Praha - O statisíce až miliony korun ročně si přilepší rozpočty obcí, které kývnou na geologický průzkum pro budoucí úložiště jaderného odpadu na svém katastru. Některé už zvažují, že průzkum odsouhlasí.

Vláda totiž schválila nařízení, které takové obci určuje finanční příspěvek ve výši 600 tisíc korun a zároveň třicet haléřů za každý metr čtvereční katastrálního území, na němž je stanoveno průzkumné území. Maximální strop vláda stanovila na čtyři miliony korun ročně.

Například na Vysočině by si nejvíc přilepšila obec Hodov v lokalitě Horka (podrobněji v grafice), která by v případě souhlasu s průzkumem získala téměř 3,5 milionu korun ročně.

Obce, které po průzkumu přistoupí i na samotnou stavbu úložiště, pak budou dostávat tři miliony ročně až do jeho zprovoznění. Kdyby to byl zmíněný Hodov, mohl by si mezi lety 2012 a 2065 přijít celkem na 165,5 milionu korun.

Sázka na peníze zřejmě vyjde

Výstavba úložiště je v kompetenci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která se snažila prosadit zákonem stanovené příspěvky obcím na průzkum od roku 2004.

Obce byly podle všech průzkumů veřejného mínění zásadně proti a SÚRAO předpokládala, že peníze do jejich pokladen jim změní názor.

Tento předpoklad zřejmě vyšel.

Jak před časem upozornil deník Insider, některé obce ze sedmi lokalit, které geologové označili za nejvhodnější pro trvalé ukládání vyhořelého paliva z jaderných elektráren, začaly slibované kompenzace lákat.

Nejdále je v tomto směru lokalita Čertovka na Lounsku. Přesněji obec Lubenec.

"S průzkumnými pracemi bychom souhlasili, pokud budou splněny naše podmínky," řekl starosta Lubence Bohumil Peterka.

"První podmínka byla, že souhlas s průzkumem neznamená souhlas s jaderným úložištěm. Druhá, že nás do toho půjde víc lokalit, a třetí byly kompenzace," upřesnil před časem Peterka během jednání pracovní skupiny Dialog, kde zástupci obcí a nevládních organizací se SÚRAO o budoucím úložišti vyjednávají.

Čtyřem obcím ležícím v lokalitě Čertovka by souhlas s průzkumem dohromady přinesl necelé čtyři miliony ročně. Dělily by se podle rozsahu území, na kterých by práce geologů probíhaly.

Temelín stačí

Pokud jde o získání podpory i v jiných lokalitách, jednoznačné Ne v listopadu neříkaly ani některé obce na Vysočině.

"Nebudu jmenovat, ale kompenzace jsou pro ně zajímavé. Narážejí však na odpor svých obyvatel," sdělil starosta Peterka. Na svém zásadovém odporu naopak trvají obce z jihu Čech, kde leží Jaderná elektrárna Temelín.

Při výzkumu na Vysočině, kde se zvažují dvě lokality, by mimo zmíněného Hodova dostávaly přes dva miliony ročně celkem tři obce, přes milion pak dalších deset. Přes milion a půl by se přehouply například i příjmy obce Drahonín v Jihomoravském kraji.

Pro obce je to skutečně lákavá nabídka. Pokud se "aktivně zapojí do výběru lokality" a na jejich katastrech začne geologický průzkum, mohou podle SÚRAO začít příspěvky čerpat už v roce 2012.

"Peníze není nutné utratit v daný kalendářní rok, obce je mohou převádět do dalších let. Příspěvky budou obce dostávat každý rok, po celou dobu průzkumu, až do stanovení dvou finálních lokalit, které se předpokládá v roce 2018," uvádí SÚRAO.

Obce ve dvou konečných lokalitách pak budou čerpat tři miliony ročně až do doby spuštění provozu hlubinného úložiště, které se předpokládá v roce 2065.

Souhlas s průzkumem není souhlas s úložištěm

"Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jako souhlas s případným umístěním hlubinného úložiště v dané lokalitě," zdůrazňuje ředitel SÚRAO Jan Prachař platnost jedné z podmínek, které si obce kladly.

Česko zatím ukládá vyhořelé palivo do meziskladů a trvalé úložiště jaderného odpadu musí postavit mimo jiné i proto, že se k tomu zavázalo Evropské unii.

První podzemní laboratoře mají ve vybrané lokalitě vzniknout kolem roku 2030, samotné trvalé úložiště se má začít stavět kolem roku 2050. Od roku 2065 by se do něj měl zhruba sto let natrvalo ukládat jaderný odpad.

Náklady na stavbu úložiště se roku 1999 odhadovaly na 47 miliard korun. Pokud se kapacita tuzemských jaderných elektráren zdvojnásobí, jak s tím počítá státní energetická koncepce, bude úložiště stát až 90 miliard.

Peníze na kompenzace obcím i stavbu úložiště půjdou z takzvaného jaderného účtu, kam odvádí peníze hlavně provozovatel místních atomových elektráren ČEZ.