Basilej/Praha - Už žádnou úvěrovou krizi, jako je ta, co již déle než rok a půl dusí svět, přejí si regulátoři bankovních systémů po celém světě.

A to, co slibovali od počátku, se začíná rýsovat. Tedy přísnější dohled nad bankami, aby jejich chuť půjčovat, a tedy vydělávat, nepřerostla únosnou míru.

V uplynulých dnech se proto Basilejský výbor, jehož úkolem je regulovat kapitálovou přiměřenost bank, shodl na nových pravidlech, která svážou bankám při úvěrování ruce.

Držte víc peněz

Ve svém výsledku znamenají nová pravidla zejména vyšší požadavek na kapitál bank. Tedy větší poměr skutečně držených likvidních prostředků vůči poskytnutým úvěrům. Dosavadní soubor norem, známý jako Basel II, byl totiž často označován za jednu z příčin vzniku krize, protože funguje tak zvaně procyklicky.

Tedy v době vzestupu ekonomiky hodnotí úvěrová rizika jako nízká a tudíž požadavky na banky jsou také nízké. V době pádu ekonomiky pak má banka nízký kapitál v poměru ke zvyšujícím se rizikům úvěrů.

"Procyklický charakter Basel II byl již před zavedením tohoto systému pravidel často diskutované téma. Míru, v níž tento systém působí procyklicky nelze ovšem přesněji empiricky určit, neboť Basel II je v platnosti pouze krátkou dobu (v EU od r. 2007). Stejně tak sporné je hodnocení, jakou měrou přispěl ke vzniku krize," říká k tomu viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.

Přesto centrální bankéři světových finančních velmocí mají jasno. Přísnější pravidla jsou potřeba a pomohou. "Nový systém přispěje stabilitě bank a vyústí v rovnováhu finančních inovací a udržitelného rozvoje," uvedl Nout Wellink, šéf nizozemské centrální banky a také předseda Basilejského výboru.

Času dostanete dost

Banky ještě před zveřejněním nových návrhů, které projdou v příštím roce diskuzí a úpravami, aby byly do konce roku hotové, kritizovaly. Zejména se obávaly jejich příliš brzkého zavedení. V době, kdy ještě trhy silně ovlivňuje krize by rychle potřebovaly navýšit kapitál. Páteční zveřejnění časového rozvrhu však je i investory na finančních trzích uklidnilo. Nový systém má začít platit od konce roku 2012 a stále je ve hře až desetiletá doba "hájení".

Akcie dvou největších japonských bank tak například poskočily o 14 procent, protože u nich se předpokládá, že budou muset sehnat 30 miliard dolarů dodatečného kapitálu kvůli novým pravidlům. Mírněji ale rovněž pozitivně pak reagovaly tituly evropské konkurence. Například Deutsche Bank si připsala přes čtyři procenta, napsala agentura Reuters.

Časté kritice byly banky vystaveny kvůli tomu, že vyváděly část rizikových úvěrů mimo své rozvahy pomocí účelově zakládaných společností, jež balíky úvěrů dále přeprodávaly na finančních trzích. Právě to bylo jedním z hlavních motorů prudkého propadu finančních trhů.

Již systém Basel II pohlížel na tyto účelové firmy přísněji, je tedy pravděpodobné, že dohled nad těmito praktikami bude ještě důraznější. Českých bank se tato praxe ale týkala jen okrajově. Také proto se jim podařilo finanční krizi ustát bez větších problémů.

"Nejvíce s příčinami krize souvisí účelové společnosti vytvářené za účelem vyvedení části úvěrů z bilancí bank a jejich následnou sekuritizací. Rozsah těchto aktivit u tuzemských bank byl však zanedbatelný," tvrdí viceguvernér Singer.

"Jiným typem bývají účelově vytvářené společnosti v rámci projektového financování. Za účelem realizace projektu investor založí účelovou společnost, ve které je soustředěno veškeré cash-flow související s projektem a banky financují tuto společnost. Tento typ financování je běžný u velkých například infrastrukturních projektů. V rámci dohledu nad bankami se pozornost věnuje tomu, zda banka dostatečně sleduje a řídí rizika spojená s financováním projektu," doplňuje Singer.