceschopnosti. "Z celospolečenského hlediska je tedy důležité, jaké efekty nakonec převáží," míní analýza. Jde totiž především o politické rozhodnutí. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomíná, že řada firem v Česku už pracovní dobu v délce 37,5 hodiny zavedla právě na základě vyjednávání s odbory, a podle jeho slov "to nikomu neublížilo".

"V Česku je zkrácená pracovní doba bez ztráty mzdy dohodnutá už v 77 procentech průmyslových firem. Nic se nestalo, nezkrachovaly. A teď slyším, že chceme likvidovat ekonomiku, když to chceme plošně uzákonit. Je to jenom otázka organizace práce a důstojnosti vůči zaměstnancům," říká odborář. 

Doplňuje, že tlak na zkracování pracovní doby je tlakem na technologický růst. "Český zaměstnanec odpracuje za celý svůj pracovní život o několik let více než zaměstnanec ve Francii, v Německu, v Nizozemsku a dalších západních zemích a to je potřeba změnit. Přece nechceme zůstat v dřevní době," dodává Středula.