


Ceny benzínu a nafty u českých pump kvůli konfliktu v Perském zálivu dál rostou a zástupci vlády tvrdí, že stát je připraven jednat. Experti ale před zásahy varují. Peníze budou chybět jinde, a navíc se o cenách u tuzemských pump nerozhoduje jen v Česku.

Válka na Blízkém východě vymazala z trhu miliony barelů ropy denně a další miliony uvízly na moři.
„Dokud se situace na Blízkém východě neuklidní a Hormuzský průliv, kudy má proudit pětina světové spotřeby ropy, nebude průchodný, ceny pohonných hmot mohou dál růst,“ konstatuje Boris Tomčiak, odborník na finanční trhy a spolumajitel investičního portálu Finlord.
„Je možné, že ceny dosáhnou padesáti korun, ale teď se spíš blížíme k tomu, že se ceny dostanou ke 45 korunám za litr nafty,“ říká Tomčiak.
Od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila nafta v průměru o devět korun. Prodává se za cenu lehce přesahující 42 korun.
Nejprodávanější benzin Natural 95 lze u tuzemských čerpacích stanic koupit v průměru za 38 korun za litr, což je zhruba o čtyři a půl koruny více než na konci února, jak ukazují data společnosti CCS z pondělí 16. března.
„Máme připravené veškeré mechanismy včetně zákona o cenách,“ řekl k tomu po pondělním jednání koaliční rady šéf SPD Tomio Okamura. Podotkl, že by se stanovil strop na nejvyšší povolenou marži.
Podle Okamury ale jde o krajní řešení, ceny pohonných hmot v Česku jsou zatím nižší než u sousedů.
Šéfka státní kasy Alena Schillerová v nedělní diskusi na CNN Prima News řekla, že stát je připraven zasáhnout, zatím podle ní ale „nenastal ten správný okamžik“.
Opoziční ODS v této souvislosti volá po snížení spotřební daně o korunu a sedmdesát haléřů, na což ministryně financí odmítá kývnout.
„V době kdy nám ten trh běhá plus dvě koruny, minus dvě koruny, myslím burza, přijít se snížením spotřební daně o korunu a sedmdesát haléřů, tak se stane to, že se to v těch cenách téměř neprojeví anebo neprojeví vůbec, spíš neprojeví,“ vysvětlovala Schillerová.
Na dotaz, zda existuje hranice ceny za litr benzínu či nafty, při které stát do cen zasáhne, odpověděla Babišova ministryně jednoznačně. „Bezesporu ta hranice je,“ řekla šéfka státní kasy na otázku moderátorky, zda to může být padesát korun.
Teď si podle ní stát vyhodnotí data z monitoringu na čerpacích stanicích. Schillerová ale tvrdí, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by petrolejáři válku v Íránu zneužívali k neúměrnému zvyšování marží.
Podle hlavního ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně by stát do spotřební daně zasahovat neměl. „O to dřív dojdou peníze na důchody,“ varoval.
Analytik Boris Tomčiak pak varuje před zastropováním cen tak, jak to navrhuje Okamura. „Zastropování cen není dobrý nápad, protože cena ropy může jít dál nahoru a rafinerie budou ve ztrátě,“ namítá Tomčiak. Ve finále by pak raději neprodávaly nic, než aby vykazovaly ztráty.
Podle Tomčiaka nedostatek pohonných hmot nehrozí. Pokud by rafinerie neměly z čeho vyrábět, stát by uvolnil ropné rezervy. Ty má na devadesát dní plného provozu země.
V Česku fungují dvě rafinerie, které zpracovávají dovezenou ropu. Obě patří do polského koncernu Orlen. A ten také má vliv na to, odkud se nakoupí ropa, připomíná analytik.
„Ta mateřská společnost má nějaká pravidla a podle nich ten management v Česku zadává objednávky na nákup ropy a distribuce,“ říká Tomčiak. „Ne že by z Polska posílali přesné detailní instrukce, ale dají nějaká pravidla a směrnice, co mají dělat na tradingovém oddělení Unipetrolu, oni si najdou nejlepší podmínky a nejlevnější ropu,“ upřesňuje.
Orlen také v Česku vlastní jednu z největších sítí benzínových stanic. Další pak vlastní maďarská skupina Mol.
Tomčiak navíc tvrdí, že marže benzínek nejsou „přifouklé“ a odpovídají situaci. Klíčový pak bude vývoj konfliktu na Blízkém východě, který se nevyvíjí příznivě, a barel ropy proto dál zdražuje.
Zatímco minulou středu se pohyboval okolo osmdesáti dolarů, začátkem tohoto týdne už stál barel ropy Brent 105 dolarů. Podle expertů výrazněji nepomůže ani slibované uvolnění z nouzových rezerv v Evropě a v Americe, které by mělo částečně chybějící ropu vykrýt.



Americký prezident Donald Trump se rozhodl oslavit 250. výročí Spojených států vydáním pamětní zlaté medaile se svojí podobiznou. Minulý týden to schválila tamní Komise výtvarných umění.



Papež Lev XIV. přicestoval v sobotu na návštěvu Monaka. Stal se tak prvním papežem po téměř pěti staletích, který do tohoto středomořského knížectví zavítal. Hlava katolické církve chce návštěvou ukázat, že malé státy, jako je Vatikán či Monako, mohou i v době válek hrát na mezinárodním poli důležitou roli a udržovat tradiční katolické hodnoty.



Provoz na dálnici D8 ve směru na Prahu je u hlavního města zastaven kvůli překládání nákladu z havarovaného kamionu. Kamion na tahači převážel v sobotu ráno nákladní auto a prorazil svodidla, uvedla policie na síti X. Doprava je odkloněná na exitu 9, v místě se tvoří kolony.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Donald Trump v noci na sobotu prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít na pomoc spojencům v NATO vzhledem k tomu, že aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Trumpovo prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně postoje amerického prezidenta k ustanovením o vzájemné obraně, jež jsou středobodem transatlantické aliance.