Připojme Bruntál k Česku. Do odlehlého kraje je odevšud daleko, peníze z EU to mění

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
4. 8. 2020 14:12
Nový přestupní terminál i nové autobusy pro příměstskou hromadnou dopravu. Oba tyto projekty spolufinancované Evropskou unií v uplynulých zhruba osmi letech pomohly zlepšit dopravní dostupnost a bezbariérovost Bruntálu. I přes značné pokroky však město i okres nadále zůstávají z pohledu dopravy nejodlehlejší oblastí v Moravskoslezském kraji i v celém Česku.

"Dostupnost Bruntálu je v rámci Moravskoslezského kraje dána v první řadě polohou města na okraji tohoto územního celku. Bohužel jsme doslova na kraji kraje," potvrdil redakci Aktuálně.cz starosta Bruntálu Petr Rys. Jedním z "dluhů" vůči Bruntálu a přilehlému okolí je podle něj chybějící elektrifikace tamních železničních tratí. Jako zásadní vidí zejména rychlíkový úsek Olomouc-Bruntál-Opava.

"Elektrifikace by kromě bezprostředního zkvalitnění cestování po železnici otevřela možnosti zapojení dalších dopravců, což by mohlo znamenat omezení přestupů a celkové zkrácení času cestování do celé řady destinací včetně Prahy," vysvětluje Rys.

Podle náměstka moravskoslezského hejtmana pro dopravu a chytrý region Jakuba Unucky je to s veřejnou dopravou na Bruntálsku velmi komplikované. Ekonomika je podle něj v tomto případě neúprosná.

"Stát si nechal zpracovat přes správu železnic dopravní studii, jestli by se vyplatilo elektrifikovat trať mezi Ostravou, Opavou a Bruntálem a potom dál do Olomouce. Jenže ekonomika této trati nemůže vyjít, protože v Bruntále žije málo lidí a nejezdí tam moc nákladních vlaků," vysvětluje Unucka.

Podle náměstka je však zpracovávání dopravní studie problematické, protože vychází ze situace, která neodpovídá potřebám lidí. Vlakem z Bruntálu do Ostravy to dnes trvá skoro dvě hodiny, proto ho podle Unucky využívá málo lidí. Kdyby trať prošla elektrifikací, doba dojezdu by se výrazně zkrátila a lidí by mohlo vlakem jezdit víc.

"Pokud by se povedlo použít evropské peníze na elektrifikaci tratě, Bruntál by to mohlo opravdu nakopnout," dodává náměstek.

Co se týče silniční dopravy, nedotčen jakoukoliv modernizací podle Rysa zůstává zejména úsek Bruntál-Opava, zatímco mezi Opavou a Ostravou se podařilo v minulých letech dopravu po silnici I/11 značně urychlit. 

Přestože přímo Bruntál protíná nejen zmíněná I/11, ale I/45, úroveň dopravní infrastruktury tomu podle Rysa vůbec neodpovídá. Obyvatelé trpí pod tíhou kamionů. Silnice I/45 totiž navazuje na komunikaci I/57, která vede k hraničnímu přechodu v Bartultovicích a dále do Polska. "Dopravní stavbou nejvyšší důležitosti je proto připravovaný projekt I/45 Bruntál - východní obchvat," plánuje starosta Bruntálu.

V Bruntálu vyrostl nový autobusový terminál

V minulých letech se podle něj naopak podařilo zlepšit napojení s centrem kraje přes už zmíněnou silnici I/11 a posouvají se i přípravy východního obchvatu Bruntálu. V uplynulé dekádě ke zkvalitnění zejména autobusové dopravy přispěly i už zmíněná výstavba nového autobusového terminálu, který s pomocí financí z EU funguje od roku 2015, nebo nákup nových autobusů, které také pomohl zaplatit Brusel.

Foto: Archiv města Bruntál

"S dopravním přestupním terminálem Bruntál získal nejen zcela nové autobusové nádraží a s ním i nový vzhled přednádražního prostoru, ale přibyly také praktické funkce jako moderní informační systém s návazností na vlakové spoje, pobočka městského informačního centra a samozřejmě kompletní moderní zázemí pro cestující. S důrazem na bezpečí i komfort byla nově vyřešena dopravní obslužnost autobusového i vlakového nádraží, které taktéž prošlo renovací," uvedl Rys.

Doprava financovaná z Bruselu

Podle krajského náměstka pro dopravu Jakuba Unucky má velkou zásluhu na modernizaci dopravní sítě v kraji právě Evropská unie, bez které by kraj "rozhodně nebyl tam, kde je".

Kraj od státu před zhruba dvaceti lety převzal okolo 2800 kilometrů cest, podfinancování podle Unucky v tuto chvíli přitom dosahuje asi šesti miliard korun. 

