Mluvčí Diecézní charity Brno Simona Císařová přiznává, že tato církevní organizace zaznamenala v pandemii menší podporu především od živnostníků a menších podniků. "Kvůli koronavirové krizi bohužel bojují o přežití, nebo dokonce již ukončili svoji činnost. Situace se sice neprojevuje plošně, nicméně úbytek firemních dárců je častější než u dárců individuálních," řekla pro on-line deník Aktuálně.cz. Charita poskytuje sociální a zdravotní služby v Jihomoravském kraji a také na Vysočině.
Stejnou zkušenost mají i v pražské neziskové organizaci Green Doors, která pomáhá lidem s duševním onemocněním. Podle ředitelky Myroslavy Bubely se i tady setkali s úbytkem firemních dárců a očekávají ho i do budoucna. "Některé podniky nám oznámily, že mají aktuálně 'stopku' na podporu neziskového sektoru," uvedla Bubela.
Podle mapy dárcovství pro rok 2020, kterou sestavuje občanské sdružení Fórum dárců, se v podzimní vlně koronaviru setkalo s nižší finanční podporou od firem o 16 procent více neziskových organizací než na jaře při první vlně. Celkem tak na podzim evidovalo snížení 52 procent organizací.
"Vždycky se té firmě musí nějakým způsobem dařit, aby dávala nějaké peníze na charitu. Jinak je to to první, co firma škrtá. Tak to prostě bývá," komentoval to prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO) Marek Šedivý.
Finanční krize ale podle něj na neziskový sektor teprve dolehne. Šedivý však současně vidí naději v legislativě, která umožní dočasně zvýšit daňové výhody dárců. Podle zákona, který v prosinci schválili poslanci, si přispěvatelé z řad jednotlivců i společností budou moci za loňský i letošní rok snížit základ daně z příjmů až o 30 procent.
Zákon reaguje právě na obtížnou situaci, v níž by se neziskový sektor v době krize mohl ocitnout. "Myslíme si, že to je motivace a takový bonus, který by lidé mohli využít," věří Šedivý.
Dosud si fyzická osoba mohla při daru v hodnotě 1000 korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o 15 procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru.
Jeden z předkladatelů zákona Jan Bauer (ODS) se při sněmovní debatě odkazoval právě na statistiky Fóra dárců, podle nichž 52 procent dobročinných organizací hlásí snížení darů od veřejnosti. Vedle toho 39 procent neziskovek eviduje rušení slíbené dárcovské podpory a 50 procent nižší příjmy z hlavní činnosti.
Více solidarity i ochoty
Podle dat také 37 procent lidí uvedlo, že v současné době daruje méně než před pandemií. I to neziskové organizace, které oslovilo Aktuálně.cz, pociťují, avšak nijak výrazně.
"Bohužel značná část našich dárců musí využití svých financí důkladně zvažovat, protože kvůli pandemii přišli o výdělek či se jejich příjem výrazně snížil," popsala mluvčí organizace Diakonie Západ Anika Stulíková. Současně ale zdůraznila, že u lidí, které krize finančně tolik nezasáhla, je cítit větší míra solidarity a ochoty pomáhat, a to jak peněžně, tak i materiálně.
Podobně to vidí i Císařová z brněnské diecéze, podle níž jsou lidé v této těžké době ochotni darovat i vyšší částky. Už jarní vlna pandemie podle ní přinesla neziskovce nové finanční podporovatele a také dary od společností v podobě ochranných pomůcek či jídla pro pracovníky a klienty.
Mluvčí neziskové organizace Sue Ryder Denisa Ratajová souhlasí, že pro někoho je nyní kvůli ekonomické situaci obtížnější stát se dárcem, připomněla ale, že existuje i jiná než pouze peněžní podpora.
Neziskové organizace a podzimní vlna koronaviru v porovnání s jarní
| Zda zaznamenaly | Kolik z nich | Celkem |
| Zvýšení darů od veřejnosti | o 3 % méně organizací | 11 % |
| Snížení darů od veřejnosti | o 28 % více organizací | 52 % |
| Snížení výnosů z vlastní činnosti | o 13 % více organizací | 50 % |
| Zvýšení firemní dárcovské podpory | o 6 % méně organizací | 9 % |
| Rušení přislíbené dárcovské podpory | o 9 % více organizací | 39 % |
| Rušení benefičních akcí | o 18 % více | 74 % |
| Jiné | 22 % |
Zdroj: Mapa dárcovství 2020
Sociální podnikání stojí
Sue Ryder provozuje v Praze domov pro seniory, jehož součástí je i restaurace a dobročinný obchod, kterých má v metropoli ještě dalších šest. Kvůli vládním opatřením proti šíření koronavinaru ale všechny tyto provozovny už několik měsíců hlásí zavřeno. "Tato opatření ubližují výrazně, protože příjmy ze sociálního podnikání tvoří nezanedbatelnou část našich celkových příjmů," míní Ratajová s tím, že má neziskovka navíc v této době vyšší náklady kvůli nákupu ochranných pomůcek.
Ratajová ale na druhou stranu vyzdvihla pomoc veřejných peněz. Loni bylo vypsáno několik nových dotačních programů, které podle ní zpětně refundovaly náklady související s pandemií, ty by měly být vypsány i letos.
Také hlavní ekonom Diecézní charity Brno Michal Vlasák se nechal slyšet, že nebýt mimořádných dotací od ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva zdravotnictví, byla by ztráta v hospodaření zásadní. Náklady na protiepidemická opatření odhaduje na 14,6 milionu korun.
Celoroční dopady pandemie na neziskovou sféru se aktuálně snaží na základě sesbíraných dat zmapovat Nadace OSF. Ta již loni v květnu odhadovala, že většina neziskových organizací v Česku bude mít v příštím půlroce problém zajistit pokračování služeb pro své klienty, pokrýt provozní náklady, vyplácet mzdy a udržet zaměstnance.
Neziskové organizace a spolupráce s firemními partnery v podzimní vlně koronaviru v porovnání s jarní
| Zda zaznamenaly | Kolik z nich | Celkem |
| Zhoršení vzájemné komunikace | o 8 % méně organizací | 15 % |
| Volí spíše nefinanční formy podpory | 13 % | |
| Stálou podporu dlouhodobých projektů | o 8 % více organizací | 41 % |
| Ukončení financování krátkodobých/jednorázových projektů | o 8 % více organizací | 24 % |
| Snížení finanční podpory | o 16 % více organizací | 52 % |
| Jiné | 15 % |
Zdroj: Mapa dárcovství 2020
Šmejdi Tomáše Martinka inspirovali k založení neziskové organizace Hurá na Výlet! (video z roku 2019)
