Bratislava - Slovensko zruší rovnou daň z příjmů, kterou zavedlo v roce 2004. K nynější dani ve výši 19 procent přibude nová sazba 25 procent pro lidi s příjmy přesahujícími zhruba čtyřnásobek průměrné mzdy v hospodářství. Firmy zase budou platit daň ze zisku 23 procent.

Oznámil to ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Zvýšení daní je součástí opatření levicového kabinetu na ozdravení státních financí.

"Tímto rozhodnutím definitivně končí na Slovensku rovná daň, kterou z hlediska sociálního pokládáme za škodlivou. Podle nás rovná daň v tomto období nemá místo ve světě," řekl Fico. Očekává se, že změny zdaňování příjmů vstoupí v platnost od příštího roku.

Podle ekonomů rovná daň ve výši 19 procent pomohla přilákat na Slovensko zahraniční investory. Byla označována za symbol úspěchu tehdejší pravicové vlády.

Plánované vyšší zdanění se dotkne lidí s měsíčním příjmem nad 3246 eur (82 600 korun). Fico odhadl, že nová sazba daně postihne jedno procento obyvatel země a že stát z ní získá 50 až 60 milionů eur ročně. Vyšší daň budou platit i politici.

V Česku jen dočasný "solidární příspěvek"

V Česku platí fyzické osoby daň z příjmů ve výši 15 procent. Daň se ale počítá z takzvané superhrubé mzdy, což odpovídá sazbě zhruba 22 až 23 procent z hrubé mzdy.

Konstrukci superhrubé mzdy chce zrušit daňová reforma z dílny ministra financí Miroslava Kalouska - nově se má počítat 19% rovná daň z hrubé mzdy. Reforma má platit nejdříve od roku 2014, její podoba ale ještě není definitivní.

Už od roku 2013 ale mají lidé s příjmem nad zhruba 100 tisíc korun měsíčně platit "solidární příspěvek". Konkrétně půjde o sedm procent z částky převyšující tuto hranici. Má jít jen o dočasné opatření na tři roky.

Druhá daň z nemovitostí

Vedle zvýšení daně z příjmů plánuje slovenská vláda také nárůst zvláštní bankovní daně nebo mimořádný odvod pro firmy podnikající v regulovaných sektorech ekonomiky. Očekává se také zvýšení povinných odvodů pro lidi s vysokými příjmy.

Bohatší lidé mají zaplatit i druhou daň z nemovitostí - tedy nad rámec té, kterou už nyní inkasují města a obce. Novinkou bude "státní" daň na byty a domy, jejíž výnos by šel pro změnu do státního rozpočtu. Výši daně má určit cenová mapa. Nejvíce by se zřejmě platilo za nemovitosti v Bratislavě.

Slovenská vláda nicméně nepočítá s úpravou daně z přidané hodnoty - základní sazba DPH vzrostla za minulé vlády o procentní bod na 20 procent.

Změny v penzijním spoření

Součástí balíků opatření na stlačení schodku veřejných financí je i snížení příspěvků na penzijní účty, které si Slováci odkládají z povinných odvodů. Oslabení takzvaného druhého penzijního pilíře bude největším zásahem od začátku jeho fungování v roce 2005.

Zatímco v současnosti si zhruba 1,5 milionu Slováků z povinných důchodových odvodů odkládá na penzi devět procent hrubé mzdy, pravděpodobně od letošního podzimu to budou už jen čtyři procenta. Další dvě procenta z výdělku budou moci přidat ze svého.

Tato úprava kopíruje chystaný český model, podle kterého si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Rozpočet získá kolem 2,3 miliardy eur

Slovenská vláda by prostřednictvím dvou desítek opatření mohla získat kolem 2,3 miliardy eur, což je o asi půl miliardy eur více, než potřebuje ke stlačení schodku veřejných financí pod tři procenta výkonu ekonomiky.

Opozice i analytici ale upozornili, že kabinet chce ozdravení veřejných financí uskutečnit hlavně prostřednictvím zvýšení daní, a nikoliv omezením výdajů státu. Fico ale tvrdí, že prostor na plošné škrty se už vyčerpal.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak na daně?