Ondřej Neufus
Aktualizováno 28. 5. 2019 11:49
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z takzvaných Norských fondů zhruba 870 milionů korun, oznámilo na úterní tiskové konferenci ministerstvo financí. Od roku 2004, kdy je Česko členem Evropské unie a zároveň příjemcem peněz z norských fondů, přišlo na účet zřizovatelů více než tisícovky různých projektů v tuzemsku přes šest miliard korun. Tento týden se podepsala další dohoda, na jejímž základě sem zamíří dalších zhruba pět miliard korun. Proč vlastně Norové, Islanďané a Lichtenštejnci, kteří nejsou členy EU, peníze do Česka posílají? A jaké projekty za uplynulých 15 let mohly díky tomu v tuzemsku vzniknout?
870 milionů jen na kulturu
Na podporu kultury půjde v příštích třech letech z Fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norska zhruba 870 milionů korun. V částce je zahrnuto spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 15 procent. Celkem bude vyhlášeno šest výzev, které podpoří přibližně stovku projektů.
- Jako příklad podpořeného projektu ministerstvo financí uvedlo vybudování památníku obětem romského holokaustu v Letech u Písku.
"Více než polovinu peněz v tomto období směřujeme na obnovu kulturních památek. Nezapomínáme ani na současné umění, uměleckou kritiku a podporu oborových asociací a platforem," uvedla náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.
Při ochraně a obnově kulturního dědictví bude podpořeno několik větších projektů s maximální dotací 1,5 milionu eur (38 milionů korun). Tato výzva bude vyhlášena ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Dvě výzvy se budou týkat současného umění, podpoří projekty s dotací od 50 000 do 200 000 eur (1,3 až 5,2 milionu korun). Jde o podporu původní umělecké tvorby a její prezentaci při scénickém umění (divadlo, tanec a pohybové umění, nový cirkus, klasická a současná hudba) a vizuálním umění (výtvarné umění včetně architektury a designu, tradiční a současná řemesla).