Vláda se rozhodla mimořádně zdanit podniky z oblasti výroby a obchodu s energiemi, dále ty v bankovnictví, petrolejářství a také těžby fosilních paliv. Jde tedy o oblasti, ve díky energetické krizi a vysoké inflaci rostou zisky nejvýrazněji.
Mimořádná daň, nebo také windfall tax, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk. Tím má být rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední čtyři roky, tedy v letech 2018 až 2021, navýšený o 20 procent.
Ministerstvo vypočítalo, že výběrem daně by státní rozpočet v příštím roce mohl získat 85 miliard korun. Návrh vychází z doporučení Evropské komise. Některé státy daň již zavedly, jiné se na ni teprve připravují. Každý stát má přitom možnost si daň nastavit podle vlastního uvážení. Česká podoba mimořádné daně patří ovšem k těm přísnějším.
Komise totiž navrhla uplatnit daň ve výši minimálně 33 procent, ministerstvo financí se rozhodlo firmy zdanit 60 procenty. Také daň doporučila pouze na jeden či dva roky, v Česku bude platit tři roky od 2023 do 2025.
Jsme také jedni z mála, kteří daň cílí i na bankovní sektor. Návrh komise totiž explicitně hovoří o sektoru energetiky a oblasti těžby, zpracování a distribuce fosilních paliv a jejich produktů.
"My jsme se rozhodli zapojit do připravované windfall daně také oblast bankovnictví, lépe řečeno několik největších bank splňujících test příjmů. Český bankovní sektor vykazuje rekordní ziskovost nejen ve srovnání s předcházejícími obdobími, ale také v mezinárodním srovnání," vysvětlil Stanjura. "Těchto zisků banky dosahují kvůli opakovaně rostoucí sazbě centrální banky, což jim výhodně úročí peníze uložené u ČNB," dodal.
Výhodné úročení přitom podle něj banky do bankovních produktů pro své klienty nepromítají. A naopak sazby hypotečních a dalších úvěrů zvyšují.
Návrh bank smetla vláda ze stolu
Bankovní instituce přitom už několik měsíců chystanou daň důrazně odmítají. Před pár týdny navrhly, že vládě pomohou finančně jiným způsobem, především poskytnutím výhodných úvěrů. Stanjura ovšem jejich plány odmítl.
"Rád bych také objasnil bankami navržené alternativní řešení na financování dopravní infrastruktury či dostupného bydlení. To se ale bavíme primárně o půjčkách rozvržených do mnoha následujících let a navíc za předpokladu, že budou existovat vhodné projekty. Ne o disponibilních penězích v rozpočtu na záchranu ohrožených domácností v energetické krizi," vysvětlil svůj krok ministr.
Daň se nevztahuje na všechny banky, jen na ty největší. Respektive na ty, které mají čistý úrokový příjem nad šest miliard korun. Konkrétně tedy jde o giganty jako Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Instituce v tuto chvíli návrh windfall tax analyzují. "Už teď lze ale předpokládat, že mimořádné zdanění bude mít dopad na hodnocení České republiky investory," reagovala Česká bankovní asociace.
"Stále platí, že banky nabízejí vládě konkrétní investice ve výši minimálně 50 miliard korun. Daň z mimořádných zisků je mimořádně neefektivní a nesystémové řešení. Navíc nejde o mimořádné zisky. Ty letošní totiž srovnáváme s pandemickými roky 2020 a 2021, kdy byla ekonomika výrazně utlumená," argumentovala asociace.
Lepší zhodnocení úspor, ale i stopka investicím
Daň z mimořádných zisků vyvolává mezi odbornou veřejností rozporuplné reakce. Většina analytiků, které Aktuálně.cz oslovilo, ji však označuje za nesystémovou. Někteří se zároveň domnívají, že výnos z daně nebude tak vysoký, jak si plánuje vláda. Připomínají, že firmy se "zařídí", aby jejich zisky byly co nejnižší.
Banky tedy podle analytiků mohou například začít zvyšovat úročení na spořicích či termínovaných vkladech, dále zaplatí více na službách svým mateřským společnostem v cizině a začnou si navyšovat náklady i jinde.
"Vláda samozřejmě musí zasáhnout proti rostoucím cenám energií a nedovolit vystavit domácnosti a firmy existenčním problémům. Windfall tax však působí krátkozrace," míní Štěpán Hájek, analytik společnosti XTB. Pozastavuje se přitom nad avizovanou částkou 85 miliard korun, kterou chce vláda vybrat za rok 2023.
"Konkrétně u bankovního sektoru bych odhadoval, že nebude výběr mimořádně daně tak jednoduchý. Jako soukromé subjekty budou pravděpodobně zvyšovat svou nákladovou základnu, aby daně platily co nejnižší, a plánované příjmy do rozpočtu se tak mohou setkat s nepříjemnou realitou," potvrzuje analytik.
Daň podle něj může zbrzdit inovace a zhoršit podnikatelské prostředí v Česku. "U energetického sektoru může vláda také narazit na různé mantinely. Zároveň jde v pozadí rostoucího rizika recese o dvě kritické infrastruktury (energetika, bankovnictví - pozn. red.), kterým házíme klacky pod nohy," připomíná Hájek.
To si myslí i Tomáš Brabenec, partner poradenské společnosti Grant Thornton. Upozorňuje, že mnohé dotčené společnosti mohou začít omezovat své kapacity výroby. Jednoduše proto, že bude v příštích letech omezena ochota i finanční prostředky pro investování do udržení či obnovy stávajících zařízení, a to včetně zařízení "zelených".
"Ačkoliv chápu příjmovou potřebu státu, je třeba mít na zřeteli budoucí energetickou bezpečnost současných sítí. S ohledem na to, že dle mého názoru hrozí omezení výrobních kapacit, se pak mohou jevit vládou odhadnuté příjmy jako optimistické," dodává Tomáš Brabenec.
Také daňový expert Tomáš Hajdušek ze společnosti PwC je k návrhu mimořádné daně skeptický, a to hned ze dvou důvodů. "Zaprvé, zda se podaří představené parametry a cíle této daně jasně a srozumitelně přepsat do zákona. Bude to muset vyjít 'na první pokus' a prakticky bez standardního připomínkového řízení, aby se to stihlo schválit do konce roku," připomíná. Druhým problémem pak podle něj může být to, zda se podle takto napsaného zákona plánovanou sumu skutečně podaří vybrat.
Hajdušek má za to, že vláda mohla postupovat spíše cestou dočasného progresivního zdanění všech právnických osob. Připomíná také hrozící daňové spory.
Národní rozpočtová rada, která se na podoběmimořádné daně sama podílela, s navrženou podobou souhlasí. "Z pohledu udržitelnosti veřejných financí jsme rádi, že se vláda k rychlé implementaci windfall tax odhodlala. Daň jako taková má potenciál pokrýt jednorázové výdaje spojené zejména s růstem cen energií a ulevit tlakům na rozpočtový schodek, a tedy i zadlužení, jakožto i ztlumit inflační tlaky," uvádí se ve vyjádření rady pro Aktuálně.cz
Na druhou stranu rada připomíná, že schodek veřejných financí ve výši 220 miliard korun mimořádná daň nevyřeší. To podle ní může jen trvalé opatření.
Radikální řešení energetické krize
Vlastimil Sojka, daňový poradce společnosti Kodap, nazývá daň pokusem o radikální řešení energetické krize. "Z hlediska standardního nastavení daňového systému ji vlastně ani nejde posuzovat, protože je to zcela nesystémové opatření, spojené s řadou právních rizik," vysvětluje.
"Hrozba hluboké ekonomické krize a destabilizace politického systému ale byla v dějinách vždy důvodem pro taková opatření podle pravidla 'Když teče do lodi, je třeba ucpat díru čímkoli. Bez ohledu na riziko, že ucpávka vypadne na nejbližší peřeji'," podotýká.
Podle Sojky je to tedy vysoká sázka ekonomické politiky Evropské unie i Česka na to, že vliv vnějších krizových faktorů co nejdříve pomine.
Mimořádná daň:
Daň z mimořádných zisků je cílená na velké společnosti podnikající v následujících ekonomických odvětvích:
- Těžba a úprava černého uhlí
- Těžba ropy a zemního plynu
- Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů
- Výroba, přenos a rozvod elektřiny
- Výroba plynu; rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí
- Velkoobchod s kapalnými palivy a příbuznými výrobky
- Velkoobchod s plynnými palivy a příbuznými výrobky
- Potrubní doprava ropovodem
- Potrubní doprava plynovodem
- Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování, jde-li o banku (s výjimkou centrální banky)
Pro společnosti působící v oblasti energetiky platí, že budou podléhat dani, pokud jsou součástí holdingu s ročními příjmy z rozhodných činností přesahujícími dvě miliardy korun ročně. V bankovním sektoru pak bude platit příjmový test ve výši šest miliard korun. Daň z neočekávaných zisků bude spravovat Specializovaný finanční úřad.
