Španělsko nedbá varování expertů. Začne plošně rozdávat peníze statisícům nejchudších

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 19. 5. 2020 11:39
Španělská vláda zavede základní nepodmíněný příjem pro nejchudších část obyvatel. Ekonomické opatření se dotkne asi 100 000 domácností a má pomoci obyvatelům, které finančně zasáhla koronavirová krize. Levicový kabinet premiéra Pedra Sáncheze chce příslušnou normu prosadit do konce měsíce.
Španělský premiér Pedro Sánchez
Španělský premiér Pedro Sánchez | Foto: Reuters

Španělské domácnosti budou dostávat rozdílné částky podle toho, jaký je jejich příjem a hodnota majetku. Uvedl to deník El País.

Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by počet domácností s nárokem na tuto dávku měl stoupnout na jeden milion. Španělský ministr sociálních věcí José Luis Escrivá uvedl, že zavedení základního nepodmíněného příjmu může státní pokladnu vyjít ročně až na 3,5 miliardy eur (96,8 miliardy korun).

O jeho implementaci se v jihoevropské zemi bez ohledu na nynější ekonomickou krizi mluví už déle. Už před několika měsíci se na přijetí tohoto opatření dohodli Sánchez se šéfem strany Unidas Podemos a nyní vicepremiérem Pablem Iglesiasem při koaličních rozhovorech.

Podle španělských médií uskutečnění projektu uspíšila právě koronavirová pandemie. Myšlenku podpořila na začátku dubna například tamní ministryně hospodářství Nadia Calviňová. 

Madrid údajně doufá, že opatření pomůže zmírnit neblahé důsledky krize a současně podpoří hospodářské oživení. Zatím s ním podle listu El País počítá na několik měsíců. Calviňová se ale už dříve nechala slyšet, že by ráda, aby základní nepodmíněný příjem zůstal trvalým, strukturálním opatřením, pokud se ukáže jako účinný.

Hrubý domácí produkt (HDP) Španělska podle vládních odhadů kvůli koronavirové pandemii klesne letos o 9,2 procenta. Míra nezaměstnanosti by mohla stoupnout až k 19 procentům, přičemž začátkem loňského roku už byla na úrovni přibližně 14 procent.

Minimální mzda v zemi činí 950 eur měsíčně (26 000 korun). Ve Španělsku je ale mnoha pracovníkům měsíční mzda za rok vyplácena celkem čtrnáctkrát - na ty se vztahuje oněch 950 eur. U pracovníků, kteří výplatu pobírají normálně dvanáctkrát za rok, je minimální mzda stanovena na 1108 eur (30 tisíc korun).

Hrozí nižší motivace pracovat

Ve Španělsku se nebude nové opatření vztahovat na všech téměř 47 milionů obyvatel, nejde tedy o takzvaný univerzální nepodmínený příjem. Toto pravidelné vyplácení určité částky všem obyvatelům neexistuje v žádné zemi na světě, byť s tím některé státy experimentovaly. Jde o starý koncept, který má po celém světě mezi ekonomy a sociology řadu příznivců i odpůrců. 

Nejznámější je zřejmě experiment z Finska, kde byla dvěma tisícům náhodně vybraných nezaměstnaných posílána v letech 2016 až 2018 částka 560 eur (k dnešnímu kurzu přes 15 tisíc korun). 

"Ač tento nástroj může zafungovat v mimořádných situacích, určitě bych neuvažoval o jeho dlouhodobém využití. Jednak takto rozsáhlé opatření bude mít i při jeho krátkém využití významný dopad do veřejných financí, což pro již tak zadlužené Španělsko může představovat zásadní problém v budoucnu. V případě trvalého zavedení je také otázkou to, zdali by nevedl k poklesu produktivity v důsledku nižší motivace pracovat," uvedl k plánům Španělska minulý měsíc ekonom Komerční banky Martin Gurtler. Španělsko má dlouhodobě jeden z nejvyšších dluhů ze zemí Evropské unie.

Gurtler považuje za vhodnější a z hlediska státního rozpočtu méně devastující například kurzarbeit, tedy vyplácení příspěvku na mzdy ze strany státu, což zavedlo i Česko. "To, co považuji v současné chvíli za zbytečné, je především plošný charakter opatření ve formě zaručeného příjmu. Ať už jde o jakoukoliv ekonomiku, ne všechny domácnosti či firmy jsou koronavirovou krizí významně zasaženy," doplnil Gurtler. 

Helikoptérové peníze jako krajní řešení

Podle hlavního ekonoma Czech Fundu Lukáše Kovandy by krajním řešením pro zotavení z koronavirové pandemie mohlo být také tzv. "shazování peněz z vrtulníku". Opatření známé také jako helikoptérové peníze je na rozdíl od nepodmíněného příjmu, který je záležitostí vlády, nástrojem centrální banky. Česká národní banka (ČNB) by po přechodnou dobu odkupovala od vlády dluhopisy za nově vytvářené koruny, přičemž dluhopisy by již nebyly nikdy splaceny.

Vyplácení příspěvku živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které prosadila česká vláda, podle odborníků nelze za příklad tohoto opatření považovat. Takzvané helikoptérové peníze by se především musely vztahovat na většinu obyvatel země.

"Příspěvek se týká výrazné menšiny obyvatel. V případě, že by se však mimořádné příspěvky rozšiřovaly i na další početné skupiny obyvatel, již bychom o 'shazování peněz z vrtulníku' mohli začít hovořit," vysvětlil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. 

"Plošný příspěvek živnostníkům vrtulníkové peníze vzdáleně připomíná. Nicméně z definice představují helikoptérové peníze prostředky poskytnuté co nejširší vrstvě obyvatel bez ohledu na to, do které profesní skupiny patří," vyjádřil se stejně i analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. 

Nicméně člen bankovní rady ČNB Aleš Michl se v textu zveřejněném minulý měsíc k této myšlence přihlásil jako k jednomu z řešení, které by zamezilo očekávanému hrozivému propadu HDP. "Situaci (propad HDP - pozn. red.) lze ze strany ČNB zmírnit výrazným zlevněním peněz a zasazením se o stabilitu bankovního systému. Peníze, cash, pak musí vláda lidem a podnikatelům doslova rozdat," uvedl Michl v článku zveřejněném na webu národní banky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy