Řecko by mohlo opustit eurozónu, připustila šéfka MMF

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 5. 2015 20:12
Podle Christine Lagardeové je odchod Řecka z eurozóny jednou z možností. I kdyby na ni došlo, pravděpodobně by to ale neznamenalo konec eura.
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu.
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu. | Foto: Reuters

Drážďany - Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová připustila možnost odchodu Řecka z eurozóny. Podle ní by to ale neznamenalo konec měnové unie.

Lagardeová, která se účastní setkání nejvyšších finančních činitelů zemí G7 v Drážďanech, to řekla v rozhovoru, který v pátek zveřejní německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung.

"Odchod Řecka je jednou z možností," řekla Lagardeová podle agentury Reuters, která dostala výtah z rozhovoru. Dodala, že to sice "nebude procházka parkem", "pravděpodobně" to ale nebude znamenat konec eura.

Řecká vláda prohlašuje, že do neděle hodlá dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli, která má Aténám výměnou za reformy poskytnout další finanční pomoc. Silně zadlužené Řecko peníze nutně potřebuje co nejdříve, aby odvrátilo hrozbu platební neschopnosti.

Kdyby Atény přestaly splácet dluhy vůči MMF, kterému mají během června uhradit celkem 1,6 miliardy eur (asi 44 miliard Kč), mohlo by to vést k posloupnosti událostí, která by mohla vyústit v nucený přechod země na vlastní měnu.

Lagardeová v dnešním rozhovoru s německou televizí ARD uvedla, že uzavření dohody mezi Řeckem a věřiteli si vyžádá ještě mnoho práce. "Neřekla bych, že jsme již dosáhli konkrétních výsledků," řekla.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Policie porušila práva osmi lidí, když je nepustila protestovat proti Prague Pride, rozhodl soud

Policie zasáhla do práv osmi lidí, když je v roce 2014 nevpustila na průvod Prague Pride, kde chtěli proti akci protestovat. V úterý o tom nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Žalobcům ale soud nepřiznal náhradu nemajetkové újmy, podle verdiktu je pro ně dostatečnou satisfakcí konstatování zásahu do práva. Soudy už jednou žalobu v minulosti zamítly, rozsudky ale zrušil Ústavní soud. Proti rozhodnutí mohou obě strany podat odvolání.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí v létě 2019 konstatoval, že policie má právo někomu prostřednictvím výzvy nařídit, aby nevstupoval na konkrétní místo, musí ale buď reagovat na chování daného člověka, nebo musí mít důvodné podezření, že má osoba v úmyslu použít násilí, případně násilím vyhrožovat anebo jinak narušit pokojné shromáždění. Právě právním názorem Ústavního soudu se obvodní soud řídil.

Soudce Jan Kobera tak v úterý rozhodl, že žaloba byla důvodná a výzva policie nebyla v souladu se zákonem. Policie podle něj měla mít konkrétní skutkové poznatky o tom, že by ze strany protestujících proti průvodu mohlo dojít k násilnému jednání. Žalobci požadovali za zásah do svých práv i náhradu nemajetkové újmy 20.000 korun, tu jim však soud nepřiznal. Ministerstvo vnitra, pod které policie spadá, jim musí zaplatit pouze náhradu nákladů řízení. Jednomu z žalobců ale soudy už v minulosti přiřkly 5000 korun za to, že byl neoprávněně zbaven osobní svobody.

Zdroj: ČTK
Další zprávy