Praha - Posledních devatenáct let vypadá předzahrádka pražské restaurace Století stejně. Pár židlí a stolků stojí na křižovatce ulic v historickém centru metropole. Podnik však musí každoročně žádat o nové povolení. Podobně na tom jsou tisíce provozovatelů kaváren, hospod a bister po celém Česku. Jednak přicházejí o tržby a zároveň tratí na předem zaplaceném pronájmu předzahrádek.
Pražským živnostníkům by se mohlo od příštího roku trochu ulevit. Hospodářská komora na Praze 1 plánuje odbourat proces opětovného žádaní o předzahrádky. Chce prosadit vznik online aplikace, která by zkrátila čekací lhůtu. "Nyní trvá vyřízení povolení pro předzahrádku tři dny, naším cílem jsou tři hodiny," vysvětluje Filip Dvořák, místopředseda Hospodářské komory na Praze 1.
Aplikace je podle něj určená pro podnikatele, kteří každoročně žádají o povolení na stejný typ zahrádek. "I tři dny jsou moc, protože všichni přichází o peníze, pokud se udělá hezké počasí a vám končí povolení pro předzahrádku, tak vás to omezuje," dodává Dvořák.
Pro představu: podnikatelé platí za metr čtvereční a čas, po jaký bude zahrádka fungovat, tedy například od dubna do října. Každá městská část má jiný ceník. Konkrétně na Praze 1, kde je nejvíc kaváren, bister nebo restaurací v celém hlavním městě, se platí nejvíc.
Metr čtverečný vyjde na víc než tři tisíce korun měsíčně. Pětiměsíční sezónní provoz předzahrádky na Václavském náměstí, tamní průměrné velikosti 60 metrů čtverečných, vyjde na 930 tisíc korun.
Jen loni podnikatelé z Prahy 1 odvedli na poplatcích za své předzahrádky městské části a magistrátu každému po 75,5 milionech korun. Z magistrátu i Prahy 1 dostala komora odpověď, že se jejich návrhy budou zabývat v momentě, kdy získají větší podporu mezi provozovateli podniků.
"Nyní máme podporu 50 členů, do konce léta chceme mít polovinu podnikatelů na Praze 1," dodává Dvořák. Webová aplikace by podle něj měla fungovat nejprve na Praze 1 a následně se rozšířila i do dalších městských částí.
Nepružný systém
V minulosti se už pro zjednodušení procesu vyslovili náměstek Petr Dolínek nebo primátorčina náměstkyně Petra Kolínská. "Určitá velmi banální forma předzahrádky, například jeden stolek a dvě židle nezabírající více než dva čtvereční metry, by za určitých podmínek měla být bez povolování," uvádí Kolínská. Všechna povolení by se podle ní měla vyřizovat na jednom místě a prodlužovat či přerušovat v závislosti na počasí.
Na nepružnost celého systému - mimo jiné zdlouhavé čekací lhůty, papírování a náročnou komunikaci mezi jednotlivými úřady upozornila před měsícem Erhartova cukrárna. Ta si chtěla na Vinohradech, kde má jednu ze svých provozoven, otevřít předzahrádku. Radnice Prahy 3 však zpřísnila podmínky udělování povolení.
"Na fotce jsou truhlíky 50 centimetrů od sebe, na výkresu jen 20 centimetrů, dále je třeba doplnit materiál židlí a stolků. Z fotky je to sice zřejmé a nikdo to původně nepožadoval, ale co se dá dělat. Tak tedy umělý ratan, hliník, plast. Další dva týdny pryč," popsal spolumajitel cukrárny Robert Buchner na facebookovém profilu podniku.
Přísnější podmínky ohledně venkovních předzahrádek nastavil odbor památkové péče pražského magistrátu už před třemi roky. Určil, jak vypadat nemají, aby nehyzdily památkově chráněné oblasti. Z celé Prahy 1, Prahy 2 a vybraných městských částí pak zmizely předzahrádky, které připomínaly pevnou stavbu. Zakázány jsou podlážky, jakékoli plastové nebo skleněné zábrany a clony nebo i souvislá řada velkoobjemových květináčů, která by zahrádku ohraničovala.
"S ohledem na množství restauračních zahrádek v historickém centru Prahy však počet přestupků není výrazný," hodnotí mluvčí magistrátu Vít Hofman.
