Společnost Deloitte zveřejňuje žebříček pravidelně od roku 2018, středočeské Říčany přitom získaly první místo v žebříčku pokaždé. "Říčany mají velkou výhodu ve své strategické poloze - jsou blízko hlavního města s dojezdovou vzdáleností pod třicet minut do centra vlakem, ale současně se nacházejí v krásné přírodě," popisuje pro Aktuálně.cz starosta města David Michalička.
V letošním roce se podle něj městu povedla především revitalizace okolí rybníka Marvánek nebo stavba nové a architektonicky atypické mateřské školy. Pro příští rok pak Michalička považuje za klíčové investice do oprav a výstavby chodníků a komunikací a také odkrytí koryta říčanského potoka v centru města, díky čemuž by měla vzniknout malá náplavka. Doufá rovněž v získání dotace na stavbu nové základní školy.
Jihomoravský a Zlínský kraj míří nahoru
Druhé pořadí si i letos udržela Praha a třetí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Pětici nejlépe hodnocených míst z hlediska kvality života uzavírají jihomoravské Hustopeče a středočeské Černošice.
Brno skončilo ve srovnání deváté. Mezi pěticí nejlépe hodnocených krajských měst dále figurují České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice.
V žebříčku si během let polepšily především obce s dostatkem pracovních příležitostí i přírůstkem nových obyvatel, zejména těch mladších. "Společný jmenovatel je, že se jedná o menší obce s rozšířenou působností, lze říci maloměsta, která však mají v jiných parametrech slušné výsledky a v kombinaci s možností práce a cen bydlení představují dobrou nabídku pro usazování mladých a příchod dalších obyvatel," popisuje Pavel Šiška z oddělení poradenství Deloitte.
"Skokanem roku" se stal Nový Bydžov v Královéhradeckém kraji, polepšil si o 58 míst. Oproti roku 2021 výrazně poskočila také středočeská Dobříš (o 57 pozic) a Stod v Plzeňském kraji (o 49 míst).
Za pětileté trvání projektu si pak nejvíce polepšily obce Jihomoravského a Zlínského kraje. O nejvíce pozic v porovnání s rokem 2018 poskočila obec Pohořelice v Jihomoravském kraji, dostala se o 97 míst výše na 20. místo.
"Je správné, že v kvalitě života stoupají obce, kde roste nabídka práce, přicházejí noví občané a zlepšuje se infrastruktura a dostupnost služeb," pokračuje Šiška. "Registrujeme také určitý obrat u obcí se setrvale nízkou kvalitou života, a to v tom, že tento index používají jako argument pro podporu změny k lepšímu, například z hlediska financování státem, nikoliv jako něco, co je namířeno proti nim," dodává.
Rozpaky obcí nad kritérii
Městem s dlouhodobě nejnižší kvalitou života v Česku je přitom podle žebříčku společnosti Deloitte i letos moravskoslezská Orlová.
Právě nyní již bývalý starosta Miroslav Chlubna pro Aktuálně.cz loni uvedl, že data v žebříčku nepovažuje za relevantní. "Pakliže by s těmito daty měl někdo pracovat, pak by to měl být především stát. A těm, kteří jsou na posledních příčkách, podat pomocnou ruku a všemi možnými cestami je podpořit tak, jako Evropská unie podporuje méně rozvinuté země," řekl Chlubna k výsledkům loňského ročníku.
S ním souhlasí i současná starostka Orlové Lenka Brzyszkowská. "Pokud je vizí projektu Obce v datech poskytnout komplexní datové řešení směřující k podpoře strategického řízení a rozhodování obcí, tak dle mého názoru jsou zvolená ne příliš šťastná kritéria - indexy," říká pro Aktuálně.cz. Starostka má zato, že některé indexy s vysokou váhou hodnocení nemůže místní samospráva zásadně ovlivnit.
"Samozřejmě s některými daty lze pracovat a můžou být prospěšné pro další rozvoj města. Nejen já, ale ani většina občanů města si nemyslí, že Orlová patří na poslední příčku tohoto průzkumu. Orlová je městem zeleně, s dostupnou zdravotní péčí, sportovním a kulturním vyžitím i se strategickou polohou k Ostravě," dodává Brzyszkowská.
Turismus ve velkém jako problém
Stejně jako v předchozích letech připadlo předposlední místo Karviné, na třetí příčce odzadu se protočila ústecká města - loni to byl Most, letos Litvínov.
Ze srovnání letos nevyšel dobře ani Český Krumlov. Ten se v porování s rokem 2018, kdy žebříček vyšel poprvé, v tabulce propadl nejvíce. Před pěti lety byl na 34. místě, letos až na 126. Podle jednatele společnosti Obce v datech Jana Havránka jde o odraz masivního turismu, na kterém město ekonomicky stojí. "Je otázkou, zdali města dokážou silnou stránku v turismu využít pro komplexní rozvoj, nebo je nasměruje pouze na jednu kolej, která však může být slepá," varuje Havránek.
Podobným fenoménem podle něj trpí i jiné turisticky aktivní lokality, například ty v horách.
V případě Českého Krumlova pak Havránek hovoří o takzvaném "benátském efektu". Město na severu Itálie se totiž dlouhodobě potýká s nadměrným turismem, kvůli kterém jsou v ohrožení například tamní památky.
