Připojme Bruntál k Česku. Do odlehlého kraje je odevšud daleko, peníze z EU to mění

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
4. 8. 2020 14:12
Nový přestupní terminál i nové autobusy pro příměstskou hromadnou dopravu. Oba tyto projekty spolufinancované Evropskou unií v uplynulých zhruba osmi letech pomohly zlepšit dopravní dostupnost a bezbariérovost Bruntálu. I přes značné pokroky však město i okres nadále zůstávají z pohledu dopravy nejodlehlejší oblastí v Moravskoslezském kraji i v celém Česku.

"Dostupnost Bruntálu je v rámci Moravskoslezského kraje dána v první řadě polohou města na okraji tohoto územního celku. Bohužel jsme doslova na kraji kraje," potvrdil redakci Aktuálně.cz starosta Bruntálu Petr Rys. Jedním z "dluhů" vůči Bruntálu a přilehlému okolí je podle něj chybějící elektrifikace tamních železničních tratí. Jako zásadní vidí zejména rychlíkový úsek Olomouc-Bruntál-Opava.

"Elektrifikace by kromě bezprostředního zkvalitnění cestování po železnici otevřela možnosti zapojení dalších dopravců, což by mohlo znamenat omezení přestupů a celkové zkrácení času cestování do celé řady destinací včetně Prahy," vysvětluje Rys.

Podle náměstka moravskoslezského hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakuba Unucky je to s veřejnou dopravou na Bruntálsku velmi komplikované. Ekonomika je podle něj v tomto případě neúprosná.

"Stát si nechal zpracovat přes správu železnic dopravní studii, jestli by se vyplatilo elektrifikovat trať mezi Ostravou, Opavou a Bruntálem a potom dál do Olomouce. Jenže ekonomika této trati nemůže vyjít, protože v Bruntále žije málo lidí a nejezdí tam moc nákladních vlaků," vysvětluje Unucka.

Podle náměstka je však zpracovávání dopravní studie problematické, protože vychází ze situace, která neodpovídá potřebám lidí. Vlakem z Bruntálu do Ostravy to dnes trvá skoro dvě hodiny, proto ho podle Unucky využívá málo lidí. Kdyby trať prošla elektrifikací, doba dojezdu by se výrazně zkrátila a lidí by mohlo vlakem jezdit víc.

"Pokud by se povedlo použít evropské peníze na elektrifikaci tratě, Bruntál by to mohlo opravdu nakopnout," dodává náměstek.

Co se týče silniční dopravy, nedotčen jakoukoliv modernizací podle Rysa zůstává zejména úsek Bruntál-Opava, zatímco mezi Opavou a Ostravou se podařilo v minulých letech dopravu po silnici I/11 značně urychlit. 

Přestože přímo Bruntál protíná nejen zmíněná I/11, ale I/45, úroveň dopravní infrastruktury tomu podle Rysa vůbec neodpovídá. Obyvatelé trpí pod tíhou kamionů. Silnice I/45 totiž navazuje na komunikaci I/57, která vede k hraničnímu přechodu v Bartultovicích a dále do Polska. "Dopravní stavbou nejvyšší důležitosti je proto připravovaný projekt I/45 Bruntál - východní obchvat," plánuje starosta Bruntálu.

V Bruntálu vyrostl nový autobusový terminál

V minulých letech se podle něj naopak podařilo zlepšit napojení s centrem kraje přes už zmíněnou silnici I/11 a posouvají se i přípravy východního obchvatu Bruntálu. V uplynulé dekádě ke zkvalitnění zejména autobusové dopravy přispěly i už zmíněná výstavba nového autobusového terminálu, který s pomocí financí z EU funguje od roku 2015, nebo nákup nových autobusů, které také pomohl zaplatit Brusel.

