V dopise zaslaném univerzitě a zveřejněném na síti X to oznámila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle vyjádření univerzity je toto rozhodnutí nezákonné.
"Píši vám, abych vás informovala, že Harvardově univerzitě je s okamžitou platností zrušena certifikace pro program studentů a výměny návštěvníků," sdělila Noemová v dopise. Stávající studenti budou podle ministryně muset přestoupit na jiné univerzity nebo jim bude hrozit, že přijdou o možnost v zemi legálně pobývat.
"Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a za koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty, a těžit tak z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy," uvedla Noemová v dopise.
Podle deníku The New York Times, který o dopisu informoval ještě před jeho zveřejněním, tak administrativa dále zvyšuje nátlak na univerzitu, po níž žádá, aby se přizpůsobila agendě prezidenta Donalda Trumpa. Tímto krokem míří na významný zdroj financování nejbohatší univerzity v zemi. Harvardova univerzita minulý měsíc zažalovala administrativu kvůli snaze vlády prosadit změny v učebních plánech a procesech přijímaní studentů a nabírání zaměstnanců.
Noemová později v rozhovoru na stanici Fox News uvedla, že vláda zvažuje obdobná opatření i vůči dalším univerzitám. "Mělo by to být varováním pro všechny univerzity," cituje ministryni agentura Reuters.
"Podkopáváte poslání Harvardu"
Univerzita již v reakci uvedla, že postup vlády považuje za nezákonný a že je i nadále odhodlána uchovat si možnost hostit studenty a vědce z více než 140 zemí světa, píše agentura Reuters.
"Tato odvetná akce je hrozbou, která může vážně poškodit harvardskou komunitu i naši zemi, a podkopává akademické a výzkumné poslání Harvardu," uvedl Jason Newton z mediálního oddělení univerzity.
Zákaz studia cizinců na Harvardově univerzitě by mohl ohrozit i studia budoucí belgické královny Elisabeth. Píše o tom agentura Reuters, podle níž 23letá princezna právě dokončila první rok studia na prestižní univerzitě.
Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Školné přitom činí 59 320 dolarů pro školní rok. Dnešní rozhodnutí administrativy tak bude mít podle The New York Times významný dopad na hospodaření univerzity.
Zhruba pětinu příjmů ze studia cizinců představovali loni čínští studenti, uvedla Harvardova univerzita. Na této prestižní škole v minulosti studovali i někteří potomci čínských elit. "Myslím si, že čínská komunita vnímá, že je častěji terčem opatření než jiné komunity," řekl agentuře Reuters čínský student Čang, který nechtěl zveřejnit své příjmení. Od známých dostal doporučení, aby v případě, že by se situace zhoršila, pobýval na jiné než stávající adrese, kde by ho mohli vyzvednout imigrační úředníci.
Podle Čanga se část čínských studentů obává o své působení na univerzitě. Další se domnívají, že univerzita vyhraje spor s vládou před soudem. Jiná čínská studentka uvedla, že dostala od vyučujících e-mail, podle kterého vysoká škola pracuje na řešení problému a bude chtít o věci jednat s vládou.
Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř 100 zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal deník The New York Times.
