Žena za pultem řekla prosím, stát za to chtěl trestat

Tomáš Fránek
9. 11. 2011 12:40
Nejvyšší správní soud potvrdil, že trest za nelegální zaměstnávání nelze udělit všude
Foto: Ludvík Hradilek

BrnoŽivnostník z Brněnska se s definitivní platností ubránil trestu za to, že nechal ve své masně stát dočasně za pultem svoji družku.

Nejvyšší správní soud totiž zamítl stížnost ministerstva práce a sociálních věcí, které chtělo živnostníka za umožnění nelegální práce potrestat pokutou 11 tisíc korun. Platit měl i přesto, že ženou přistiženou za pultem byla jeho družka na mateřské dovolené a za prodávání nic nedostala.

Soudci rozhodli, že pokud chce stát trestat živnostníky za to, že umožňují nelegální práci, musí dokázat, že ve firmách a obchodech lidé skutečně načerno pracují. Nelze přitom vycházet z výsledků jedné náhodné kontroly.

Prosím jako důkaz

Celý spor se rozpoutal už před čtyřmi roky a velmi důležitou roli v něm hrálo slovo "prosím". Tak totiž družka majitele masny v Žatčanech na Brněnsku přivítala v době polední pauzy kontrolory z úřadu práce.

A protože stála v té době za pultem, vyhodnotili kontroloři celou situaci jako nelegální zaměstnávání a udělili majiteli masny pokutu 11 tisíc korun.

 

A obranu živnostníka o tom, že žena byla za pultem jenom dočasně a šlo o přátelskou, rodinnou výpomoc, neuznalo ani ministerstvo práce a sociálních věci, které pokutu potvrdilo. "Není důležité, že žena byla za pultem pouze  po krátkou dobu a bez  nároku na odměnu," rozhodli státní úředníci.

Majitel masny se obrátil na soud a uspěl už v prvním kole sporu u Městského soudu v Praze. Ten rozhodl, že úředníci nezjistili, že by žena obsluhovala zákazníky a prodávala jim zboží, nespadá tak mezi lidi, kteří jsou využíváni ve švarcsystému. "Reakce ženy na vstup kontrolorů slovem „Prosím?" z ní ještě nedělá „prodavačku," rozhodli soudci.

Ministerstvo ale ještě poslalo stížnost na Nejvyšší správní soud. "Účelem pobytu jediné osoby v prodejně pak dost obtížně může být jiná činnost než obsluha zákazníků, tedy výkon práce prodavačky," uvedli ministerští právníci ve stížnosti.

A živnostníka podle ministerské argumentace neomlouvá ani to, že žena byla jeho družka. "Vzhledem k tomu, že žena není manželkou ani dítětem majitele provozovny, nemohla ani ona vykonávat práci v jeho provozovně bez uzavření řádného  pracovněprávního vztahu," uvedlo ministerstvo ve stížnosti.

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudkyní Dagmar Nygrínovou ale dal zapravdu živnostníkovi.

Podle soudců úředníci nedokázali při kontrole zjistit takové porušení zákona, pro které by měl být majitel masny pokutován.

"To, že se žena nacházela v provozovně a oslovila pracovníky kontroly slovem „Prosím?", ani podle názoru Nejvyššího správního soudu neznamená, že by vystupovala jako prodavačka. Takový dotaz lze považovat za ekvivalent dotazu „Co si přejete?", což by byl zcela legitimní dotaz položený neznámým osobám, jež vstoupily do provozovny v době polední pauzy," uvedli soudci.

Teprve pokud by kontroloři zjistili, že žena se vyskytuje v prodejně i v době, kdy jsou tam zákazníci, a skutečně jim nabízí zboží, mohli živnostníka pokutovat.

"Žena se nacházela na mateřské dovolené se svými dvěma dětmi, o které celodenně pečovala, nemohla pro žalobce (majitele masny) vykonávat nelegální práci, neboť jedním ze základních  pojmových znaků práce je soustavnost," uzavřeli celý případ soudci.

 

Právě se děje

Další zprávy