Foto: Archiv města Bruntál

"S dopravním přestupním terminálem Bruntál získal nejen zcela nové autobusové nádraží a s ním i nový vzhled přednádražního prostoru, ale přibyly také praktické funkce jako moderní informační systém s návazností na vlakové spoje, pobočka městského informačního centra a samozřejmě kompletní moderní zázemí pro cestující. S důrazem na bezpečí i komfort byla nově vyřešena dopravní obslužnost autobusového i vlakového nádraží, které taktéž prošlo renovací," uvedl Rys.

Doprava financovaná z Bruselu

Podle krajského náměstka pro dopravu Jakuba Unucky má velkou zásluhu na modernizaci dopravní sítě v kraji právě Evropská unie, bez které by kraj "rozhodně nebyl tam, kde je".

Kraj od státu před zhruba dvaceti lety převzal okolo 2800 kilometrů cest, podfinancování podle Unucky v tuto chvíli přitom dosahuje asi šesti miliard korun. 

"Za posledních pět let jde do kraje miliarda korun ročně na opravu cest, zdroje z EU tvoří tři čtvrtiny. Jen díky evropským penězům se nám daří cesty spravovat tak, aby se jejich stav nezhoršoval. Ohledně dopravní infrastruktury je to pro nás klíčové. Nevím, kde bych bez evropských peněz vzal například půl miliardy na Výškovické mosty nebo estakády Bazaly. To jsou stavby, na které v krajském rozpočtu peníze nejsou," řekl redakci Aktuálně.cz Unucka.

Evropské peníze tak jsou podle náměstka nedílnou součástí krajského financování dopravy. Otázkou podle něj zůstává, co bude dál.

"EU pro příští období říká, že už žádná infrastruktura, že už bychom si měli poradit sami. Ale nezoufám, protože se nám podařilo zařadit se do Transevropské dopravní sítě (TEN-T), kde jsou z České republiky jen dva dopravní uzly. Kompletně Praha a pak právě část našeho kraje. Takže máme jistotu, že budeme mít možnost financovat nejzásadnější opravy na klíčových cestách z EU i v budoucnu," vysvětluje Unucka.

Záležet podle něj bude i na tom, jakým způsobem bude možné využít peníze z nového Fondu pro spravedlivou transformaci určeného pro regiony s ekologickou zátěží.

Video: Jak se žije v obcích, které leží na trasách nedokončených dálnic.

Podívejte se na video, kde obyvatelé Chraštiček a Olbramovic popisují život u silnic I. třídy s provozem několika tisícovek aut každý den. | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 25 minutami

Cyklista Řepa vyhrál závod Kolem Malopolska

Cyklista Vojtěch Řepa vyhrál závod Kolem Malopolska. Bronzový medailista z mistrovství Evropy jezdců do 23 let skončil druhý v závěrečné královské etapě o jedenáct sekund za Norem Torsteinem Träenem. V konečné klasifikaci závodu druhé kategorie kalendáře UCI bylo pořadí opačné, Řepa zvítězil s náskokem tří sekund.

Člen stáje Topforex Lapierre se stal druhým českým vítězem během 58 ročníků závodu. V roce 2004 Kolem Malopolska vyhrál Ondřej Fadrný.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Ve Varšavě mají nový kostel, nese jméno istanbulského chrámu

Ve Varšavě byl dnes slavnostně vysvěcen nový pravoslavný kostel, první po více než 100 letech. Nazván byl chrám Boží moudrosti, Hagia Sofia, tedy stejně jako istanbulský chrám, který novostavbě posloužil jako předloha. Představený polské pravoslavné církve, varšavský metropolita Sawa při obřadu připomněl, že istanbulský chrám, který po staletí býval nejvýznamnější křesťanskou svatyní na světě, byl letos v létě přeměněn z muzea v mešitu. Píše o tom list Gazeta Wyborcza na svém webu. 

Varšavský chrám se vypíná jen do výše dvou desítek metrů, protože leží na trase příletů letadel na varšavské letiště, ale i tak podle deníku dělá dojem. Vlastní stavba začala před pěti lety. Farnost odhaduje, že se chrám podaří zcela dokončit na jaře příštího roku a zhotovení fresek v interiéru může zabrat další dva roky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy