Praha - Deset let místo dvanácti. S takovou nejvyšší možnou sazbou počítá návrh trestního zákoníku pro nejzávažnější hospodářskou kriminalitu. Zpronevěra, podvod, pojistný podvod či úvěrový podvod by tak měly být trestány mírněji než dosud.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dal návrh zákoníku na internet a může jej připomínkovat kdokoliv. V létě by pak měla konečná verze putovat do vlády.
ČTĚTE VÍCE:
Ministr nabízí: Upravte si zákoník
Pokud snížení trestní sazby nakonec skutečně projde, mohli by mít šanci i odsouzení podvodníci, že by jejich tresty mohly být sníženy. Ministerstvo to odmítá, právníci sle tvrdí, že to nový zákon nestanovuje jasně a tudíž šance na novou výměru trestu existuje.
Typickým příkladem je šéf zkrachovalého H-Systemu Petr Smetka. Ten byl loni pravomocně shledán vinným z miliardového podvodu na tisícovce klientů, kteří se dodnes snaží domoci svého odškodného. A soudce jej poslal za mříže na dvanáct let. To by už podle nové úpravy nebylo možné.
V SOUVISLOSTECH:
Státu hrozí, že zaplatí za H-System miliony
"Cílem úpravy je především zvýšit tresty za zločiny proti životu a zdraví. Pokud jde o trestní sazbu například podvodu, byly sazby za majetkové trestné činy obecně upraveny tak, aby jejich trestní sazby byly vyváženější vůči trestům postihujícím trestné činy proti životu, zdraví a důstojnosti člověka a nebyla dána příliš velká disproporce sazeb," hájí navrhovaný zákoník mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová.
Více trestejme vraždy
Souhlasí s ní i expert na trestní právo a bývalý předseda soudcovské unie Libor Vávra. "Je to rozhodně civilizovaný trend. Je třeba zdůraznit tresty za násilnou trestnou činnost jako je poškození zdraví či vražda. U majetkových trestných činů přece ani nejde tolik o to, kolik si ten člověk odsedí, ale o to, zda se oběti domohou odškodného. A to je potřeba zlepšit. Spásou proti hospodářské kriminalitě nejsou drakonické tresty," uvedl pro deník Aktuálně.cz.
A sazby za násilné trestné činy skutečně podle návrhu rostou. Až dvacet let případně výjimečný trest by měl nově dostat zvlášť brutální vrah. Až patnácti lety odnětí svobody by mohl být potrestán ten, kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví a způsobí tím smrt. Dnes je maximem za vraždu patnáctiletý trest případně výjimečný trest. Těžké ublížení na zdraví s následkem smrti se trestá nanejvýš dvanácti lety.
S krokem ministerstva nesouhlasí ale například právnička klientů H-Systemu Hana Marvanová. "Vůbec nezpochybňuji, že trestné činy proti životu a zdraví mají být trestány přísněji než majetková kriminalita. Jenže některé majetkové trestné činy mohou mít velmi vážné důsledky na zdraví a život, jak ukázala kauza H-System. Rozvody nebo dokonce pokusy o sebevraždu," sdělila Aktuálně.cz.
Úleva i pro Krejčíře či Koženého?
"Navíc při zachování principu, že zločiny proti zdraví a životu mají být trestány přísněji, bylo možné sazbu u podvodu a dalších ponechat. A navíc například u přijetí úplatku je nejvyšší hranice podle nového návrhu dvanáct let," doplnila Marvanová.
Ke všemu u "drobnějších" hospodářských zločinů jako je neoprávněné bránění v užívání bytu či domu se sazby zvyšují. Namísto součaných maximálních dvou let, mohl by být viník odsouzen až na pět let.
Kromě toho zločinci již odsouzení podle stávající verze zákona by se podle některých právníků mohli domoci snížení trestů, neboli jakési částečné amnestii. Výše trestu se odvozuje podle závažnosti činu od nejvyšší možné sazby.
Takže podvodníci odsouzení k více než desetiletému trestu by se opravnými prostředky mohli domoci nové výměry trestu.
Smetka například dostal maximální trest, tudíž by podle nových pravidel měl mít jen desetiletý trest. Podle stávajících pravidel byl například - zatím nepravomocně - odsouzen za podvod i uprchlý Radovan Krejčíř na 6,5 roku. Při novém projednání by se už mohl případný trest odvíjet od nižší hranice. I další Krejčířovy kauzy se kromě jiného týkají nejzávažnější hospodářské kriminality. Stejně tak by podle těchto paragrafů byl v případě vydání souzen i Viktor Kožený.
NA ÚTĚKU:
Vše o dopadení a kauzách Radovana Krejčíře
Kožený je na svobodě. Za šest milionů korun
Ministerstvo spravedlnosti to odmítá. "Pokud jde o trest již uložený podle předchozího trestního zákona, nemá na jeho délku přijetí nového zákoníku vliv. Pokud je čin trestný i nadále a trest již byl uložen, vykonává pachatel uložený trest v celé jeho délce. Snížené sazby trestu by pachatel mohl dosáhnout pouze v případě, že by nová úprava nabyla účinnosti před tím, než byl trest pachateli uložen," sdělila Kuncová.
Právníci si tak jistí nejsou. Zmiňují jako argument i Listinu základních práv a svobod.
Expert Vávra míní: "Vše bude záležet na přechodných ustanoveních. Zatím nic jednoznačně nelze říct."
Přechodná ustanovení zákoníku zatím na tyto případy nepamatují. Prozatím jsou řešena jediným paragrafem, který říká: "Trest uložený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů."
O trestech, které byly uloženy podle vyšší trestní sazby tedy přechodná ustanovení nehovoří.
"Pokud bych zastupovala odsouzeného za nějaký podobný trestný čin, rozhodně bych u soudu nějakým opravným prostředkem žádala o novou výměru trestu," říká Marvanová a připomíná příklad, kdy mohli lidé odsouzení za komunismu za rozkrádání socialistického majektu požádat o novou výměru trestu. To bylo totiž za minulého režimu přísněji trestáno než krádež. Když se zrušil termín socialistické vlastnictví, nebyl důvod, aby pykali déle než 'běžní zloději'. Na to však zákon v přechodných ustanoveních pamatoval.
"Trest odnětí svobody uložený před účinností tohoto zákona za čin, který bude nadále posuzován jako mírněji trestný, soud poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru trestní sazby stanovené na původní trestný čin nebo přečin a sazby stanovené na čin mírněji trestný," bylo napsáno v příslušné novele, která rušila trestný čin rozkrádání socialistického majetku.
Podle právníků by se dala použít i Listina základních práv a svobod. Ta totiž říká: Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.
Kromě toho by dokonce mohla nastat situace, že za stejný trestný čin by byl dvěma spolupachatelům vyměřen různý trest jen proto, že jeden už byl pravomocně odsouzen a druhý ne.
Ostatně to by mohl být právě případ Smetky. Manažeři, kteří byli obviněni spolu s ním, totiž stále na verdikty o své vině či nevině čekají. Odvolací soud totiž potvrdil jen Smetkův trest, ostatní poslal k novému projednání.
