Česku se nedaří odvést dopravu z obcí. Podívejte se, kde všude se připravují obchvaty

Radek Novotný
Aktualizováno 19. 10. 2020 8:43
Ministerstvo dopravy chce během deseti let začít dvě stovky staveb, které mají odvést auta z obcí. Jejich dokončení bude stát až půl bilionu korun přičemž podstatnou část měla proplatit EU. Ambiciózní plán by ovšem mohl narušit další příklon Evropské unie k zelené ekonomice. Česko se tak možná bude muset bez části evropských peněz obejít.
Podívejte se na video, kde obyvatelé Chraštiček a Olbramovic popisují život u silnic I. třídy s provozem několika tisícovek aut každý den. | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

Cesta autem z Prahy do Vídně zabere i pět hodin s rychlostním průměrem lehce přes 60 kilometrů za hodinu. Kvůli chybějící části dálnice mezi Brnem a rakouskou metropolí táhne navigace řidiče pryč z naší hlavní dopravní tepny už u Jihlavy.

Ani trasa po silnici I. třídy s číslem 38 přes Znojmo ale není příliš dynamická. Prakticky všem městům a vesnicím na ní totiž chybí obchvat. Podobně jako desítkám dalších obcí v Česku.

Pozvolná výstavba obchvatů, které mají odvést z měst a vesnic auta a s nimi i zplodiny a hluk, se v Česku zrychlila hlavně s příchodem peněz z EU. Od roku 2004 vznikly dvě stovky obchvatů. Nicméně přibližně stejný počet jich stále chybí.

Podle dokumentu Ředitelství silnic a dálnic by se měly postavit nebo alespoň rozestavět do deseti let a stát to bude až půl bilionu korun. 

Nervy a investice

Jednou z obcí na zmíněné trase silnice I. třídy mezi Jihlavou a Znojmem je i městys Stonařov. Jeho obchvat byl podle starosty Františka Plavce zaveden do územního plánu už v roce 1960. Přes mnoho jednání i petice ale okružní silnice pořád nestojí. Obec má přitom potíže s hlukem, vibracemi a emisemi z aut a kamionů, které jí projíždějí.

"Obrovským problémem je také bezpečnost," říká starosta Stonařova. Jak ale dodává, nehody, ke kterým došlo v obci kvůli nárůstu dopravy, zatím naštěstí neskončily tragicky. Právě to může být paradoxně problém.

Přehled připravovaných obchvatů. Klikněte pro plné zobrazení.
Přehled připravovaných obchvatů. Klikněte pro plné zobrazení. | Foto: Ministerstvo dopravy

Podle Pavla Lopoura z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice se bezpečnost považuje za jeden z hlavních parametrů, který rozhoduje o tom, jestli obchvat postavit. Pokud ovšem v obci k vážným nehodám příliš nedochází, potenciál ke zlepšení je nízký a úředníci k tomu mohou přihlédnout. Stonařov se ale i tak nakonec svého obchvatu dočká. Stavět by se mělo začít v roce 2027 s plánovaným dokončením o tři roky později.

Z výstavby obchvatů ale nemají radost všechny skupiny obyvatel. Jednak nová okružní silnice odkloní majitelům restaurací a obchůdků řadu zákazníků. Navíc hlavní tah nezmizí, jen se přesune z centra obce za zahrady domků na jejím okraji.

Nicméně výhody obchvatů převažují a obcím se díky nim snižují náklady. Například v Olbramovicích silnice odděluje školu od jídelny a hřiště, proto si zde platí člověka, který dohlíží na přecházející děti. Další peníze pak města a vesnice bez obchvatu často investují do měřičů rychlosti nebo přechodů pro chodce. Náklady se pohybují ve stovkách tisíc až milionech korun. Další náklady si pak vyžádá výkup pozemků, jako v případě Třince, kolem kterého vede hlavní část obchvatu už tři roky.

"Stavba nás stála mnoho úsilí, nasazení i nervů a měla výrazný dopad i na rozpočet města. Výkupy zbytkových pozemků a vyvolané investice přišly městskou kasu zhruba na 60 milionů korun," zmiňuje primátorka Třince Věra Palkovská.

Dostat razítka

Podle Michala Radimského z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně obchvaty obvykle vznikají nejdřív tam, kde je nejvyšší intenzita dopravy. Zároveň však o výstavbě rozhoduje to, který projekt dostal dřív všechna razítka. To často protahují nevyjasněné vlastnické vztahy nebo majitelé stavbu na svém pozemku prostě nedovolí.

Třeba ve Znojmě se mluví o obchvatu od 80. let minulého století a až během posledních 12 let se postavila část severního úseku. Chybí už jen propojení dlouhé 752 metrů. "Územní řízení na tuto část se z důvodu neustálých odvolání spolků a jednotlivců vleklo od roku 2011 až do poloviny letošního roku, kdy odbor výstavby vydal územní rozhodnutí. Spolky se proti němu odvolaly a nyní odvolání řeší Jihomoravský kraj," popisuje tisková mluvčí Znojma Zuzana Pastrňáková.

V budoucnu by se mělo vyřizování povolení pro takzvané liniové stavby, jako jsou silnice, železnice nebo nadzemní vedení vysokého napětí, zjednodušit. Novelu zákona, která by podle ministerstva dopravy mohla urychlit výstavbu ze současných i 13 let na polovinu, schválila v září Poslanecká sněmovna.

Evropské peníze s otazníkem

Podle dokumentu Ředitelství silnic a dálnic aktuálně v Česku probíhá 22 staveb obchvatů. Za necelých 38 miliard korun vznikne 139 kilometrů komunikací. Část z nich jsou i dálnice, které budou mít funkci obchvatů.

Dalších 752 kilometrů v rámci 111 projektů za 258 miliard korun ale na svůj start teprve čeká. Stavět se mají začít do roku 2028. K tomu je téměř sedm desítek staveb teprve ve fázi technické studie. Dokument Ředitelství silnic a dálnic přitom počítá s jejich zahájením do roku 2030.

Celkově by se tak mělo v Česku během příštích deseti let dokončit nebo alespoň nastartovat kolem dvou stovek stavebních projektů zhruba za půl bilionu korun, které odvedou dopravu z center obcí. Na takové investice ale mohou chybět peníze.

Stát se rekordně zadlužuje. Ministerstvo financí letos zvýšilo kvůli dopadům pandemie nového koronaviru schodek ze 40 na 500 miliard korun a na příští rok plánuje schodek 320 miliard korun. Přestože ministerstvo dopravy počítá s tím, že do výstavby dopravní infrastruktury půjde rekordních 129 miliard korun, mohou citelně scházet peníze z Evropské unie.

Pět největších obchvatů spolufinacovaných z EU. Klikněte pro plné zobrazení.
Pět největších obchvatů spolufinacovaných z EU. Klikněte pro plné zobrazení. | Foto: Ministerstvo dopravy

Evropské dotace na české silnice šly dosud především z Operačního programu Doprava. V období 2007 až 2013 bylo na silnice určeno 67 miliard korun, pro současné období 2014 až 2020 je vyčleněno 58 miliard. Marek Pastucha, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu dopravy, počítá s tím, že financování výstavby silničních obchvatů bude v budoucnu pokračovat stejně jako dosud, tedy i přes Operační program Doprava.

Bohatnoucí Česko ale podle posledních informací z Evropské komise dostane v nadcházejícím období z unijního rozpočtu méně peněz než v minulém období. Navíc vzhledem k tomu, že se EU chce zaměřit hlavně na bezemisní dopravu, je pravděpodobné, že dotace nebude možné v budoucnu v takové míře směrovat přímo na výstavbu silnic.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Dívkám v britském klubu někdo píchl do nohy injekci s narkotiky, policie zadržela dva mladíky

Britská policie zadržela dva muže ve věku 18 a 19 let v souvislosti s vyšetřováním případů žen, které oznámily, že jim v nočním klubu někdo bodnul do nohy injekci s narkotiky, informoval list The Times.

Podle policie v hrabství Nottinghamshire jsou oba muži podezřelí, že ženám podali preparát s cílem "zranit je, obtěžovat nebo jim ublížit". Policisté neuvedli, jakou látku muži údajně ke zdrogování žen použili.

Bezpečnostní síly momentálně vyšetřují 15 případů, ve kterých mladé ženy a muži uvedli, že jim někdo v klubu píchnul do nohy injekci, a nejméně 140 oznámení o drogách v pití. Britská ministryně vnitra Priti Patelová ve středu požádala policii, aby jí urychleně podala informace k těmto případům. Na sociálních sítích se totiž začala množit svědectví žen, kterým se údajně něco podobného stalo, a vznikla kampaň, která vyzývá, aby lidé jeden den v týdnu bojkotovali noční kluby.

"Tato dvě zadržení přicházejí po mé prosbě a po výzvě, aby se lidé přihlásili a nahlásili nám jakékoli incidenty," uvedla šéfka policie v Notthighamshire Kathryn Cranerová. "Pokračujeme v důkladném prošetřování všech oznámení, která nám byla předložena, a tato dvě zadržení ukazují, že pracujeme extrémně tvrdě a spolupracujeme s licencovanými podniky," dodala.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Nejvyšší soud USA texaský protipotratový zákon nezablokoval

Americký nejvyšší soud se bude 1. listopadu zabývat snahou vlády amerického prezidenta Joea Bidena a poskytovatelů potratů zrušit přísný texaský zákon, který zakazuje skoro všechna umělá ukončení těhotenství. Texaský protipotratový zákon nicméně zatím zůstane v platnosti, jelikož soudci odložili rozhodnutí o tom, zda jej na žádost vlády zablokovat. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Soudci nejvyššího soudu uvedli, že budou rozhodovat o tom, zda je federální vláda oprávněná kvůli texaskému zákonu podat žalobu. Odpověď na tuto otázku pomůže při rozhodování, zda by zákon měl být zablokován, zatímco spor pokračuje. Prozatím však zákon zůstává v platnosti. Ústní jednání je plánováno na 1. listopadu. Podle agentury AP soud v kauze jedná neobvykle rychle.

V druhém nejlidnatějším státě USA protipotratový zákon platí od začátku září a je označován za nejpřísnější platné opatření proti interrupcím v zemi. Zakazuje provádět potraty od chvíle, kdy lze zachytit srdeční aktivitu embrya, tedy přibližně od šestého týdne těhotenství, kdy mnoho žen ještě ani netuší, že jsou těhotné. Potrat v Texasu nemohou podstoupit ani ty ženy, které otěhotněly v důsledku incestu nebo znásilnění. Výjimka existuje pouze pro případy krizové zdravotní situace. Texaský zákon je přitom jedním z řady podobných republikány podporovaných omezení potratů, která byla v posledních letech schválena na úrovni států USA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy