Řecko nemá na splátku dluhu. Přitom potřebuje další půjčku

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
24. 5. 2015 13:14
Čtyři červnové splátky pro MMF dosahují v přepočtu 44 miliard korun. Tyto peníze nebudou vydány, protože tu nejsou, přiznal ministr financí Nikos Vutsis.
Nad Řeckem se stahují mračna.
Nad Řeckem se stahují mračna. | Foto: Reuters

Atény - Řecko nesplatí další dluhy Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), které jsou splatné v červnu, protože na to nemá dostatek financí.

Prohlásil to ministr vnitra Nikos Vutsis v soukromé řecké televizi Mega.

Čtyři červnové splátky pro MMF dosahují 1,6 miliardy eur (44 miliard Kč). Tyto peníze nebudou vydány, protože tu nejsou.

"Čtyři červnové splátky pro MMF dosahují 1,6 miliardy eur (44 miliard Kč). Tyto peníze nebudou vydány, protože tu nejsou," řekl Vutsis, který připomněl, že první červnová dávka má být splacena 5. června a poslední 19. června.

Řecko zoufale čeká na výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard Kč) z dobíhajícího záchranného programu, který po prodloužení v únoru končí v červnu. Eurozóna ale odmítá částku, z které chtějí Atény zejména splácet svoje mezinárodní dluhy, vyplatit do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Podle deníku Kathimerini řecký stát přestal splácet vlastní vnitřní závazky. Na službách dluží dodavatelům už 4,4 miliardy eur, nemluvě o nevrácených přeplatcích daní za poslední čtyři roky. Potíže mají také například čerství žadatelé o důchody a jiné sociální dávky, kteří čekají celé měsíce nebo i roky na vyřízení.

Vutsis zdůraznil, že vláda neustoupí "škrtící strategii věřitelů", ale ani nemá v plánu žádnou "úvěrovou událost". Vyjádřil přesvědčení, že "uzrál čas pro rozumnou dohodu". Podle Vutsise stále existují ve vyjednávání s věřiteli vážné rozpory v několika otázkách.

"Tyto problémy se musí vyřešit, musí zavládnout rozum. Tedy aby byla dohoda, která umožní zemi se nadechnout, bude ekonomicky životaschopná a politicky inspirující, a která otevře perspektivu," prohlásil Vutsis.

Řecký ministr financí Janis Varufakis v BBC řekl, že Řecko učinilo "obrovské pokroky" ve snaze dosáhnout dohody s jejími mezinárodními věřiteli na odvrácení bankrotu.

"Nyní je na orgánech EU, aby přispěly svým dílem. Vyšli jsme jim vstříc ve třech čtvrtinách cesty. Potřebují ve směru k nám ujít čtvrtinu cesty," řekl ministr.

Varufakis také prohlásil, že by bylo "katastrofální", pokud Řecko opustilo eurozónu. Předpověděl, že by to byl "začátek konce tohoto projektu společné měny".

Řecký premiér Alexis Tsipras v sobotu řekl, že jeho vláda je v konečné fázi jednání o dohodě s mezinárodními věřiteli, která má Řecku výměnou za reformy poskytnout další finanční pomoc. Dohoda podle něj nebude zahrnovat další snižování penzí a tvrdá úsporná opatření.

Kabinet podle něj učinil kroky k nalezení společného postoje s věřiteli, má však hranice, které jí mandát získaný od voličů, zdravý rozum a potřeba zajištění hospodářského růstu v zemi nedovolují překročit. "Nepodlehneme iracionálním požadavkům týkajícím se DPH, penzí a trhu práce," zdůraznil.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v pátek v rozhovoru s agenturou Reuters uvedl, že optimismus řecké vlády ohledně dosažení dohody v nejbližších dnech se neopírá o výsledky jednání. Zopakoval rovněž, že nemůže vyloučit platební neschopnost Řecka.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.

Výměnou za pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a vedlo k sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.

 

Právě se děje

před 51 minutami

České dráhy plánují od dubna snížit mzdy 700 administrativních pracovníků, část z nich i propustit. Důvodem je pandemie

České dráhy plánují od dubna snížit mzdy asi 700 administrativních pracovníků. Část z nich navíc zřejmě propustí. Důvodem jsou současné ztráty během koronavirové krize, které loni dosáhly přibližně čtyř miliard korun. Opatření má zatím platit rok, v příštím týdnu je projedná dozorčí rada. Snižování mezd, které by mělo být zhruba desetiprocentní, se nebude týkat všech 15 000 zaměstnanců podniku.

"Pandemie jednou skončí, pokud tedy ke snížení smluvních mezd letos přistoupíme, nebude to na vždy. Smluvní mzdy ředitelů, vedoucích a dalších pracovníků převážně v administrativě se dohodou obou stran každoročně nově nastavují. A to jak v závislosti na výkonech jednotlivých zaměstnanců, tak v souvislosti s finančními možnostmi firmy," uvedl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy