Londýn - Pamatujete otylá těla Radovana Krejčíře a Viktora Koženého na plážích Seychel a Baham? Víc než přírodní krásy je tam vylákalo zdejší trestní stíhání a tamní obchodní divy.
Kde jinde stačí pár tisíc dolarů k založení akciovky, v níž si člověk vystačí samotný, nevede žádné účetnictví a nikdo mu nezdaňuje příjmy? To vše za pouhých 100 dolarů ročního poplatku eráru na Seychelách, respektive 350 dolarů na Bahamách.
Česko, ostrovní velmoc
Daňové ráje už ale zdaleka nejsou ideální destinace jen pro zloděje všech formátů, kteří po sobě nechtějí nechat stopy. Jen v Česku už je v rájích od Andory po Švýcarsko a Antiguy po Svatý Kitts a Nevis registrováno na devět tisíc společností. A pouze za loňský rok jejich počet stoupl podle České kapitálové informační agentury Čekia bezmála o desetinu.
A právě nad těmito daňovými ráji se dnes smráká v Londýně. