Ondřej Neufus
Aktualizováno 28. 5. 2019 11:49
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
Proč Norové Česku přispívají?
Lichtenštejnsko, Island a zejména Norsko využívají výhod trhu Evropské unie, aniž by byly samy jejími členy. V rámci EU tak může bez problémů putovat jejich zboží, kapitál, služby, ale i osoby. Na oplátku tyto země přispívají těm členům Evropské unie, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, na konkrétní programy. V současnosti je těchto zemí z osmadvacítky celkem patnáct.
Peníze země posílají od roku 1994. Od roku 2004, kdy se Česko stalo členem Evropské unie, peníze putují i do Česka. Konkrétně dotace míří do země v rámci dvou mechanismů - Fondů EHP a norských fondů. Norsko však stojí za téměř veškerými příspěvky do obou mechanismů.