Dubaj - Saúdskoarabské akcie v pondělí oslabují, vliv mají přetrvávající obavy investorů z negativních důsledků smrti opozičního novináře Džamála Chášukdžího. Hlavní index saúdskoarabských akcií krátce po zahájení obchodování ztrácel zhruba 1,3 procenta. Klesají ale už několik dnů.
Saúdská Arábie o víkendu s dvoutýdenním zpožděním přiznala, že Chášukdží byl na konzulátu v tureckém Istanbulu zabit. Zemřel prý po bitce s lidmi, s nimiž se na úřadě sešel.
Chášukdží, který dříve kritizoval saúdskoarabský režim včetně korunního prince Muhammada bin Salmána a od loňska žil v USA, zmizel na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu 2. října, když si tam šel vyřídit doklady kvůli svatbě. Saúdskoarabské akcie od té doby oslabily o více než pět procent kvůli obavám, že kauza by mohla vést k uvalení amerických sankcí na Rijád a narušit příliv zahraničních investic, uvedla agentura Reuters.
Saudi stocks plummet the most since January 2016 after Trump vows punishment over #JamalKhashoggi.
— BloombergQuint (@BloombergQuint) October 14, 2018
Read: https://t.co/9y6cbHZNXr pic.twitter.com/GUPuPJEbgq
V Rijádu v úterý začíná třídenní investiční konference Future Investment Initiative, které se říká pouštní Davos. Mnoho jednotlivců a organizací se ale kvůli Chášukdžímu rozhodlo konferenci bojkotovat.
Západ se ropné blokády bát nemusí, slibují Saúdové
Podle saúdskoarabského ministra energetiky Chálida Fáliha ovšem země neplánuje přistoupit ke kroku z roku 1973, kdy uvalila na západní země ropné embargo. "Takový záměr nemáme," uvedl politik v reakci na dotaz, zda by se ropná blokáda mohla opakovat. Ropu a politiku od sebe prý království oddělí.
Mnozí američtí zákonodárci volají po uvalení sankcí na Rijád, který minulý týden pohrozil protiopatřeními. V odkazu na své ropné bohatství připomněl vlastní vlivnou a důležitou úlohu v globální ekonomice.
Nyní se ale zdá, že největší světový vývozce ropy obrací. "Tato záležitost přejde. Saúdská Arábie je velmi zodpovědná země, po desetiletí jsme používali naši ropnou politiku jako odpovědný ekonomický nástroj a izolovali ji od politiky," řekl Fálih.
Dodal, že jeho úkolem jako ministra energetiky je mimo jiné stabilizovat světové energetické trhy a přispívat k rozvoji globální ekonomiky. Země se podle jeho slov dokonce chystá zvýšit těžbu na 11 milionů barelů denně ze současných 10,7 milionu, aby vykompenzovala pokles dodávek odjinud, například z Íránu. Zvýšit ji podle Fáliha může až na 12 milionů barelů denně.
Znepokojení vyvolal minulý týden názor, který napsal ve svém sloupku Turkí Dachíl, šéf státní zpravodajské televize Al-Arabíja, který má blízko ke královskému dvoru. Novinář varoval, že uvalení sankcí na Rijád by mohlo zapříčinit globální ekonomickou krizi, protože ceny ropy by se mohly vyšplhat až na 200 dolarů za barel ze současných zhruba 80 dolarů za barel.
Saúdská Arábie a další státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) vyvolaly takzvanou první ropnou krizi v roce 1973, když záměrně snížily o několik procent objem těžby a zároveň vyhlásily embargo na vývoz ropy do států, které stály na straně Izraele v takzvané jomkipurské válce s Egyptem a Sýrií. Sankce se tehdy dotkly Kanady, Japonska, Nizozemska, Velké Británie a Spojených států.
Jejich dopad byl dvojsečný. Kromě růstu ceny ropy totiž také urychlily hledání nových nalezišť mimo Blízký východ a povzbudily pátrání po alternativních zdrojích energie. Rijád od té doby už nikdy ropu jako přímou zbraň nepoužil.
