Nejvyšší správní soud totiž vydal verdikt v několikaletém sporu mezi finančními úřady a soudy ve východních Čechách a místním podnikatelem.
Ten si založil občanské sdružení, ve kterém figurovali pouze on a jeho příbuzní - manželka, tři děti, švagr a synovec.
Peníze na potápění
Sdružení, které mělo podporovat sportovní, kulturní a vzdělávací aktivity svých členů, peníze získávalo z členských příspěvků a z darů, které si podnikatel odečetl od základu daně. Celkem tak dar činil devadesát tisíc korun.
Infobox
CO ŘÍKÁ ZÁKON:
"Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne dvě procenta ze základu daně anebo činí alespoň 1000 korun. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 procent ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 korun."
Spolek tak v letech 2000 a 2001 včetně darovaných devadesáti tisíc vydal celkem asi tři sta tisíc korun, na nákup sportovní vybavení, náhradu cestovních výdajů při dojíždění do škol, předplatné do fitcentra, jazykový kurs, potápěčskou expedici nebo vstupné na muzikály.
Kontrola finančního úřadu ale zjistila, že v případě darovaných peněz není vše v pořádku a po kontrole podnikateli dodatečně vyměřila daň z příjmů dosahující asi šedesáti tisíc korun.
Rozhodnutí berních úředníků potvrdil i Krajský soud v Hradci Králové. Podnikatel s vyměřenou daní ale nesouhlasil a obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud.
Bránil se tím, že počet členů občanského družení nebyl omezen pouze na jeho příbuzné, ale mohl do něj vstoupit každý. Tvrdil také, že finančního úřadu pochybil a při kontrole porušil jeho práva.
Zneužívání spolku
Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí, které je také součástí pravidelně vydávané sbírky nejdůležitějších případů řešených soudy, stížnost podnikatele zamítl.
Podle soudu totiž i přes to, že občanské sdružení bylo založeno podle zákona, zaregistrováno ministerstvem vnitra a v zákoně je možnost financování takového spolku dary odečtenými od základu daně, došlo ke zneužití práva. Odmítl také stížnost na postup berních úředníků.
"Odečtení hodnoty darů, které muž tomuto spolku věnoval, od žalobcova daňového základu, Nejvyšší správní soud s ohledem na skutkové okolnosti tohoto případu považuje nikoliv za výkon práva, nýbrž za jeho zneužití," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením předsedy Josefa Baxy.
"Nejvyšší správní soud považuje za hrubě odporující principu rozumného uspořádání společenských vztahů, pokud žalobce spolu s ostatními rodinnými příslušníky, svým švagrem a synovcem využívali (či spíše zneužívali) spolku k financování sportovních, kulturních a vzdělávacích aktivit svých dětí, a to za účelem, aby si mohl žalobce hodnotu daru poskytnutého spolku odečíst od základu daně a tak snížit svou výslednou daňovou povinnost," uvedli soudci.
Proto mají úřady a soudy v podobných případech vždy zvážit, zda nedochází ke zneužívání práva při odečtení darů od základu daně. Každý případ tak musí soudci ale posudit samostatně, nejdou totiž stanovit jednoznačná pravidla.
"Institut zneužití práva se musí vyznačovat jistou obsahovou pružností, aby mohl reagovat na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti právní norma pamatovat," uvedli soudci.
Časté spory o daně
Nejvyšší správní soud rozhoduje daňové spory často. Od začátku října tak vydal rozhodnutí v devíti případech, které se týkaly daní.
A vydává také v těchto sporech důležitá rozhodnutí. Už dříve soud například rozhodl, že již samotné zahájení a provádění kontroly může být nezákonným zásahem, proti kterému je možné podat žalobu.
Finanční úřady si také nemohou podle Nejvyššího správního soudu libovolně prodlužovat tříletou lhůtu pro vyměření daně. Naopak - musí ji striktně dodržovat.
