Praha - Poštovní doručovatelé i zaměstnanci na přepážkách musí skutečně generovat tržby z prodeje cigaret. Potvrzují to reakce pošťáků na úterní článek online deníku Aktuálně.cz.

„Vše, o čem píšete v článku, je pravda," shodují se zaměstnanci České pošty, kteří chtěli zůstat v anonymitě. „Nařízení odevzdávat peníze za prodej cigaret pro nás opravdu platí," dodávají.

Tuto skutečnost přes původní dementi nakonec velmi opatrně potvrdilo i vedení státního podniku Česká pošta. Upřesňuje však, že doručovatelé nesmí nabízet cigarety při svých pochůzkách lidem, ale mohou si je kupovat sami pro vlastní potřebu.

Měsíční cíl

„Pokyn, že cigarety nebudou zařazeny do prodeje veřejnosti prostřednictvím naší doručovací sítě, byl vydán. Je to tak, jak jsem uvedla v úterý," stála si nejprve za svým mluvčí České pošty Marta Selicharová. Později na další dotaz uvedla, že z pokynů zaslaných na jednotlivá pracoviště pošty jasně nevyplývalo, jakým způsobem mají jednotliví zaměstnanci se zbožím pracovat.

„Proto byl na pracoviště poslán pokyn, že u pracovníků doručovací sítě nejde v případě prodeje cigaret o nabídku externímu zákazníkovi, ale o možnost nákupu - například pro interní spotřebu," vysvětluje Selicharová.

Jde ale o možnost, nebo povinnost?

Online deník Aktuálně.cz obdržel téměř dvacet vzkazů od jednotlivých pošťáků. Řada z nich uvedla, že doručovatelé, stejně jako lidé na přepážce, tržby z prodeje cigaret vykazovat zkrátka musí.

„Doručovatelé teď musejí nabízet cigarety za 1200 korun měsíčně, tak ať mluvčí pošty nelže, že to není pravda. Ó pardón, malá změna. Už prý nemusejí cigarety nabízet, ale musejí si je za těch 1200 korun měsíčně koupit, jinak jim právě těch 1200 korun měsíčně seberou," potvrdila v diskusi pod úterním článkem jedna ze čtenářek, jejíž příbuzná na poště pracuje.

Platí ale, že prodejní cíl se nevztahuje jen na samotné cigarety, počítá se do něj veškeré prodané zboží. Podle Selicharové mají zaměstnanci pošty i zde nepřesné informace, měsíční prodejní cíl byl podle ní stanoven na 800 korun.

"I když bude vyvinut tlak a pošta prodej cigaret zastaví, neznamená to, že nepřestane tlačit na doručovatele s ostatním prodejem a že jim za to nebude strhávat peníze," upozorňuje další zaměstnanec pošty, že problém, byť je nyní nejviditelnější, nespočívá podle "pošťáků" jen v prodeji cigaret.

Žvýkačky nebo ponožky?

Co všechno mohou zákazníci koupit na přepážkách nebo si objednat u svého doručovatele? Podle zaměstnanců pošty jsou to kromě cigaret i cukrovinky, povlečení, deštníky, knížky, sortiment papírnictví, silonové punčochy, ponožky, náplasti a podobné věci, které nijak nesouvisí s poštovními službami.

„Nedávno jsem nevěřil svým uším, když mi manželka říkala, že dostali k prodeji každá povinně jedno balení žvýkaček," napsal další ze čtenářů, jehož žena je taktéž poštovní doručovatelkou.

Sortiment a limity se na jednotlivých pobočkách patrně různí. Odlišné jsou i prodejní plány. Podle prezidenta Federace výkonných zaměstnanců České pošty Miroslava Prokopa mají zaměstnanci na některých pobočkách povinnost prodávat v rámci těchto plánů výhradně cigarety, jinde se to vztahuje na širší škálu produktů.

„U nás ve Středočeském kraji musíme měsíčně prodat zboží v celkové hodnotě 800 korun. Zahrnuje to právě cigarety, plyšáky, tiskátka a další věci. K tomu máme prodat losy za 150 korun a dobíjecí simkartu ve výši 200 korun," uvádí další zaměstnanec pošty.

Jako na střelnici

Na některých poštách se již pošťačky podle svých slov ani nevejdou ke svému „okýnku". „Naše přepážky připomínají spíše střelnici. Jen namířit a sestřelit si to, co se vám líbí," hovoří s notnou dávkou sarkasmu jedna ze zaměstnankyň pošty, která sedí na přepážce.

„Jsme výsměchem pro zákazníky. Ti stálí se ptají, kdy začneme péct a prodávat rohlíky?" pokračuje.

Kromě prodeje drobného zboží musí pošťáci plnit také roční limity prodeje finančních produktů. Zakládají třeba účty, sjednávají pojistky, stavební spoření, kreditní karty či sjednávají úvěr.

„Všichni zaměstnanci pošty a jejich rodinní příslušníci včetně babiček a širokého příbuzenstva mají něco založeného. Někteří zaměstnanci v rámci plnění produktů mají několik účtů a pojistek," píše další z pošťaček.

Pro ty, kteří nedokážou nastavené prodejní limity splnit - což je podle reakcí zaměstnanců pošty většina - existují školení pro takzvané neplniče.

Přesčasy neplatíme

Běžným standardem jsou pro pošťáky podle jejich reakcí přesčasy, za které prý nedostávají zaplaceno. „Pravidelně pracuji i dvanáct hodin denně," říká poštovní doručovatel z Kladna. K němu se přidávají prakticky všichni další.

Současně se nedodržuje maximální hmotnost zavazadla. „Zátěž vozíku, která je stanovena na nějakých 30 kilogramů, je klidně 70 kilo a na zádech k tomu dalších 10 kilo," píše jeden z doručovatelů.

„Moje paní chodila domů hladová a vyčerpaná. Na poště na ně prý řvali, aby více makali a prodávali produkty. Že prý kdo cekne o nadváze pošty, nabízení produktů a strhávání peněz, poletí," přidává se manžel pošťačky, která již musela dát výpověď.  

Proč se zaměstnanci pošty proti neustálému navyšování pracovní náplně nepostaví? Z reakcí vyplynulo, že jakýkoli vzdor nebo snaha o získání vysvětlení ze strany vedení končí pohrůžkou vyhazovu.

„Každý se bojí ozvat, odbory nefungují," stěžuje si další ze zaměstnanců. „Nikdo se neozve, jelikož má každý strach o zaměstnání, a toho jsou si vedoucí pracovníci velmi dobře vědomi," dodává jiný.