Brno - Lidé, o které se zdarma kvůli jejich vážnému zranění starají příbuzní nebo známí, mají právo dostávat na tuto službu pravidelnou měsíční rentu jako náhradu škody na zdraví. A to i v případech, kdy se o lidi s trvale poškozeným zdravím starají ti, kteří tento stav způsobili.

Průlomový verdikt vydal Ústavní soud, když vyhověl stížnosti ochrnutého muže. Ten požadoval po pojišťovně Allianz vyplácení měsíční renty ve výši 14,5 tisíce korun na ošetřování a pomoc.

Muž utrpěl vážná zranění - ochrnutí dolních končetin - při autonehodě jako spolujezdec. Nyní se o něj zdarma stará jeho přítelkyně, která jako řidička nehodu zavinila, a také její matka.

Odporuje to teorii i praxi

Obecné soudy předtím rozhodly, že pojišťovna musí z pojistky ženy vyplatit necelé dva miliony korun jako náhradu za ztížení společenského uplatnění. Současně ale odmítly požadavek, aby pojišťovna musela vyplácet také měsíční rentu ve výši 14 580 korun na placení ošetřování. Shodný názor měly postupně Obvodní soud Praha 2, Městský soud v Praze i Nejvyšší soud.

Podle soudců je jednoznačné, že muži nemohla vzniknout žádná škoda na zdraví tím, že pro něj někdo bezplatně pracuje. „Úvaha stěžovatele, podle které mu vzniká škoda tím, že někdo jiný pro něj bezplatně koná určité práce, odporuje veškeré právní teorii i soudní praxi," uvedla ve svém vyjádření nakonec i předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová. Podle Nejvyššího soudu muž vlastně požaduje po viníkovi nehody, aby mu z pojistky platil za to, že se o něj stará.

Muž se však nevzdal a obrátil se ještě na Ústavní soud. Podle muže totiž není podstatné, že se o něj stará přítelkyně, která zároveň zavinila jeho zranění. „Škoda nevznikla jí, ale mně," uvedl muž ve stížnosti. Vedle přítelkyně se o něj navíc bezplatně stará také její matka, která nehodu nezavinila.

Nevymlouvejte se na mezeru v zákoně

A u Ústavního soudu skutečně našel zastání. Verdikt Nejvyššího soudu zrušil a konstatoval, že soudy muže skutečně poškodily.

Ústavní soudci rozhodli, že zákon sice problematiku vyplácení renty jako součásti škody na zdraví nijak podrobně neupravuje, na soudech ale bylo, aby se tuto mezeru pokusily zaplnit.

„Není přípustné, aby mechanicky akceptovaly mezeru v právním řádu, a tím omezovaly, ba přímo popíraly základní lidská práva a svobody účastníků řízení," rozhodli ústavní soudci.

Podle ústavních soudců je vyplacení renty nárokem, který lidé mohou uplatnit při požadavku na vyplacení náhrady škody na zdraví. „Požadovaná renta ve své podstatě představuje náhradu majetkové újmy vzniklé vynaložením finančních prostředků na to, aby postižený měl zajištěnu základní obsluhu své osoby a mohl vést i při "pokaženém životě" alespoň život snesitelnější," rozhodl senát vedený soudkyní Vlastou Formánkovou.

Spoléhat se na příbuzné nejde

Podle ústavních soudců se přece není možné dlouhodobě spoléhat na to, že se o vážně zraněného člověka budou zadarmo starat příbuzní.

Není přípustné, aby bylo výlučně na obětavé okolí přenášeno břemeno důsledků poškození zdraví postiženého v neúměrné míře, a škůdce tak byl osvobozen od jakékoli zátěže," uvedli soudci.

Vyplácení renty nemůže podle soudců překážet ani to, že se o muže stará osoba, která jeho postižení způsobila. „Je chvályhodné, že původkyně poškození stěžovatelova zdraví se osobně podílí na péči o něj, neboť tímto způsobem odčiňuje vzniklou škodu," uvedli soudci. Zdůraznili však, že žena je ale na podobné situace pojištěna a pojišťovna tedy musí rentu vyplácet.

„Bylo porušeno vlastnické právo stěžovatele zaručené Listinou základních práv a svobod," konstatovali ústavní soudci. Nejvyšší soud tak musí případ znovu rozhodnout a respektovat při svém verdiktu stanovisko Ústavního soudu.