Brno - Velké obchody v Česku mají kritický nedostatek pracovníků a to vede k lehčí cestě pro přebalené nebo prošlé potraviny na pulty prodejen.

Přetížení a špatně placení zaměstnanci obchodů, často doplňovaní krátkodobými brigádníky nebo cizinci, totiž nestíhají kontrolovat vše, co prodejny nabízejí.

Od začátku roku objevila Státní zemědělská a potravinářská inspekce desítky kilogramů sýrů nebo salámů s posunutými nebo prošlými daty spotřeby v obchodech po celé zemi. Řetězce pochybení a klamání lidí omlouvají chybami jednotlivých pracovníků, o práci už přišli někteří manažeři prodejen.

Podle Odborového svazu pracovníků obchodu ale situaci v obchodech výrazně zhoršuje nezvládnutá expanze řetězců, které stále otevírají desítky nových obchodů a s tím spojený nedostatek pracovníků. Ten je v některých regionech pod kritickým minimem, situaci zachraňují brigádníci a cizinci.

Běhání mezi pokladnami a regály

"Neustálým snižováním počtu zaměstnanců obchodních řetězců za účelem zvyšování produktivity práce dochází k tomu, že kontrolu doby spotřeby nelze v celém sortimentu potravinářského zboží s kratší dobou spotřeby obsáhnout," říká šéf Odborového svazu pracovníků obchodu Petr Voslař.

Podle odborů totiž řetězce kvůli tomu, že lidé v Česku omezují nákupy a obchodníkům tak klesají tržby, tlačí na personální úspory. A práce lidí, kteří v obchodech zůstávají, se tak podle odborářů mění v běhání mezi pokladnami a regály zboží. Na kontrolu toho, jaké potraviny míří na pulty, už nezbývá čas.

"Za týden se tu vystřídá i deset brigádníků, mnozí přijdou jenom jednou nebo dvakrát. V každé směně chybí nejméně dva lidi, práci stíháme jenom s vypětím všech sil," popisuje situaci v jednom z jihomoravských hypermarketů manažerka prodejny.

Na to, že řetězce se snaží šetřit na zaměstnancích, potvrzují i zástupci spotřebitelských sdružení. "Je to problém ekonomický, kdy obchody se snaží snížit své vstupní náklady na minimum, takže trpí vysokou podzaměstnaností, kdy jedni lidé musí obsluhovat pokladnu, doplňovat zboží i se starat o úklid. A tak prostě nestíhají," uvádí Miroslav Huml ze sdružení Spotřebitel.net.

Problémy jenom někde?

Řetězce oficiálně tvrdí, že nedostatek lidí v obchodech není. Připouští pouze, že se v některých regionech lidé nabírají hůře.

"S obsazením volných míst v prodejnách nemáme větší potíže, byť se to samozřejmě liší podle regionu," tvrdí například mluvčí Aholdu Simona Caidlerová.

Česko má přitom velmi hustou síť obchodů, staví se ale stále další. V tuzemsku bylo na začátku letošního roku 282 hypermarketů, do konce roku jich má být na tři sta. Po desítkách přibývají také další nové diskontní prodejny.

To, že v Česku stojí obchody blízko sebe, potvrzují i statistiky.

Na jednoho obyvatele totiž nyní připadá více metrů čtverečních prodejní plochy než například na spotřebitele ve Velké Británii či Itálii. V České republice má každých tisíc lidí "pro sebe" celkem 249 metrů obchodů, Britové se musí spokojit jen se 194 metry, Nizozemci se 183 metry a Italové "jen" s 154 metry čtverečními.