Praha - Ačkoliv se velká města při výstavbě nových bytů potýkají se zdlouhavým povolování staveb, v Praze se jejich výstavba v posledních šesti měsících zrychlila. Vyplývá to z nejnovější analýzy portálu Cenovámapa.org.
Z jejích čísel vyplývá, že od ledna do června šlo do prodeje vůbec nejvíce bytů za poslední čtyři roky. Podobně silné první pololetí zaznamenal portál v roce 2014.
Růst bytové výstavby potvrdil tento týden svými čísly také Český statistický úřad. Podle jeho nejčerstvějších dat stavební výroba posílila více než o desetinu a bytová výstavba se na tom podílela dokonce 12 procenty.
"Na pražský trh letos vstoupilo 80 projektů s byty a rodinnými domy, celkově jde o 3359 jednotek," uvedl František Brož, analytik portálu mapujícího ceny nemovitostí. Většinu tvoří byty, projektů rodinných domů je necelá desetina. Za celý loňský rok se v Praze prodalo 5500 nových bytů.
Do prodeje dalo nové rezidenční projekty celkem 54 společností. S přehledem nejvíce jich na trh poslal developer Finep, který svou nabídkou 532 bytů předčil i lídra trhu Central Group (méně než 400 bytů). Z městských částí měli lidé v uplynulých šesti měsících největší výběr novostaveb v Praze 5 a nejčastější velikostí byly dvoupokojové byty.
Většina nové nabídky přichází z navazujících etap rezidenčních čtvrtí, které developeři staví postupně, upozorňuje analytik Brož. Patří mezi ně třeba projekt Malý Háj v Dolních Měcholupech, který v této části města staví od roku 2007 Finep. Dále to je také čtvrť s byty a občanským zázemím pro 2500 obyvatel v Hloubětíně od finské společnosti YIT.
Mezi další velké projekty, které dal letos Finep do prodeje, patří Kaskády Barrandov, přičemž více než polovina ze 151 bytů do osobního i družstevního vlastnictví je už zamluvená. Developer vedle bydlení přislíbil postavit parky, odpočinkové zóny a nové barrandovské náměstí.
V první desítce nejaktivnějších developerů se objevila nová česká developerská firma T.E Development. Ta svojí nabídkou více než 150 bytů ve čtyřech pražských lokalitách letos předběhla i zavedenou Skanska Reality. Vůbec první projekt bytového domu T.E Developmentu v Česku bude dokončen tento rok v létě v Brně.
Byty jsou menší, ale stojí více
Nových bytů tak v inzerátech přibývá. Kdo si je chce pořídit, musí však počítat s vyšší cenou. Růst cen bytů sice v Česku podle nových čísel evropského statistického úřadu Eurostat oslabil, i tak však v prvním čtvrtletí dosahoval téměř osmi procent, čímž obsadil desátou nejvyšší příčku z pohledu tempa růstu cen nemovitostí v Evropě.
Současná cena pražských nových bytů má už v průměru blízko hranici 100 tisíc korun za metr čtvereční. Celých 80 procent bytů nově uvedených na trh v Praze má cenovku vyšší než 91 tisíc korun za metr. Nový byt v Praze letos vyjde kupující v průměru na 6,4 milionu korun, což je téměř o sedm procent více než vloni.
Podle analytika Brože dokládá růst cen v Praze čísla o celkových cenách nemovitostí. Zatímco v prvním pololetí roku 2014 dosahovala 13,3 miliardy korun, v letošním prvním pololetí to už bylo 21,5 miliardy korun.
Za vyšší ceny bytů lidé zároveň kupují méně prostoru. "Průměrná velikost bytu v červnové nabídce je 60,83 metru čtverečního. To je o více než 13 metrů méně než před rokem," dodal Brož.
Ačkoliv ceny bytů stoupají a rozrůstá se i jejich nabídka, developeři s těmito čísly spokojeni nejsou. Zájem o nové byty je totiž vyšší. "Zdánlivě optimistické číslo je nutné porovnat s reálnou poptávkou," uvedl šéf Ekospolu Evžen Korec. Ta sice podle něj kvůli vnějším vlivům, jako je omezování hypoték, mírně klesá, stále však výrazně převyšuje nabídku.
"Jen za první tři měsíce prodali developeři v Praze 1160 nových bytů. To je více, než kolik se jich začalo stavět za pět měsíců," dokládá Korec.
Studie Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) říká, že v hlavním městě je podle strategického plánu potřeba ročně postavit zhruba 6000 nových bytů. Vzhledem k dlouhým povolovacím procesům se jich však od roku 2010 povoluje v průměru jen 3500 za rok. V roce 2030 tak v Praze může podle SAR chybět až 50 000 nových bytů.
Meziroční růst cen bytů a domů v 1. čtvrtletí 2018 |
|||
Země | Změna (v %) | Země | Změna (v %) |
Lotyšsko | 13,7 | Polsko | 6,0 |
Slovinsko | 13,4 | Dánsko | 5,8 |
Irsko | 12,3 | Německo | 5,3 |
Portugalsko | 12,2 | Rakousko | 5,3 |
Slovensko | 11,7 | Malta | 5,2 |
Maďarsko | 11,5 | Eurozóna | 4,7 |
Nizozemsko | 9,3 | EU | 4,5 |
Chorvatsko | 8,5 | Velká Británie | 4,4 |
Litva | 7,8 | Kypr | 3,7 |
Česko | 7,7 | Francie | 3,4 |
Bulharsko | 7,1 | Belgie | 2,5 |
Rumunsko | 6,6 | Finsko | -0,1 |
Estonsko | 6,6 | Švédsko | -0,4 |
Španělsko | 6,2 | Itálie | -0,4 |
Lucembursko | 6,2 | Řecko | údaje nejsou k dispozici |
Zdroj: Eurostat |