Praha - Prozkoumat půdu pro německo-francouzské plány hlubšího hospodářského propojení Evropy přijede příští týden do Prahy předseda Evropské rady Herman van Rompuy.
Německo teď spolu s Francií tlačí na sedmnáct zemí platících eurem, aby přijaly jejich pakt konkurenceschopnosti, který mimo jiné počítá se zvyšováním věku odchodu do důchodu, zrušením navyšování mezd o inflaci, sjednocením firemní daně nebo zakotvení limitů rozpočtových schodků do ústav členských zemí.
Německo-francouzské jádro přitom vyzývá i zbývajích deset zemí EU včetně Česka, aby se k nim přidalo.
Rozhodnout se má na summitu 25. března. Pokud se užší spolek zemí eurozóny na reformách dohodne a ostatní zůstanou stát mimo, zrodí se letos na jaře podle pozorovatelů skutečná "dvojrychlostní" Evropa.
Rompuy chce mírnit škody, ale cíl má podobný
Van Rompuy jako první navštívil ve čtvrtek estonský Tallin, protože právě nováčkovi eurozóny se spolu s Irskem nejvíc nelíbí plán na sjednocení firemní daně na 20 procentech. Podobně jako Irsko s 13 procentní daní, má i Estonsko tuto taxu velmi nízkou, což z něj činí atraktivní sídlo pro firmy.
Po návštěvách lotyšské Rigy a litevského Vilniusu přijede van Rompuy podle serveru EUobserver příští týden i do České republiky, Bulharska a Rumunska.
V těchto členských zemích EU chce van Rompuy podle svých slov napravit škody, které tvrdé předložení podmínek ze strany Německa a Francie počátkem února vyvolalo mezi ostatními státy dojem, že jde o hotovou věc.
Francie se totiž o jednotnou daň zasazuje delší dobu a Německo zase prohloubením ekonomické integrace podmiňuje svůj (ze všech zemí největší) příspěvek na navýšení fondu na záchranu eura.
Van Rompuy chce podle EUobserveru na svých cestách tuto diskusi "začít od nuly" a ve "spolupráci s (Evropskou) komisí."
Cíl cesty šéfa EU se zase však od německo-francouzského paktu tolik neliší. "Chci mít otevřenou diskusi s členskými státy o tom, jak dosáhnout vyššího stupně v politice ekonomické koordinace," řekl van Rompuy. "Budu naslouchat a otestuji i některé své vlastní nápady," dodal.
Německu došla trpělivost a Francie se svezla
Na březnovém summitu se bude rozhodovat o hospodářské budoucnosti Evropy a podle všeho jde do tuhého. Shoda zatím panuje o navýšení budoucího stálého balíku na záchranu eura od roku 2013 (European Financial Stability Mechanism EFSM). Rozpor naopak trvá v tom, jestli je potřeba navýšit i fond, který už teď proplácí záchranu Řecka (European Financial Stability Facility EFSF).
Podle zemí jako Rakousko, Holandsko a právě Německo nebude třeba navyšovat EFSF, pokud trhy budou uklidněny navýšením EFSM. S tím ale nesouhlasí periférie eurozóny, které hrozí podobné potíže jako Řecku. Portugalsko podle posledních zpráv požádá o záchranu v řádu týdnů, na záchranu Španělska by tak stávající peníze v EFSF nestačily.
Případné navýšení fondu ale Německo za podpory Francie tvrdě podmiňuje právě v úvodu zmíněnou hlubší integrací.
"Vše tedy nasvědčuje tomu, že Německu už došla trpělivost s hašteřivými státy, které vymáhají německé peníze, ale nechtějí se vzdát svých výhod. Merkelová využila francouzské nostalgie po době, kdy byla EU mnohem menší a Francie v ní měla mnohem silnější postavení, a do její představy „ekonomické vlády" tvrdého jádra vložila německý obsah," shrnul situaci před zřejmě historickým březnovým summitem týdeník Respekt.
To samé si myslí i Wall Street Journal, když se ptá, proč se vlastně zmíněný pakt jmenuje Konkurenceschopnost, když se ani jeden z jeho kroků netýká konkurenceschopnosti, ale umravnění veřejných financí v eurospolku, na kterém si Německo tolik zakládá.
