Zamkl ženy ve firmě a nutil je k výpovědi. Trest platí

Petr Kučera Tomáš Fránek, Petr Kučera
17. 1. 2013 7:15
Případ útisku zaměstnankyň se dostal až k Ústavnímu soudu
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz, Tomáš Adamec

Brno - Večerní zamykání zaměstnanců v práci, hrozby přeložení na druhý konec republiky a nucené podepsání dohody o rozvázání pracovního poměru nemají nic společného s běžným pracovním stresem a zaslouží si trest.

Takové počínání si šéfové firem nemohou dovolit ani tehdy, kdy se snaží zjistit, jak jim zmizely z pracoviště peníze.

Konstatoval to Ústavní soud, když potvrdil trest pro vedoucího pracovníka jedné pražské společnosti. Pokuta ve výši 125 tisíc korun, kterou musí platit za trestný čin útisku, je spravedlivá, potvrdil soud.

Jde o jeden z mála případů nátlaku na zaměstnance, který se v Česku dostal k soudu.

"Vlastně se nic nestalo"

Na šikaně a útisku zaměstnanců se podíleli čtyři vedoucí pracovníci. Ti po osmé hodině večerní hovořili samostatně se třemi zaměstnankyněmi - v kanceláři vedoucího, v kuchyňce a v šatně provozovny.

Při jednání je pak nadřízení nutili podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru. Když zaměstnankyně odmítaly dohody podepsat, zamkli je šéfové na pracovišti a vyhrožovali jim obviněním z krádeže peněz nebo zboží na provozovně nebo přeložením z Prahy na Moravu.

Všechny tři ženy nakonec po dvou a půl hodinách věznění dohody o ukončení pracovního poměru podepsaly. Obrátily se ale na policii. Jejich čtyři nadřízení byli později obžalováni a odsouzeni za trestný čin útisku k pokutám ve výši 45 tisíc, 75 tisíc, 125 tisíc a 180 tisíc korun. Pokud by je nezaplatili, hrozí jim trest odnětí svobody od 45 do 180 dnů.

Šéfové se ale s rozsudkem nesmířili a obrátili se na Nejvyšší soud s tím, že jejich potrestání je nespravedlivé. Argumentovali, že jejich počínání bylo vyvoláno krádeží peněz na pracovišti a také tím, že zaměstnanci neplnili dobře své pracovní úkoly.

"Za daných okolností je absurdní považovat za tíseň, jestliže šéfové namísto výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru měli nutit zaměstnankyně k podepsání dohody o rozvázání pracovního poměru," uvedli jejich advokáti. Podle šéfů si navíc propuštěné ženy v Praze, kde je nízká nezaměstnanost, hned našly práci, a nebyly tak v podstatě nijak poškozeny.

Byl to trestný čin

Nejvyšší soud ale takovou obhajobu smetl ze stolu. Potvrdil, že šlo jednoznačně o trestný čin.

"Nátlaková situace, kterou obvinění svým jednáním vůči poškozeným vytvořili, zejména nemožnost přes pozdní večerní dobu opustit provozovnu, nepochybně byla způsobilá vyvolat u poškozených psychický stav přesahující rámec běžného stresu spojeného s obyčejně nepříjemným pohovorem zaměstnance s nadřízeným, jehož tématem je nespokojenost s kvalitou jeho práce," konstatovali soudci Nejvyššího soudu.

Jeden ze šéfů se ale pak ještě obrátil na Ústavní soud. Argumentoval, že došlo k porušení jeho práv.

"Neměl jsem žádný motiv pro získání podpisu poškozených u dohod o skončení pracovního poměru," uvedl muž v ústavní stížnosti. Podle něj se pohovory  musely konat až pozdě večer po uzavření pobočky firmy pro zákazníky. A muž jenom plnil to, co po něm požadoval majitel společnosti.

Plánovaně navodili stav tísně

Ústavní soud ale stížnost odmítl a potvrdil, že muž byl správně odsouzen za trestný čin útisku. Podle ústavních soudců nedošlo k žádnému poškození šéfů společnosti, rozhodnutí o vině a trestu bylo vydáno na základě adekvátních důkazů.

Soudci ve svém rozhodnutí upozornili na to, že verdikty z rozsudků soudů potvrzujících trest jednoznačně dokazují vinu mužů.

"Obvinění nejenže zneužili, ale zcela plánovaně navodili u poškozených stav tísně se záměrem přinutit je k tak závažnému pracovněprávnímu úkonu jako je uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. A tento stav udržovali až do doby, než poškozené tomuto jejich razantnímu nátlaku spojenému s faktickým omezením jejich osobní svobody a pohrůžkami obviněním z trestné činnosti nebo přeřazením na práci spojenou s opuštěním svého zázemí podlehly," potvrdili soudci.

Spory o útisk a vyhrožování na pracovištích nejsou v Česku příliš obvyklé. Například Nejvyšší soud řešil za poslední čtyři roky podle soudní databáze jenom pět podobných případů.

Trest si tak třeba vysloužil majitel firmy z Prostějovska, který donutil pracovnici podepsat směnku na 150 tisíc korun a také prohlášení, že je ochotna pro firmu udělat cokoli. A při noční službě pak ve čtyřech případech ke splnění slibu zaměstnankyni nutil, chtěl ji líbat a za to jí sliboval další výhody. Žena nakonec z práce odešla a majitele zažalovala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Hledáte volná pracovní místa?

 

Právě se děje

Další zprávy