Stovky piv a večerka o půlnoci. Zkusili jsme první 15hodinovou cestu vlakem na Jadran

Helena Truchlá Helena Truchlá
1. 7. 2020 6:39
"Já jsem kdysi viděl film, Vražda v Orient Expressu. Odehrávalo se to v nočním vlaku a od té doby jsem podobné cestování chtěl vyzkoušet," odpovídá na otázku, proč se rozhodl vyrazit na dovolenou do Chorvatska vlakem, Adam Štrunc. Společně s přítelkyní obsadili jedno z lehátkových kupé vůbec prvního spoje, který na pobřeží Jadranu vysílá od konce června český soukromý dopravce RegioJet.

Pozornost, kterou RegioJet odjezdu prvního spoje z pražského hlavního nádraží do chorvatské Rijeky zajistil, je skutečně pozoruhodná. Do nádražní haly přišli diplomaté i novináři, na nástupišti se objevily i skupiny zvědavců. Chtěli vidět, jak vypadá cestování vlakem, který slibuje navzdory koronavirové pandemii dovézt zájemce za pár set korun a 15 hodin na Jadran. 

Štrunc s přítelkyní a dalších bezmála 500 pasažérů prvního spoje mělo štěstí, že se jim podařilo místa získat. O vlaky, které Radim Jančura, majitel RegioJetu, označuje za "typický korona-produkt", je totiž mezi českými zákazníky obrovský zájem. Za asi 14 dní zmizelo 30 tisíc jízdenek, některé spoje jsou zcela plné. 

"Bylo jasné, že nám budou chybět cestující ze zahraničí, tedy ti, kteří by jeli do Česka a Slovenska. Hledal jsem proto příležitost pro Čechy," říká Jančura, který se prvním spojem svezl také. Jeho firma souběžně s vlaky k moři spouští také projekt Partyja, pronájmy hotelů a penzionů pro uzavřené skupiny. 

RegioJet se kvůli koronaviru dostal do vážných potíží. Podle Jančury ztrácel na tržbách 10 milionů korun denně. Přišel také o příjmy ze státních slev na jízdné pro studenty a seniory, běžně vyplácené z veřejných peněz. Pro RegioJet a jeho autobusového příbuzného Student Agency to loni znamenalo příjmy desítky milionů korun měsíčně. Koronavirus tyto "náhrady" srazil na minimum, v případě RegioJetu o 80 procent při srovnání letošního a loňského dubna.

Na další fungování si proto firma půjčuje například pomocí dluhopisů, jejich emisi zvýší oproti loňskému roku bezmála o půl miliardy korun. Jak Aktuálně.cz potvrdil sám Jančura, jeho firma požádá také o státem garantovanou půjčku v rámci programu Covid Plus. "Je to důležité. Problém s cashflow měly všechny firmy, které stály," připouští Jančura. 

O tom, že na půjčku dosáhnou i dopravci, včetně letecké společnosti Smartwings a Jančurova RegioJetu, rozhodla v pondělí vláda. Prostřednictvím komerčních bank mohou žádat o půjčky až do výše dvou miliard korun, nanejvýš ale čtvrtiny ročního obratu. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) pak garantuje 80 procent jistiny úvěru. 

Středem pozornosti

"Vůbec jsme nevěděli, že tu bude tolik novinářů," říká poněkud překvapeně, ale ne nespokojeně jeden z cestujících na prvním spoji, Lukáš. Společně se svým doprovodem se před odjezdem z pražského nádraží stal středem pozornosti. Přitáhla ji především trička se sloganem 'Vlakem k moři, Chorvatsko 2020'. Stejnokroje v růžové a modré barvě oblékla celá početná skupina cestujících.

"Fanoušky Chorvatska nejsme, ale když už jsme se vydali společně tři rodiny, řekli jsme si, že si to takhle zpestříme," vysvětluje Lukáš. Původně měl on i další cestující jet na dovolenou jinam, koronavirová pandemie jim ale zkřížila plány. Rodiny, jako je ta Lukášova, tvoří nicméně ve vlaku spíš menšinu. Převládají mladší.

Obavy z nákazy nemají, většina oslovených se na cestu nijak zvlášť nepřipravovala. Nosit s sebou dezinfekci a roušku už jsou zvyklí z Česka. Jako povinné pro cestu vlakem uvádí RegioJet registraci v oficiálním systému chorvatských úřadů, vlastní dotazník dává cestujícím vyplnit i český dopravce. 

Vlak k Jaderskému moři vyjíždí z Česka po několika letech poprvé. Projel Pardubicemi, Brnem, Břeclaví a Bratislavou, tedy po trase již existujícího spoje RegioJetu. Někteří cestující zde skutečně vlak opouští, další přistupují. Pak pokračuje přes Maďarsko a Slovinsko až do Chorvatska. Zatímco v první ze zmíněných zemí táhne soupravu ještě lokomotiva RegioJetu, v obou balkánských už se musí přepřahat na stroj tamního dopravce. "Nelekejte se, když se ráno probudíte, a vlak pojede na opačnou stranu," žertuje při odjezdu mluvčí firmy Aleš Ondrůj. 

V Maďarsku končí internet

V soupravě funguje klimatizace, lehátkové vozy mají oproti běžným soupravám také otevírací okna. Oproti původnímu plánu je možná přeprava jízdních kol, v tuto chvíli je kapacita omezená na šest kol v jedné soupravě, do budoucna ji podle Ondrůje společnost navýší až na 30. Celkem se do jednoho vlaku vejde 560 lidí.

Ve čtyřmístných lehátkových kupé cestuje řada rodin s dětmi a na cestu se se svými dvěma kamarádkami vypravila také asi pětašedesátiletá Květa. "U nás nic není, tak jsem si myslela, že to nějak přečkáme," hodnotí epidemiologickou situaci. "Jsme ubytované v soukromí, nebudeme v hotelu mezi lidmi," popisuje plány. K cestě se rozhodla na poslední chvíli, nahradila kamarádku, která nakonec jet nemohla.

Chorvatská média minulý týden začala informovat o možné druhé vlně nákazy, denní přírůstek nových případů se mezitím zase o něco zpomalil.

Ve vlaku platí povinná 'večerka' o půlnoci. V tento čas se v celé soupravě ztlumila světla. Noční klid ruší v šest ráno informace o snídani a pasové kontrole na hranicích Chorvatska, kam vlak přijíždí s asi dvacetiminutovým zpožděním. Země totiž zatím není členem evropského schengenského prostoru volného pohybu. 

V praktických "vychytávkách", které moderní dálkové vlaky obvykle nabízí, zatím spoj RegioJetu poněkud pokulhává. Internetové připojení bylo k dispozici v obstojné kvalitě až do překročení hranice s Maďarskem, pak začalo vypadávat. Lůžka, vybavená polštáři a dekou s povlečením, jsou fakticky spíš lehátky. Kávu a zákusky si cestující musí vyzvedávat v kavárenském koutku zhruba uprostřed soupravy. Ve spacích kupé pak schází elektrické zásuvky. 

Navzdory relativnímu komfortu je cesta na Jadran poměrně dlouhá. I bez zpoždění přijíždí vlak do Rijeky až druhý den kolem deváté hodiny ráno. Cílová stanice je relativně velkým průmyslovým městem s rušným přístavem, za krásným mořem je proto po pobřeží Jadranu potřeba cestovat ještě dál. RegioJet poskytuje i navazující autobusy, jejich trasy jsou ale časově o něco delší než běžné veřejné dopravy.

Podobně jako Adam Štrunc s partnerkou hovoří i Jančura o cestě vlakem jako o zážitku. Za základ úspěchu považuje mít na palubě vlaku "alespoň 1500 vychlazených piv", kterými si cestující mohou putování zpříjemnit. Nakonec jich stevardi naskladnili podle jeho slov možná ještě o něco víc. 

Aby se nová linka firmě vyplatila, musí být podle Jančury obsazená asi z 90 procent. Vlaky začnou jezdit od 11. července denně, spoj skončí v září. Kdyby si to epidemiologická situace žádala, je Jančura podle svých slov ochotný zrušit i zastávky vlaku v dalších státech, a ponechat jen přímý spoj z Česka do Chorvatska. 

Jak je to se Slovinskem a rouškami? 

Nápadné pozornosti kolem prvního spoje si všimli i Adam Štrunc s přítelkyní. "To dění tady kolem je super zpestření," smějí se zájmu novinářů oba mladí lidé. Nebýt koronaviru, nejspíš by jeli na dovolenou jinam. Autem nechtěli, nevěří dost svým řidičským schopnostem. "Peníze roli nehrály, počítali jsme to a cesta by ve čtyřech lidech vyšla zhruba nastejno," říkají oba dvacátníci. Na dovolenou jedou spolu s dvěma dalšími kamarády. 

Navzdory snahám dopravce i chorvatských úřadů o co nejnormálnější podmínky je skutečnost, že globální pandemie stále trvá, vidět i ve žlutých RegioJet vlacích. Ve vagonech je rozmístěna dezinfekce, mimo vlastní kupé by měli mít cestující nasazené roušky. Tuto povinnost jim připomínají cedulky na dveřích i stevardi. Ti mají tváře zakryté.

Od července roušková povinnost na území Česka odpadá, ve Slovinsku a Chorvatsku, které ji dokonce zavedlo teprve před několika dny, platí nadále. "Získali jsme výjimku," reaguje ředitel Jančura na dotaz, jak jeho firma vyřešila podmínku povinných rozestupů mezi cestujícími, které stále platí na území Slovinska, a které by se - jak vyplývá z vyjádření českého resortu zahraničí - mělo vztahovat i na vlaky RegioJet. 

Mluvčí Ondrůj výjimku vysvětluje tím, že žluté vlaky neposkytují vnitrostátní přepravu na území Slovinska. Na dotaz, jestli je možné po cestě od moře zpět domů ve slovinské metropoli Lublani vystoupit, přichází od zástupců firmy záporná odpověď. 

Omluva za nepohodlí způsobené nezbytnými opatřeními je i součástí hlášení, které ve vlaku zaznívá kromě češtiny i v chorvatštině. Zájem o spoj je podle mluvčího právě i mezi Chorvaty. Na první spoj ve směru do Prahy, který vyráží 1. července večer, se podle něj prodala už stovka jízdenek. 

O tom, že žluté vlaky mohou být zajímavé i pro Chorvaty, je přesvědčená také chorvatská velvyslankyně Ljiljana Pancirová. I ona přišla v Praze vlak vyprovodit. "Nejdřív jsme museli zjistit, jestli má projekt podporu i z chorvatské strany. Potom se řešila logistika. Aby dvanáct vagonů dovezlo do Chorvatska několik stovek lidí, není jednoduchý úkol. Musel se zapojit i chorvatský dopravce. Jak ale vidíte, ukázalo se, že i tak složitý projekt je možné uskutečnit za dva měsíce," popisuje Pancirová. 

Zdůraznila přitom, že 500 cestujících, kteří do Chorvatska přijedou jen prvním spojem, není pro zemi, jejíž ekonomika je výrazně závislá právě na příjmech z turismu, vůbec malé číslo. V druhé polovině června se v zemi nacházelo asi 17 tisíc českých turistů. 

Pancirová i Jančura se shodují, že Češi se dovolené v Chorvatsku nemusí bát. "Vy víte, jak je situace s koronavirem komplikovaná. My jsme přijali všechna opatření, a Češi jsou tu vítáni a netrpělivě očekávání," říká velvyslankyně. O tom, jak žlutými vlaky dopravit také chorvatské turisty do Prahy nebo Brna, už podle svých slov jedná s českými diplomaty v Záhřebu. 

Video: Malé riziko nákazy dělá z Chorvatska populární destinaci na dovolenou

Chorvatsko se díky nízkému riziku nakažení koronavirem stává celosvětově vyhledávanou destinací | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy