


Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po sobotních americko-izraelských úderech na Írán z velké části zastavila. Podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna, jíž při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy, „prakticky uzavřena“. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.

„Konečný dopad dnešní vojenské akce na cenu ropy bude pravděpodobně záviset na tom, zda se Íránská revoluční garda pod tlakem leteckých útoků vzdá, nebo zda bude pokračovat v eskalaci konfliktu, aby výrazně zvýšila náklady na druhou operaci Washingtonu zaměřenou na změnu režimu za něco málo přes dva měsíce,“ sdělila v neděli Croftová agentuře Reuters.
„Podle našich informací regionální lídři varovali Washington před riziky další konfrontace s Íránem a naznačili, že cena ropy přesahující 100 dolarů za barel představuje jasné a bezprostřední nebezpečí,“ dodala analytička.
Několik tankerů se v sobotu otočilo zpět a další plavidla vyčkávala u vjezdu do průlivu. Lodě podle agentury Bloomberg zachytily rádiové vysílání údajně od íránského námořnictva oznamující zákaz tranzitu, ačkoliv Teherán nevydal žádné formální oznámení o oficiálním uzavření oblasti.
Podle íránské agentury Tasnim je ale průliv „fakticky uzavřen“. Revoluční gardy varovaly lodě, že plavba oblastí není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd následně oznámil, že kvůli „oficiálnímu uzavření“ přerušuje plavby přes průliv. Přesto některé tankery podle Bloombergu v omezeném počtu dále pokračovaly, byť byl provoz výrazně slabší než obvykle.
Spojené státy mezitím varovaly lodní společnosti, aby se plavidla držela nejméně 30 námořních mil od jejich vojenských aktiv v regionu. Japonská společnost Nippon Yusen už dříve své flotile doporučila, aby se průlivu vyhnula.
Řecko vyzvalo svou rozsáhlou obchodní flotilu k přehodnocení plavebních plánů. Řecké ministerstvo dopravy také doporučilo připravit se na použití konvenčních navigačních metod bez elektroniky kvůli riziku rušení.
Vliv na ceny ropy je patrný už teď. Burzy jsou o víkendu uzavřené, ale maloobchodní produkt společnosti IG Group podle agentury Bloomberg oceňoval americkou lehkou ropu WTI v sobotu večer o více než osm procent výše.
Problémy se netýkají jen ropných tankerů, ale i zkapalněného zemního plynu (LNG) a kontejnerových plavidel. Nejméně tři tankery s plynem směřující do Kataru nebo z něj podle dat ze sledování trasy přerušily plavbu, aby se průlivu vyhnuly. Katar je druhým největším vývozcem LNG na světě a jeho dodávky musí průlivem projít na cestě do Asie a Evropy. Někteří rejdaři podle makléřů zvažují i zrušení již sjednaných cest do regionu s odkazem na válečné doložky ve smlouvách.



Kdyby záleželo jen na prezidentovi Petru Pavlovi a odbornících, bylo by o novém ombudsmanovi jasno – za nejvhodnější kandidáty označili Vítězslava Dohnala a Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Jenže podle informací Aktuálně.cz se vládní většina ANO, SPD a Motoristů sobě chystá na konci května zvolit někoho jiného. A to právničku Evu Kostolanskou, která u expertů skončila až na posledním místě.



Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.



Britská vláda se hlásí k závazkům vůči Severoatlantické alianci včetně nezbytných investic do obrany, chce posílit vztahy s Evropskou unií a slibuje důrazně zasáhnout proti antisemitismu ve Spojeném království. Ve středu to v tradičním projevu v parlamentu prohlásil britský král Karel III., který tak poslancům představil zákonodárné priority vlády premiéra Keira Starmera pro nové období.



Francie navrhne v OSN vytvoření mise pro volnou plavbu v Hormuzském průlivu. V rozhovoru, který v úterý večer odvysílala francouzská média, to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Mise má být podle něj zcela neutrální a mírová. "Musíme dosáhnout znovuotevření Hormuzského průlivu bez podmínek a mýtného," uvedl Macron



Česká národní banka (ČNB) očekává, že po zbytek roku se bude meziroční inflace v Česku pohybovat mezi dvěma a třemi procenty. Hlavním důvodem jejího zvýšení z hodnot pod dvouprocentním inflačním cílem centrální banky z počátku roku je konflikt na Blízkém východě. V komentáři k dubnovému vývoji inflace to uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.