Atény - Zadlužené Řecko ve čtvrtek oznámilo Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), že sloučí všechny červnové splátky do jedné, v celkovém objemu 1,6 miliardy eur (44 miliard Kč), a pošle je do konce měsíce. MMF vzal oznámení na vědomí.
Pravidla MMF tento postup umožňují, jde ale spíše o neobvyklý krok, který podle listu Financial Times naposledy před zhruba 40 lety využila Zambie.
První splátku 300 milionů eur měly Atény uhradit už v pátek 5. června a poslední 19. června. "Řecké úřady dnes informovaly fond, že mají v plánu spojit čtyři červnové platby do jedné, která je nyní splatná 30. června," sdělil mluvčí MMF Gerry Rice.
"Na základě rozhodnutí výkonné rady MMF přijatého koncem 70. let mohou členské země požádat o svázání více splátek jistiny, které jsou splatné v kalendářním měsíci," upozornil mluvčí fondu s tím, že do sloučení splátek nemohou být zahrnuty platby úroků.
Rice toto opatření zdůvodnil potřebou překonat případné administrativní komplikace vyplývající z více plateb následujících po sobě v příliš krátkém období.
Řekové chtějí čas
Odklad má umožnit Aténám vyjednávat do konce června s mezinárodními věřiteli o uvolnění další finanční pomoci Řecku na splácení jeho dluhu výměnou za další tvrdá hospodářská opatření. Ty ovšem řecká vláda nadále vytrvale odmítá.
Zástupci institucí Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) předložili návrh řecké vládě ve středu. Po Aténách žádají snížení důchodů, zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 procent, zachování nepopulárních reforem trhu práce či privatizaci řady státních podniků.
Atény přitom na splacení celého dluhu nemají peníze a uvolnění finanční pomoci od věřitelů v řádu miliard eur je pro tamní vládu prakticky jedinou možností, jak dál splácet.
Řecko: Metody agresivního kapitalismu
Atény tvrdí, že jde vesměs o požadavky, které překračují "červenou čáru", již si pro jednání o záchraně před bankrotem vytyčila řecká vláda.
Už předtím vyjádřili zděšení někteří poslanci vládní levicové strany Syriza. Podle konzervativního listu Kathimerini z úst vládních činitelů zazněly výroky o "nevyhlášené válce" nebo "memorandové bouři" s odkazem na dobíhající dohodu o zahraniční finanční pomoci.
"Jde o nehlášenou, ale skutečnou válku. V této válce se nepoužívá dělostřelectvo, ani vojáci na hranicích, ale všechny moderní metody, které má k dispozici agresivní kapitalismus," zdůraznil řecký ministr práce Panos Skurletis.
Podle něho nedojde k žádné dohodě, která by měla vést k dalšímu zatížení řeckého obyvatelstva, a to zejména v oblasti pracovního trhu.
Skurletisův náměstek Dimitris Stratulis podotkl, že Řecko nemá co do činění s partnery, ale s "nemilosrdnými a neoblomnými věřiteli". Dohodnout se s nimi na takovýchto podmínkách by podle něj znamenalo podřízení země. Pokud věřitelé neustoupí, má prý Řecko možnost alternativních řešení.
Řecký ministr životního prostředí a energie Panajotis Lafazanis, který stojí v čele krajního levicového křídla formace Syriza, odmítl navrhované prudké zvýšení daně z přidané hodnoty na energie. Zopakoval názor, že jediná možná dohoda s věřiteli je taková, která je v plném souladu s vládním programem.
Podle náměstka ministra kultury Nikose Xydakise věřitelé prakticky zakazují zemi se rozvíjet.
Věřitelé: Opatření jsou nezbytná
Podle věřitelů jsou ale nová opatření nezbytná, protože bez nich činí odhad primárního rozpočtového přebytku (bez zahrnutí dluhové služby) na letošní rok minus 0,66 procenta HDP.
K dosažení cíle 1,66 procenta HDP, tedy jednoprocentního primárního přebytku v letošním roce, tak musí řecká ekonomika vytvořit navíc přes tři miliardy eur. V roce 2016 má přebytek činit již dvě procenta HDP, v roce 2017 tři procenta a v dalším roce 3,5 procenta.
Věřitelé požadují snížení výdajů na důchody o jedno procento HDP a zrušení příplatků pro důchodce s nízkou penzí. Důchodcům by se také omezila možnost jít do předčasného důchodu a zvýšily by se příspěvky důchodců do zdravotnictví. Tím by se ušetřilo až 1,8 miliardy eur.
Řecko vydává na důchody 16,2 procenta HDP, což je v poměru k velikosti ekonomiky nejvíce z celé EU. Krajně levicová vláda Alexise Tsiprase ale po svém lednovém zvolení slíbila, že žádné snižování penzí nepřipustí.
Zvýšení DPH na 11 procent u základních potravin, léků a hotelových služeb a na 23 procent u zbytku komodit má řeckému rozpočtu získat dalších 1,8 miliardy eur ročně.
Věřitelé také chtějí, aby Atény přislíbily privatizaci provozovatele přenosové sítě ADMIE, přístavů v Pireu a Soluni, bývalého letištního komplexu Hellenikon, rafinerské společnosti Hellenic Petroleum a telekomunikačního operátora OTE. Tvrdé jádro vládní strany Syriza prodej některých těchto podniků důrazně odmítá.
Zástupci EU a MMF rovněž po Tsiprasově vládě chtějí, aby neuskutečňovala jednostranně kroky na poli trhu práce, na nichž se s věřiteli nedohodla. Tsipras před volbami sliboval obnovení dřívější podoby kolektivního vyjednávání a výrazné zvýšení minimální mzdy. Věřitelský návrh také volá po zvýšení plateb Řeků do zdravotního pojištění a snížení dotací na paliva.
Kdyby Řecko plán přijalo, věřitelé by mu odblokovali částku 10,9 miliardy eur z nevyužitých fondů na záchranu řeckých bank. Řecku by to umožnilo pokrýt finanční potřeby v červenci a srpnu.
Schůzka v Bruselu
Tsipras po večerním a nočním setkání se špičkami EU v Bruselu řekl, že některé z navržených bodů, jako jsou škrty v penzích, není možné považovat za základ k jednání.
Naopak za "jediný realistický" označil návrh dohody, který vznikl v Aténách.
Evropská komise označila schůzku za "konstruktivní".
Další kolo jednání mezi předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a Tsiprasem se uskuteční v nejbližších dnech, řekl Junckerův mluvčí. Schůzka podle něj dala oběma stranám lepší představu o vzájemných postojích, řešení ale nepřinesla.
Státní bankrot v roce 2010
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, což prohloubilo ekonomický propad, vyvolalo odpor obyvatel a nakonec vyneslo k moci radikální Tsiprasovu vládu.
Řecký kabinet jedná s věřiteli o podobě reforem už od letošního února.