"Za posledních pět let jde do kraje miliarda korun ročně na opravu cest, zdroje z EU tvoří tři čtvrtiny. Jen díky evropským penězům se nám daří cesty spravovat tak, aby se jejich stav nezhoršoval. Ohledně dopravní infrastruktury je to pro nás klíčové. Nevím, kde bych bez evropských peněz vzal například půl miliardy na Výškovické mosty nebo estakády Bazaly. To jsou stavby, na které v krajském rozpočtu peníze nejsou," řekl redakci Aktuálně.cz Unucka.

Evropské peníze tak jsou podle náměstka nedílnou součástí krajského financování dopravy. Otázkou podle něj zůstává, co bude dál.

"EU pro příští období říká, že už žádná infrastruktura, že už bychom si měli poradit sami. Ale nezoufám, protože se nám podařilo zařadit se do Transevropské dopravní sítě (TEN-T), kde jsou z České republiky jen dva dopravní uzly. Kompletně Praha a pak právě část našeho kraje. Takže máme jistotu, že budeme mít možnost financovat nejzásadnější opravy na klíčových cestách z EU i v budoucnu," vysvětluje Unucka.

Záležet podle něj bude i na tom, jakým způsobem bude možné využít peníze z nového Fondu pro spravedlivou transformaci určeného pro regiony s ekologickou zátěží.

Video: Jak se žije v obcích, které leží na trasách nedokončených dálnic.

Podívejte se na video, kde obyvatelé Chraštiček a Olbramovic popisují život u silnic I. třídy s provozem několika tisícovek aut každý den. | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Běžkyně Smutná skončila ve Vasově běhu pátá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná dojela pátá v 97. ročníku slavného Vasova běhu. V rekordních časech zvítězili Švédka Lina Korsgrenová, která titul obhájila, a poprvé Nor Tord Asle Gjerdalen. Nejlepší z českých mužů byl pětadvacátý Jiří Pliska, Stanislav Řezáč dojel 34.

Tradiční trasa ze Sälenu do Mory měla letos trošku jiná místa startu i cíle, ale závodníci jako vždy absolvovali náročných devadesát kilometrů.

Korsgrenová si pro třetí triumf ve Vasově běhu v kariéře (vyhrála i v roce 2018) dojela jako první žena historii v čase pod čtyři hodiny - 3:52:08. A navíc dokázala odolat osminásobné olympijské vítězce Marit Björgenové. Norka ukončila kariéru před třemi lety a letos se připravila speciálně na Vasův běh. S Korsgrenovou prohrála o 42 sekund.

Smutná z eD system týmu Lukáš Bauera skončila v předchozích třech ročnících vždy třetí. Tentokrát dojela pátá s odstupem přes šest minut.

Mezi muži rozhodl Gjerdalen o výhře deset kilometrů před cílem a jeho čas 3:28:18 byl o deset minut rychlejší než rekordní výkon Švéda Jörgena Brinka z roku 2012. Druhý skončil domácí Anton Karlsson a třetí byl Rus Ermil Vokujev. Pliska z týmu Silvini Madshus si 25. místem vylepšil na Vasově běhu osobní maximum.

Vasův běh, závod Ski Classics v dálkovém lyžování ve Švédsku (90 km):

Muži: 1. Gjerdalen (Nor./XPND) 3:28:18,4, 2. Karlsson (Švéd./Lager 157) -36,3, 3. Vokujev (Rus./Russian Winter Team) -1:01,4, …25. Pliska (ČR/Silvini Madshus) -4:23,8, 34. Řezáč (ČR/Slavia pojišťovna) -7:12,3, 41. Šrail (ČR/Vltava Fund) -8:28,0.

Průběžné pořadí (po 5 závodech): 1. Persson (Švéd./Lager 157) 1020, 2. Gjerdalen 990, 3. Vokujev 900, …22. Pliska 213, 31. Šrail 148, 34. Štoček (ČR/Vltava Fund) 127.

Ženy: 1. Korsgrenová (Švéd./Ramudden) 3:52:08,2, 2. Björgenová (Nor./Ragde Eiendom) -42,0, 3. Dahlová (Švéd./Rammuden) -4:59,1, 4. Murudová (Nor./Kaffebryggeriet) -5:16,1, 5. Smutná (ČR/eD system Bauer) -6:16,6, …21. Grohová (ČR/Silvini Madshus) -21:38,4, 24. Moravcová (ČR/Slavia pojišťovna) -22:52,4.

Průběžné pořadí (po 5 závodech): 1. Korsgrenová 1270, 2. Dahlová 950, 3. Fletenová (Nor./Koteng) 785, 4. Larssonová (Švéd./Ramudden) 675, 5. Smutná 650, …11. Grohová 294, 20. Hujerová (ČR/Slavia Pojišťovna) 197.

Zdroj: ČTK
Další zprávy