V roce 1990 byly na území Česka pouze tři ekologicky hospodařící farmy. Dnes jich je na čtyři a půl tisíce. Nárůst jejich počtu byl patrný zejména po vstupu do EU, kdy čeští farmáři mohli v rámci Společné zemědělské politiky (CAP) začít využívat dotace z Bruselu. V podílu ekologicky hospodařících subjektů zaujímá Česko v EU druhé místo hned po Rakousku. Co se týče podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy, patří ČR pátá pozice. Ve statistikách tak země poráží i průkopníky ekozemědělství ze západní Evropy. Poněkud překvapivý fakt má jednoduchou příčinu: hlavními oblastmi ekozemědělství jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti a většinu z nich tvoří nenáročné pastviny.
Obchod s biopotravinami
Podíl potravin, jež jsou produktem ekologického zemědělství, v Česku ustavičně roste, nicméně stále pokulhává za průměrem EU, zejména za starými členskými zeměmi.
Celkový obrat obchodu s biopotravinami přesahuje v ČR čtyři miliardy korun. Čeští spotřebitelé utratí za biopotraviny dvě a půl miliardy korun, zbytek jde na vývoz.
Průměrná roční spotřeba na obyvatele vzrostla na 241 Kč, podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů ovšem činí jen necelé jedno procento. Průměr v EU je 60 eur (1500 Kč) a podíl na celkové spotřebě okolo šesti procent.
Nejvíce Češi nakupují v bio kvalitě mléko a mléčné výrobky (23 procent), ovoce a zeleninu, včetně ovocných a zeleninových šťáv (21 procent) a také ostatní zpracované potraviny (33 procent), jako jsou koření či hořčice.