Washington / Brusel - Ministři financí EU v noci na pondělí, po jedenácti hodinách jednání, v Bruselu oznámili shodu na záchranném balíčku eurozóny.

Opatření v hodnotě 500 miliard eur (zhruba 13 bilionů korun) mají zabránit rozšíření řecké dluhové krize do dalších zemí.

Podle španělské ministryně financí Eleny Salgadové Méndezové, jejíž země v současnosti Unii předsedá, bude celý záchranný mechanismus platit následující tři roky.

Přijdou Češi o úsporu?

Země eurozóny se zavázaly, že v případě potřeby poskytnou svým členům, kteří by se dostali do podobných potíží jako Řecko, až 440 miliard eur (zhruba 11,5 bilionu korun) formou dvoustranných půjček. Dalších 60 miliard eur (1,5 bilionu korun) Evropská komise vyčlení z rozpočtové rezervy.

Jde o peníze z rozpočtu EU, plynou tak ve formě příspěvků jednotlivých členských států do unijní pokladny.

Na českou státní pokladnu by přesto masivní záchranný balíček neměl mít přímý dopad. Podle ministra financí Eduarda Janoty by se Praha finančně podílela za určitých okolností jen zprostředkovaně, a to právě skrze zmíněnou rezervu unijního rozpočtu.

Z použitelných 60 miliard eur připadají na Českou republiku v přebytku zhruba čtyři miliardy korun ročně. O nárok na vrácení těchto peněz by nyní mohla Praha přijít. "To je jediný velmi zprostředkovaný dopad na Českou republiku," potvrdil v Bruselu Janota.

Kolaps německého ministra financí

Nedělní jednání v Bruselu zkomplikoval kolaps německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který musel být hospitalizován. Z Berlína byl do Bruselu narychlo jako náhrada vyslán ministr vnitra.

Před půlnocí pak stále přicházely zprávy, že - i když společné řešení předjednávali šéfové německé a francouzské delegace dopředu - konečnou dohodu Němci nadále blokují.

Po druhé hodině ráno byla konečně zveřejněna dohoda.

Ještě předtím, než se po nočním maratonu shodla EU, oznámil svou část řešení Výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu. Na svém mimořádném nedělním zasedání ve Washingtonu schválil poskytnutí úvěru zadluženému Řecku v objemu 30 miliard eur (775,65 miliardy Kč).

Ve hře až 720 miliard eur

Půjčka od MMF je součástí širšího balíku pomoci v rozsahu 110 miliard eur, na které se dohodli zástupci fondu s představiteli eurozóny a řeckou vládou a který byl ohlášen už na začátku víkendu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) podle španělské ministryně Salgadové Méndezové rovněž přislíbil, že nad to poskytne úvěry až ve výši 220 miliard eur (zhruba 5,7 bilionu korun).

Celkový balík pomoci by tak mohl dosáhnout až 720 miliard eur, tedy 18,7 bilionu korun.

Naděje pro Španělsko a Portugalsko

Řada analytiků před nedělními rozhodnutími upozorňovala, že pokud se má zabránit šíření nákazy z Atén, musí dát evropští politici jasně najevo, že jsou připraveni sáhnout k masivní finanční pomoci.

Mezi nejvíce ohrožené země kromě Řecka jsou v této chvíli počítány Španělsko a Portugalsko.

"Nejde jenom o Řecko, ale o stabilitu celé Evropy. Je to silný závazek, že bude pokračovat náprava nadměrných rozpočtových schodků ve členských státech a zejména v zemích, které v posledních týdnech čelily spekulativním útokům," řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. Podle něj se Španělsko i Portugalsko na jednání ministrů zavázaly, že přijmou další významná opatření, která mají stabilizovat jejich veřejné finance.

Rehn zdůraznil, že případné poskytnutí úvěrů dalším problémovým zemím bude fungovat na základě stejné "logiky" jako v případě půjček Řecku. Řekům země eurozóny půjčí za úrok, který by měl být o něco nižší, než činí úrok řeckých dluhopisů na finančních trzích.

Řecko se díky pomoci nejméně v příštích třech letech vyhne bankrotu. Výměnou za pomoc však musela země přislíbit další hluboké škrty výdajů a zvýšení daní.

Vláda bude muset v rámci programu snížit rozpočtový deficit do roku 2014 pod tři procenta hrubého domácího produktu z loňských 13,6 procenta. Už letos má schodek klesnout na 8,1 procenta HDP.