Míra nezaměstnanosti v Česku se oproti březnu zvedla zatím "jen" o čtyři desetiny procenta, přibylo 52 995 nových uchazečů o práci. Oproti nízkým číslům z uplynulých měsíců jde však o masivní nárůst. Celkem úřady práce evidovaly 254 040 nezaměstnaných, tedy zhruba o 28 400 více než před měsícem, uvedla na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
"Čísla jsou stále velmi slušná. Nicméně to neznamená, že se můžeme předčasně radovat. Příští týdny ukážou, do jaké míry může počet nezaměstnaných narůst. Největší přelom očekáváme na konci měsíce května a na začátku června," řekla ministryně.
Podporu v nezaměstnanosti minulý měsíc dostávalo 92 898 uchazečů o zaměstnání, tedy zhruba 37 procent. Šéfka resortu práce už dřív řekla, že pokud by nezaměstnanost v Česku skokově rostla, navrhla by případné navýšení podpor.
Ministerstvo práce v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů.
Ekonomické dopady budou podle resortu záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho. Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo.
Analytici: To nejhorší teprve přijde
Ačkoliv ekonomická aktivita prudce klesla, podle ekonoma Michala Brožky z Komerční banky je to na údajích o nezaměstnanosti zatím patrné relativně málo. "Údaj byl jen desetinku pod naším očekáváním. Relativně menší flexibilita českého trhu práce a některá vládní opatření brání prudšímu nárůstu nezaměstnanosti," říká ekonom.
Analytici se nicméně shodují na tom, že čísla nezaměstnanosti se budou v průběhu měsíců ještě zvyšovat. "Rigidity trhu práce ale mají své meze, a nezaměstnanost v dalších měsících pravděpodobně poroste. V květnu by mohla míra nezaměstnanosti atakovat čtyři procenta a začátkem prázdnin být nad pěti procenty," uvádí k výhledům Brožka.
Také ekonom Štěpán Křeček z BH Securities předpokládá do budoucna velký náraz nezaměstnanosti. "V zemích, kde funguje kurzarbeit nebo jiné formy podpory pracovního trhu, se nezaměstnanost zvyšuje pomalu. Nicméně trend je zřejmý. Postupně se zhoršuje postavení zaměstnanců na trhu práce a lidé se začínají bát o své zaměstnání. Další růst nezaměstnanosti lze očekávat v květnu," říká Křeček pro Aktuálně.cz.
Podobné stanovisko zastává také Luboš Růžička z Raiffeisenbank. "S hlavním nárůstem nezaměstnanosti počítáme spíše až ve druhé polovině roku s tím, jak firmy budou sčítat škody po covid-19 a začnou rozdávat výpovědi," komentuje analytik pro Aktuálně.cz.
Podle Růžičky se do konce roku nezaměstnanost v Česku zvýší až dvojnásobně. "Předpokládáme, že do konce roku přibude cca 270 tisíc nezaměstnaných. Celkem tak bude bez práce zhruba půl milionu lidí a míra registrované nezaměstnanosti tedy vystoupá na 6,6 procenta."
V EU je bez práce přes 14 milionů lidí
Velký růst nezaměstnanosti ovšem očekává celá Evropa. Poslední čísla jsou zatím z března, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla o desetinu procentního bodu na 6,6 procenta, což představuje více než 14,14 milionu lidí. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241 tisíc, vyplývá z dat od Eurostatu.
V eurozóně pak bylo nezaměstnaných 7,4 procenta lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, tak bylo v eurozóně bez práce 12,16 milionu lidí.
Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je v EU dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 procenta, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 procenta.
Vzhledem k tomu, že v předchozích měsících mířila křivka nezaměstnanosti k rekordně nízkým hodnotám, zůstávají březnové údaje nižší než před rokem. V EU i v eurozóně klesla nezaměstnanost meziročně o tři desetiny bodu.
Německo hlásí první dubnový růst v historii
Výpadek ekonomiky dopadá na většinu evropských zemí, podobně nízká čísla jako Česko před krizí hlásilo sousední Německo. Nejsilnější ekonomika a zároveň klíčový obchodní partner Česka se tak připravuje na tvrdou ránu. Počet lidí bez práce v Německu v dubnu kvůli dopadům krize způsobené šířením koronaviru vzrostl o 308 tisíc a dostal se na 2,64 milionu, uvádí spolkový úřad práce ve své předběžné zprávě.
Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 5,8 procenta, zatímco v březnu byla na 5,1 procenta. Aby nezaměstnanost v dubnu stoupla, se dosud v dějinách spolkové republiky nikdy nestalo.
"Krize způsobená koronavirem by mohla Německo přivést do nejtěžší recese poválečné doby. Tím se pod tlak dostává i trh práce," říká šéf úřadu Detlef Scheele. Nezaměstnanost v dubnu v poválečném období vzrostla podle něj poprvé, jinak díky jarnímu oživení ekonomiky a nástupu sezonních prací klesá.
Výjimečná situace je vidět i na počtu lidí, které německé podniky k 26. dubnu zaměstnávaly formou kurzarbeitu, tedy se zkrácenou pracovní dobou a s příspěvky státu na mzdy. Bylo jich rekordních 10,1 milionu.
Tento počet překonal všechny odhady expertů, kteří počítali se třemi až sedmi miliony. Dosavadní rekord činil 1,44 milionu lidí v kurzarbeitu a je z května 2009. Překonán tak byl sedminásobně. Ve srovnání s dubnem loňského roku je nyní nezaměstnaných asi o 415 tisíc více.
Prognóza německé vlády z této středy předpokládá, že letos počet výdělečně činných osob klesne o 370 tisíc. Hrubý domácí produkt se podle odhadu sníží o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu existence spolkové republiky.
Děsivá čísla z USA
Statistiky lidí bez práce z EU jsou však v porovnání se situací v USA ještě velmi uspokojivé. Podle ekonomů je totiž pravděpodobné, že míra nezaměstnanosti v USA za duben vystoupí nad 15 procent ze 4,4 procenta v březnu. Podle agentury Reuters počet lidí, kteří teď v USA celkově požadují dávky v nezaměstnanosti, představuje 18,4 procenta práceschopného obyvatelstva.
Jen za minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti 3,84 milionu lidí, uvedlo americké ministerstvo práce. Je to mírné snížení proti předchozímu týdnu, analytici ale očekávali výraznější pokles. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, přišlo v USA o práci už přes 30 milionů lidí.
Počet žádostí v týdnu do 25. dubna je zhruba o 603 tisíc nižší než v týdnu předchozím. Analytici očekávali, že o podporu si požádá zhruba 3,5 milionu lidí.
"Počet rušených pracovních míst patrně ještě nějaký čas zůstane vysoký, protože slabší poptávka se začíná projevovat i v odvětvích, která zpočátku omezujícími opatřeními přímo zasažena nebyla," říká ke statistice ekonom banky Citigroup v New Yorku Andrew Hollenhorst.
Od začátku krize způsobené pandemií už zanikla všechna pracovní místa, která v USA vznikla od listopadu 2009, tedy od globální finanční krize. Američané teď přicházejí o práci zejména proto, že řada firem byla nucena kvůli omezujícím opatřením zavřít. Týká se to zejména služeb, jako jsou restaurace, ale i některých výrobních závodů.
