Norsko pošle do Česka další miliony. Podívejte se, co tu platí a proč to vlastně dělá

Ondřej Neufus Ondřej Neufus
Aktualizováno 28. 5. 2019 11:49
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
Norská vlajka.
Norská vlajka. | Foto: Aktuálně.cz

Proč Norové Česku přispívají?

Lichtenštejnsko, Island a zejména Norsko využívají výhod trhu Evropské unie, aniž by byly samy jejími členy. V rámci EU tak může bez problémů putovat jejich zboží, kapitál, služby, ale i osoby. Na oplátku tyto země přispívají těm členům Evropské unie, jejichž hrubý národní produkt na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, na konkrétní programy. V současnosti je těchto zemí z osmadvacítky celkem patnáct.

Peníze země posílají od roku 1994. Od roku 2004, kdy se Česko stalo členem Evropské unie, peníze putují i do Česka. Konkrétně dotace míří do země v rámci dvou mechanismů - Fondů EHP a norských fondů. Norsko však stojí za téměř veškerými příspěvky do obou mechanismů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy