Méně práce, víc života. Zkrácení pracovní doby se blíží, příklad z Francie ale varuje

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 9. 2021 7:06
O zkrácení pracovní doby v Česku ze 40 hodin týdně na 37,5 hodiny se mluví dlouho. Před říjnovými volbami tato myšlenka znovu ožívá, odbory a ministerstvo práce ji chtějí uzákonit. Zajímavá je proto nová analýza pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která rozebírá dopady změny a upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí. "Změní nás to v postmateriální společnost," věří analýza.
Foto: Václav Kříž, Prahounakole.cz

Doporučit, nebo nedoporučit?

Analýza VÚPSV zjišťovala na základě dat, dostupných zahraničních výzkumů i zkušeností zaměstnavatelů, co by pro Česko povinné zavedení kratšího pracovního týdne znamenalo. 

"Kvantitativní analýzy ukazují, že legislativní zkrácení pracovní doby způsobí pokles HDP, ten ale nebude národohospodářsky významný. O tomto poklesu je ale potřeba uvažovat i v kontextu dalších negativních a pozitivních dopadů," uvádí autoři materiálu. 

Negativní dopady:

  • Někteří zaměstnavatelé přistoupí k navýšení práce přesčas, kterou mohou nařídit, v extrémních případech pak zaměstnavatelé mohou zaměstnance nutit k nelegálním přesčasům. "Vzhledem k předpokládanému vyššímu objemu přesčasové práce po zavedení opatření je možné uvažovat i o úpravě legislativy týkající se práce přesčas," doplňují autoři. 
  • Některé firmy mohou zmrazit mzdy.
  • Může dojít k nárůstu pracovní migrace - zaměstnavatelé tak mohou kompenzovat chybějící pracovní sílu. V případě, že získání pracovních migrantů bude administrativně náročné, mohou dovážet pracovní sílu i nelegálně, se všemi negativními celospolečenskými důsledky.
  • Někteří zaměstnavatelé, zejména ti, kteří spoléhají na levnou pracovní sílu, mohou přesunout svou výrobu do levnějších zemí. 

Pozitivní dopady: 

  • Zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, méně stresové zátěže. "To ovšem jen v případě, že nedojde k následnému zvýšení intenzity práce a pracovního tempa. Z hlediska pozitivních dopadů na zdraví se pak podle dostupných zahraničních výzkumů jeví jako nejefektivnější pracovní týden zkrácený na čtyři pracovní dny," uvádí se v analýze. 
  • V případě nenavyšování intenzity práce pak v dlouhém období může kratší pracovní týden ovlivnit veřejné finance, respektive výdaje na zdravotní péči.
  • Lepší psychická pohoda pracujících, více možností sladit rodinný a pracovní život.
  • Lepší příležitosti pro podporu genderové rovnosti jak ve veřejné, tak
    v soukromé sféře.
  • Rozvoj odvětví spojených s trávením volného času (cestovní ruch,
    sport, kultura), zaměstnanci budou mít více volného času. Rozvoj těchto odvětví může navíc kompenzovat i pracovní sílu uvolněnou z odvětví či firem, které kvůli vyšším nákladům na zaměstnance a ztrátě konkurenceschopnosti zkrachují.
 

Právě se děje

Další zprávy