Podle zprávy evropského statistického úřadu Eurostat klesla nezaměstnanost také v zemích eurozóny - oproti jedenáctému měsíci o desetinu bodu, a to na sedm procent.
Ve srovnání s posledním měsícem roku 2020, kdy už na ekonomiku doléhala omezení spojená s pandemií, se prosincová situace zlepšila ještě výrazněji. V EU tehdy nezaměstnanost dosahovala 7,5 procenta, zatímco v eurozóně 8,2 procenta.
Podle Eurostatu bylo v posledním měsíci loňského roku v celé sedmadvacítce bez práce 13,612 milionu lidí, z čehož 11,481 milionu připadá na 19 zemí eurozóny. Proti listopadu počet nezaměstnaných v unii klesl o 210 tisíc, v zemích platících eurem pak zhruba o 185 tisíc. Pokles proti předloňskému prosinci v unii činí 2,196 milionu a v eurozóně 1,828 milionu.
Klesla také nezaměstnanost mezi lidmi do 25 let. V celé EU i v zemích eurozóny dosáhla v prosinci shodné hodnoty 14,9 procenta. V listopadu přitom bylo v sedmadvacítce zemí bez práce 15,3 procenta mladých lidí a ve státech používajících euro 15,4 procenta.
Mezi členskými státy, z nichž má Eurostat k dispozici prosincové údaje, byla nejvyšší nezaměstnanost ve Španělsku (13 procent). Mezi dvojicí dlouhodobě nejhorších zemí opět figuruje i Řecko (12,7 procenta), žádná z dalších zemí desetiprocentní hranici nepřekročila. V Polsko je nezaměstnanost dosáhla jen 2,9 procenta a Německo 3,2 procenta. Nejnižší nezaměstnanost si dlouhodobě udržuje Česká republika, kde v prosinci podle Eurostatu klesla o desetinu bodu na 2,1 procenta.
"Nezaměstnanost je u nás stále o něco vyšší u žen, kde se snížila na 2,5 procenta, když u mužů to bylo na 2 procenta. V každém případě se podle statistického úřadu již jedná o hodnoty srovnatelné s rekordně nízkými hodnotami v roce 2019. I prosincová data tak potvrdila další utahování trhu práce, které bude pokračovat i v průběhu letošního roku, ačkoli pro další pokles nezaměstnanosti již nezbývá mnoho prostoru," uvedla Jana Steckerová z ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky.
Zajímavý je podle ní pohled na počet odpracovaných hodin v Česku během jednoho týdne. Na tom je patrný vliv pandemické situace, když ve srovnání s rokem 2019 tento počet poklesl jak u zaměstnanců, tak i podnikatelů.
"V loňském roce podnikatelé strávili v práci v průměru 36,6 hodiny. V roce 2019 to přitom bylo 39,1 hodiny. Nejkrizovější byl ovšem v tomto ohledu rok 2020, kdy byl počet odpracovaných hodin ještě o něco nižší - 35,1 hodin. Zaměstnanci loni v průměru odpracovali 33,7 hodin, v roce 2019 34,4 hodin," dodává Steckerová.
Evropští statistici ve svých výpočtech vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci vystoupila na 3,5 procenta z listopadových 3,3 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
