Jen každý pátý uchazeč o řidičský průkaz musel absolvovat teoretický test více než jednou, vyplývá ze statistik z roku 2017. V mezinárodním srovnání se jedná o dobrý výsledek, například v sousedním Německu vypadne u teoretických testů 39 procent uchazečů.
Podle Asociace autoškol České republiky ale v případě české výuky budoucích řidičů není důvod k oslavám. Testy, které připravuje ministerstvo dopravy, jsou podle nich spíše o memorování než o osvojení si silniční problematiky.
Česko přitom mělo v loňském roce jednu z nejvyšších nehodovostí za posledních deset let - přes sto tisíc dopravních nehod. Podle místopředsedy Asociace autoškol ČR Aleše Horčičky s dlouhodobě rostoucím počtem dopravních nehod souvisí míra vzdělanosti českých řidičů. "Nejsme na tom vůbec dobře," hodnotí Horčička situaci a dodává, že je nutná okamžitá změna výuky.
Některé autoškoly podle něj totiž teoretické lekce studentům už vůbec nenabízejí a nechávají je, aby se na tuto část zkoušky připravili sami. Uchazeči o řidičský průkaz se tak pomocí zkušebních testů na stránkách ministerstva odpovědi "nabiflují" a u zkoušky pak odpovídají dříve, než dočtou otázku.
"Pokud byste navštívili nějakou autoškolu, která lekce teorie dělá, tak zjistíte, že tam těch studentů je většinou málo," tvrdí Horčička s tím, že je jednodušší naučit se jednu správnou odpověď ze tří nabízených než komplexní teorii.
Ministerstvo s tímto tvrzením ale nesouhlasí. "V autoškolách lze absolvovat i takzvaný individuální studijní plán, kdy se žadatel učí samostudiem a do autoškoly dochází na konzultace," uvedla pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Podle ní právě 20procentní neúspěšnost u testů naopak potvrzuje fakt, že je nutné se na zkoušku dobře připravit.
Jako největší problém v kvalitě teoretické výuky vidí zástupci asociace autoškol samotný závěrečný test, respektive jeho rozsah a obtížnost. Zatímco v Česku musí uchazeči odpovědět na 25 otázek, například v Německu jich dostanou 30 a průměrný počet v zemích Evropské unie v závěrečném testu skupiny B je podle Horčičky přibližně 40.
Asociace nabízí i řešení, jak zvýšit náročnost testů - současný blok 500 otázek, ze kterého systém při zkoušce náhodně vybírá 25, by se měl rozrůst například na celkem 1500 otázek. Právě z takového počtu otázek se vybírá v Německu. Při tak velkém souboru otázek by se studenti podle Horčičky učili dopravní předpisy raději, než biflovali odpovědi.
Po vzoru našich západních sousedů by také mohla přibýt možnost více správných odpovědí - což by snížilo šanci tipnout správnou odpověď.
Ani jednu z těchto možností ovšem ministerstvo dopravy neplánuje. "Pokud budeme v budoucnu otázky měnit, tak spíše tak, že se zaměříme na modernější trendy ve vzdělávání řidičů, jako je hazard perception test (test na odhad hrozícího nebezpečí, pozn. red.), a obecně na větší interaktivitu testů," komentuje případné změny Rezková.
Horčička dále navrhuje, aby otázky v teoretické části nahradily zrušenou technickou zkoušku, která do roku 2013 zkoušela řidiče z údržby vozidla. "Otázky v současnosti průřezově pokrývají všechna potřebná témata," zakončuje mluvčí ministerstva dopravy.
Autoškoly by podle místopředsedy asociace ale v současnosti uvítaly jakoukoli změnu systému. "U nás memorují žáci, co je to vozka, co je to řidič, vždycky tam jsou tři nabízené odpovědi a nejdelší možná je nejčastěji správně," uzavírá současnou praxi Horčička.
