Praha - Češi jsou momentálně spokojený národ. Říká to průzkum, který pro ČSOB uskutečnila agentura Datank mezi 1500 lidmi.
Téměř 60 procent obyvatel se podle něj nepotřebuje zadlužovat, takže nyní nemá žádný úvěr. Stejné procento lidí si může dopřát kvalitnější a zdravější potraviny. Na pravidelnou zahraniční dovolenou vyráží čtvrtina Čechů. A zhruba osmina (13 procent lidí) zvládne z běžného měsíčního příjmu i nákup luxusního zboží.
"Po zaplacení základních životních nákladů zbude dvěma třetinám lidí dost peněz na to, aby financovali i své koníčky a zájmy. I pro nás byl výzkum příjemným překvapením," uvádí člen představenstva ČSOB Petr Hutla.
Více než čtyři pětiny lidí (82 procent) uvedlo, že jsou se svým životem spokojeni - díky větší ekonomické jistotě a pocitu, že s příjmem vyjdou. S tím také souvisí, že Češi teď nejsou moc ochotni se zadlužovat ani se někomu zaručit za půjčku. Půjčili by si jen kvůli bytu či autu, ale už ne kvůli rychlému spotřebnímu zboží.
Každý druhý z oslovených v anketě uvedl, že bez větších problémů zvládá šetřit. Nejčastěji pro děti, nebo právě na byt či auto.
Méně piva, více vína
Banka sleduje i to, jak se mění návyky Čechů během krize. Vychází z průzkumů, které si nechává dělat každých čtvrt roku.
Jakmile se zhorší ekonomická situace, tak lidé upouštějí od biopotravin, nekupují balené vody a přestanou chodit do restaurací na točené pivo - to nahradí levnější lahvové. V roce 2010 došlo k výraznému propadu spotřeby piva. V dalších letech spotřeba opětovně roste, hodnoty z roku 2009 však zatím nepřekročila.
Překvapením je odlišný přístup k vínu. I v době krize totiž spotřeba vína viditelně vzrostla, stejně jako po celé období od roku 1989. Výrazný nárůst byl zaznamenán především v letech 2007 až 2010, poté přišla roční stagnace a následně opět růst, i když velice pozvolný. Nyní, v době nižší nezaměstnanosti a vyšších platů, se zákazníci jen přesunuli ke kvalitnějším značkám.
Zatímco v roce 2007 vypili Češi necelých 12 litrů vína za rok na osobu, o pět let později - v roce 2012 - už si dopřávali 17 litrů ročně na hlavu. A spotřeba dál roste.
Cigarety během krize neomezujeme
V krizi funguje takzvaný "rtěnkový index": Čím hůře se daří ekonomice, tím víc ženy kupují dekorativní kosmetiku, protože je to - jak už v roce 2000 popsal Leonard Lauder, šéf kosmetického gigantu The Estée Lauder Companies - snadné a dostupné zkrášlení, na rozdíl od nákladnějších nákupů nového oblečení.
V Česku by se jako podobný indikátor růstu či pádu ekonomiky dal použít i "žvýkačkový index". Lidé totiž během krize přestali utrácet za žvýkačky. Například firmě Wrigley, která je dlouhodobě jedničkou na trhu, klesl prodej o osm procent. Teprve díky dobré marketingové kampani se podařilo během roku snížit pokles prodeje na minus dvě procenta.
"Žvýkačky jsou typický impulsivní nákup, který uděláme, když víme, že nás peníze netíží a máme radost. Kdežto když jdete do obchodu s přesným seznamem těch nejdůležitějších věcí a víte, že z něj nemůžete uhnout, protože se bojíte o práci a nemáte peníze, tak koupíte jen to, co je na seznamu," vysvětluje Mark Cichoň, který ve Wrigley sedm let pracoval jako marketingový specialista.
Dnes už opět trh se žvýkačkami roste. A v případě původně české značky Pedro dokonce obřím tempem. "Těžko říct, nakolik to souvisí s lepší ekonomickou situací lidí. Asi to nějakou souvislost mít bude. Nicméně v našem případě vzrostly prodeje žvýkaček v loňském roce v porovnáním s rokem předchozím o 35 procent," říká Milena Rusnáková, jednatelka české firmy Candy Plus, kterou před pěti lety koupila finská společnost Raisio.
Naopak cigaret se ekonomická krize tolik netýká. "I lidé, kteří se momentálně či dlouhodobě nacházejí ve finanční tísni, musejí nakupovat potraviny, ale často si neodpustí ani cigarety a další podobné zboží. Proto v obchodech s tímto zbožím rostly tržby i v krizových letech 2008 až 2010," vysvětluje analytik ČSOB Petr Dufek.
