Elektronické mýtné se v Česku vybírá od roku 2007 na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy. | Foto: ŘSD

Rozšíření ano, zpoplatnění ne

Pro Ťoka bylo polehčující okolností právě to, že ministerstvo dopravy v přípravě tendru zaspalo mnohem dříve, než nastoupil do vlády. I díky tomu ustál kritiku a snahu některých opozičních i koaličních politiků o jeho odvolání. Navíc získal tři roky času na výběr nového provozovatele mýtného systému.

Tendr ministerstvo vypsalo v polovině roku 2017. Aby byl takzvaně technologicky neutrální, oznámil Ťok novinku: od roku 2020 bude zpoplatněno dalších 900 kilometrů silnic nových tříd. Tímto způsobem podle něj mělo být docíleno toho, že v soutěži nebudou znevýhodněny společnosti nabízející výběr pomocí satelitů. Dosud mýto vybírají mýtné brány.

• Průběh soutěže doprovázela řada komplikací. Kvůli stížnostem Kapsche ji začal prošetřovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Loni v březnu ministerstvo rozbalilo obálky s nabídkami uchazečů. Přestože to zprvu vypadalo, že je budou úředníci několik měsíců studovat, už v dubnu Ťok určil na základě nejnižší ceny vítěze − konsorcium, jež tvoří firma CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenská SkyToll.

Podpis smlouvy posléze zkomplikoval ÚOHS, který soutěž zrušil. V srpnu však své rozhodnutí odvolal a Ťok smlouvu s vítězem podepsal − tentokrát osobně. Následovala další otočka: systém mýta se sice rozšíří na dalších 900 kilometrů silnic prvních tříd, stát tam ale zavede nulový poplatek. Kamiony tam budou moci dál projíždět, aniž by za to musely platit. O zpoplatnění silnici prvních tříd stát dosud diskutuje se starosty obcí a jednotlivými kraji.

Mýtný tendr byl pro Ťoka jednoznačně největší výzvou a současně úkolem. Kdyby se mu nepodařilo dotáhnout ho do konce, mohlo by to podle jeho slov znamenat, že by stát nemohl po roce 2020 mýto vybírat, a tratil by tak miliardy.

Vedle výběru správce mýtného systému patří k největším výzvám pro Ťoka zrychlení výstavby dálnic. Podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu ze začátku roku byla výstavba v letech 2013 a 2017 velmi pomalá a neočekává se, že v příštích letech zrychlí.

• Ťok to považuje za vizitku svých předchůdců. "Od roku 2014 jsme zahájili už výstavbu nebo rekonstrukci 207,5 kilometru dálnic. Bez modernizace D1, která je z toho 75,5 kilometru, je to 132 kilometrů nových dálnic," popisuje.