Brno - Lidé, kteří přijmou nabídku na předváděcí jízdu novým autem, si musí být vědomi, že v případě havárie ponesou důsledky nehody.
A to, kolik bude muset řidič - zákazník autosalonu zaplatit, záleží na okolnostech, které havárii předváděcího vozu provází. Mezi okolnosti, které snižují částky, jež musí lidé za zničené předváděcí auto zaplatit, patří podle Nejvyššího soudu to, zda vůz měl havarijní pojištění, kdo stanovoval trasu předváděcí jízdy, v jakém terénu se jelo a zda zástupci autosalonu pobízeli řidiče k rychlé testovací jízdě.
Méně důležitou roli má při stanovení částky za zničení vozu hrát nízký věk řidiče a jeho nezkušenost.
Nejvyšší soud tak posuzoval případ ze severní Moravy. Tam se při kilometrové jízdě s vozidlem Toyota RAV 4 na polní cestě stala nehoda, při které bylo předváděcí auto v podstatě totálně zničeno. Firma jej musela odepsat jako vrak. Auto přitom řídil muž, který si ho chtěl koupit.
Okresní soud v Opavě rozhodl, že i přes to, že vozidlo nemělo havarijní pojištění a trasu vybírali zástupci prodejce, musí řidič zaplatit skoro 700 tisíc korun. Soudci neuznali argumenty řidiče, že ho k rychlé jízdě vyzvali zástupci prodejce, kteří také vybrali trasu na předváděcí jízdu.
Krajský soud v Ostravě se ale postavil na stranu řidiče a rozhodl, že má zaplatit jenom 52 tisíc korun. Podle soudců totiž zástupci autosalonu ujistili řidiče, že je vůz pojištěný.
Pojištění vozu je důležité proto, aby se řidiči mohli rozhodnout, zda vozem budou chtít jet.
"Předváděcí jízdy společností, které se zabývají prodejem motorových vozidel, jsou formou reklamy a je proto v jejich zájmu umožnit předváděcí jízdu co nejširšímu okruhu zákazníků, přičemž ne všichni zákazníci musí nutně předváděné vozidlo zvládnout. Zákazník, který takovouto nabídku přijme, si musí být vědom, že ponese následky případného poškození vozidla, pokud by toto vozidlo nebylo havarijně pojištěno," uvedli soudci s tím, že prodejce ovlivňoval i styl jízdy, svou roli sehrál i nízký věk řidiče auta.
Snížit cenu ano, ale ne tak moc
Prodejce auta se poté obrátil na Nejvyšší soud, podle nich je zaplacení pouhých 52 tisíc korun velmi nízkou částkou.
Podle zástupců autosalonu řídil zájemce o nový vůz auto podobného typu, jako je Toyota RAV 4 - měl tedy dostatek zkušeností.
"Na řidiče tedy nebyly kladeny žádné výjimečné nároky, jízda neprobíhala za mimořádných povětrnostních podmínek, ani na vozovce v nevyhovujícím stavu," uvedli zástupci autosalonu.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Petrem Vojtkem rozhodl, že 52 tisíc korun je skutečně nedostatečným odškodněním za zničený vůz.
To, že auto nemělo havarijní pojištění a zástupce autosalonu vyzýval řidiče k rychlejší jízdě, jsou však podle soudců dostatečné argumenty ke snížení částky, kterou měl řidič původně platit.
"Okolnost, že řidič jel po trase stanovené zaměstnancem prodejce vozu a byl jím při samotné jízdě po účelové komunikaci pobízen k otestování jízdních kvalit vozidla, to jest ke zvýšení rychlosti v náročnějším terénu, které pak při průjezdu zatáčkou nezvládl, je významným momentem pro zohlednění, jak ke škodě došlo," rozhodli soudci.
Ale ani to neopravňovalo Krajský soud v Ostravě k tomu, aby snížil částku, kterou měl platit řidič vozu, tak razantně - na pouhých deset procent ceny vozu.
"Nejde o rozhodnutí úplné a tady ani správné," rozhodl Nejvyšší soud s tím, že o výši škody musí soud v Ostravě rozhodnout znovu.
