Berlín a Paříž chtějí v EU sjednotit firemní daně

ČTK ČTK
4. 2. 2011 22:13
Tento návrh na summitu EU politiky některých členských zemí zaskočil
Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy na summitu EU v Bruselu.
Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy na summitu EU v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel - Eurozóna bude zřejmě dál slaďovat ekonomické politiky svých členských zemí, ukázal dnešní summit Evropské unie. Na něm Německo s Francií prezentovaly návrh na nový pakt pro konkurenceschopnost obsahující i některé kontroverzní věci, které se týkají reforem důchodových systémů či harmonizování daní.

Pakt je určen hlavně pro státy eurozóny, avšak otevřen by mohl být i další zemím včetně Česka. To v něm podle premiéra Petra Nečase vidí některé pozitivní prvky, avšak jako velmi diskutabilní považuje pokus slaďovat daňový základ u firemních daní, který podle něj ale v podstatě znamená pokus o harmonizování přímých daní.

"To je naprosto předčasné říkat, že by se to týkalo České republiky. Je vůbec otázkou...Je vůbec otázkou, zda se zapojí všechny země eurozóny," soudí Nečas.

Z některých menších zemí či od zástupců unijních institucí nad francouzsko-německou "hotovou věcí", jak plán někteří označili, zaznívala určitá frustrace. Nejde o první případ, kdy si tyto dvě silné země něco dohodnout a následně to společně prosazují, přičemž ostatní nemají takovou sílu je zastavit.

Premiér Petr Nečas. Ilustrační snímek ze sklonku prosince 2010.
Premiér Petr Nečas. Ilustrační snímek ze sklonku prosince 2010. | Foto: Reuters

"Řada zemí má velké problémy s těmito návrhy," citovala agentura Reuters diplomata jedné z menších zemí eurozóny. "Nemůžeme ale nyní říct, že jsme proti francouzsko-německému návrhu, protože to by vyslalo špatný signál trhu," dodal zmiňovaný zdroj.

"Atmosféra nebyla nějaká divoká, ale je samozřejmě, že tento postup budí jistou diskuzi," řekl Nečas. "Budí jistou diskuzi, nakolik má vznikat jakási paralelní EU složená například pouze ze zemí eurozóny, nebo ze zemí, které by se k podobnému paktu konkurenceschopnosti přidaly," dodal.

Zejména Německo dává posilnění ekonomického vládnutí v eurozóně, s nímž počítá i pakt, do souvislosti s debatou o posílení úvěrové kapacity záchranného fondu eurozóny (EFSF) na pomoc zemím bloku v potížích a rozšíření jeho aktivit, po níž mimo jiné Evropská komise nějakou dobu volá. Dá se to do jisté míry chápat jako podmínka k dohodě o EFSF.

EFSF počítá se zárukami od členských zemí eurozónyve výši 440 miliard eur. Ty pak slouží k půjčování peněz na trzích. Reálná úvěrová kapacity fondu je ale jen 250 miliard eur, protože zbytek slouží k zajištění výhodného ratingu.

O detailech paktu i dalších reformách v eurozóně se bude jednat nyní na expertní úrovni a někdy v půlce i na mimořádném summitu eurozóny, na jehož konání se evropští lídři dohodli.


 

 

Právě se děje

Další zprávy