Teplice - Další česká města se rozhodla převzít do vlastních rukou provozování vodohospodářství od zahraničních firem. Po Plzni, která nedávno vyplatila francouzskou společnost Veolia, k podobnému kroku přistoupili také na severu Čech.
Zástupci 458 měst a obcí z Ústeckého a Libereckého kraje ve čtvrtek definitivně rozhodli, že se o vodovody v regionu budou starat sami.
Jedním z důvodů je i možnost rozhodovat o cenách vodného a stočného. "Máme zde jednu z nejvyšších cen v rámci Česka. Místní obce by tak chtěly mít na její tvorbu větší vliv," říká Zdeněk Rytíř z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. Cena vody loni na severu Čech přesáhla 98 korun za metr krychlový. Například v Praze je zhruba o 14 korun levnější.
Liberecký hejtman Martin Půta (STAN) ale dramatické zlevnění vody neočekává. "Odkup podílu od společnosti Veolia podporuji, je to logický krok. Cena díky tomu ale neklesne, daleko větší vliv na cenu mají třeba daně od státu," uvádí Půta.
Obchod za miliardy
Obce, které jsou akcionáři SVS, hlasovaly o odkupu 51procentního podílu francouzské Veolie v Severočeských vodovodech a kanalizacích (SČVK). Nyní obce prostřednictvím SVS vlastní infrastrukturu, kterou SČVK pronajímají. Ta se stará o provoz a obcím platí nájem.
Smlouva se společností Veolia se po dnešním hlasování zkrátí o dva roky. Od začátku roku 2019 tak SVS získá plnou kontrolu nad provozováním regionálních vodovodů a kanalizací.
Pro koupi akcií hlasovalo 54,7 procenta přítomných akcionářů. "Celkem bylo přítomno 224 akcionářů, pro hlasovalo 164 měst a obcí, deset bylo proti a 47 se zdrželo hlasování," uvedl mluvčí Severočeské vodárenské společnosti (SVS) Jiří Hladík.
"Akcionáři SVS dnes svými hlasy potvrdili naše společné čtyřleté úsilí, jímž bylo dostat vodu a s ní spojené provozování v severočeském regionu opět pod plnou kontrolu měst a obcí," uvedl ředitel SVS Bronislav Špičák.
"Rozhodnutí akcionářů SVS vnímáme velmi pozitivně," uvedl ředitel společnosti Veolia Česká republika Martin Bernard. Servisní služby by měla Veolia podle Bernarda v regionu zajišťovat i v budoucnu. "Přesnou podobu naší další spolupráce určí jednání, která by měla začít v nejbližší budoucnosti," dodal Bernard.
Cenu transakce zatím nikdo nekomentuje. Podle informací Hospodářských novin by ale mohla dosáhnout až jednotek miliard korun. Část z této sumy by měla být pokryta i z dividendy, která každoročně dosahovala stovek milionů a jejíž část by získala Veolia.
Ve hře byla také možnost, že by si obce vybudovaly úplně novou provozní firmu na zelené louce. Tato varianta se ale nakonec ukázala jako nejdražší.
Dědictví 90. let
Zahraniční firmy na tuzemský trh vstoupily v 90. letech. Obce tehdy neuměly své podfinancované vodovody a kanalizace provozovat. Některé z nich tak přijaly systém oddělených společností, kdy město či svaz obcí vlastnily infrastrukturu a provoz zajišťovala soukromá firma. Ta majitelům platila nájemné, ze kterého měly být financovány větší investice.
Tento systém se ale ukázal jako problematický. Například v Praze má vodohospodářskou síť v pronájmu firma Pražské vodovody a kanalizace (PVK), vlastněná Veolií. Smlouva je však podle vedení radnice nevýhodná a nájemné, které Veolia platí, prý nestačí ani na opravy chátrajícího potrubí.
Druhým pražským problémem je samotná délka smlouvy. V roce 2004 ji tehdejší radní prodloužili z roku 2013 až do roku 2028, a to prakticky zadarmo.
Špatná regulace českého vodohospodářství dlouhodobě vadí také Evropské komisi. Největším trnem v oku jí jsou právě nevýhodné smlouvy mezi obcemi a provozovateli. Dotace prý představovaly nedovolenou veřejnou podporu.
Kvůli tomuto problému například Praha nedosáhla na evropskou dotaci několika miliard na čističku odpadních vod. Město tak nyní přemýšlí o koupi alespoň minoritního podílu v PVK. Po vypršení smlouvy chce celou firmu ovládnout.
Právě dosažení na miliardové evropské dotace bylo také důvodem, proč Veolii vyplatili v roce 2015 v Plzni. Podíl město stál 709 milionů korun.
