Brno - Lidé, kteří si na Česko stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli regulovanému nájemnému, hrubě zkreslili údaje o hospodaření svého domu, mají pochybné plné moci a svůj majetek získali dobrovolně i se závazky.
To píše česká vláda ve více než 200stránkovém návrhu odpovědi štrasburskému soudu k žalobě majitelů domů, kteří požadují po státu miliardové odškodné za to, že přicházejí o zisky kvůli regulovaným nájmům. Deník Aktuálně.cz ji má k dispozici.
A stížností ve Štrasburku podle vlády není 4800, jak prezentuje.
Souvislosti
- Banky letos za devět měsíců půjčily na hypotékách více než za celý loňský rok
- Úvěrům na modernizaci a renovaci bydlení hrozí zánik
- Hypoteční banky lákají klienty na slevy poplatků
- Katastrální úřady budou účtovat vyšší poplatky
- Požadavky Čechů na standard v bydlení narůstají
- Levné hypotéky jsou již minulostí
Blogeři o nájmech
Dvě stě stran argumentů
"Vláda považuje za nutné brát poněkud s rezervou počet stěžovatelů, kteří se obrátili na soud se stížností na regulaci nájemného v České republice," je napsáno v návrhu s tím, že připojení k žádosti je velmi jednoduché.
Vládní stanovisko, jehož návrh zpracoval vládní zmocněnec pro zastupování státu u štrasburského soudu Vít Schorm, má zamířit k soudu do konce roku.
Štrasburský soud poslal vládě žádost na odpovědi na devět okruhů otázek týkajících se regulace nájemného a stížností majitelů domů.
Podle návrhu stanoviska pro vládu by štrasburský soud měl všechny čtyři pilotní stížnosti, které si vybral k rozhodnutí, prohlásit ve všech bodech za nepřijatelné.
ČTĚTE VÍCE:
Regulované nájemné vzroste o čtvrtinu
Práva porušena nebyla
Soud si vybral k řešení stížnosti Jana Vomočila, Oskara Morawetze, Vladislava Hlaváčka a Václava Hlaváčka a společnosti Art 38.
Návrh tak například zpochybňuje údaje ve stížnosti Jana Vomočila. Ten se na soud měl obrátit až několik měsíců poté, co přestal být majitelem domu, navíc ve své tři roky staré stížnosti poskytl hrubě zkreslené údaje o hospodaření svého domu.
Další stěžující si majitel Oskar Morawetz letos zemřel, vláda ale má pochybnosti o plné moci k jeho zastupování. Soud by proto měl zvážit, zda stížnost nevyškrtnout ze seznamu úplně.
Stěžovatelé, jejichž stížnosti si štrasburský soud vybral jako pilotní, podle státu nevyčerpaly v Česku všechny možnosti domoci se svých práv, nebylo porušeno jejich právo na pokojné užívání majetku, ani nebyli diskriminováni proti majitelům domů, ve kterých nebylo regulované nájemné.
Návrh například odmítá to, že by situace v Česku byla stejná jako v Polsku. Právě verdikt soudu v polské kauze majitelky Hutten Czapské je považován za precedentní pro všechny podobné kauzy.
Je to jiné než v Polsku
Podle návrhu pro vládu je ale situace v Česku jiná než v Polsku.
"Drtivá většina vlastníků nabyla svůj majetek dobrovolně i se závazky, které na něm spočívaly, a bez konkrétního legitimního očekávání, že mohou v budoucnu čekat, pokud jde o výši nájemného, zrušení omezení svých vlastnických práv," je napsáno v návrhu.
"Podle názoru vlády nemohlo vůbec dojít k zásahu do jejich práva na pokojné užívání majetku, neboť své vlastnické právo nabyli již v jeho omezené podobě," je uvedeno v návrhu.
Návrh také uvádí, že soud by měl, podobně jako to udělal v případech stížností namířených proti Německu, kdy přihlížel k jedinečnému kontextu německého sjednocení, přihlížet při posuzování stížností k "jedinečnému kontextu přechodu od totalitního režimu k režimu demokratickému"
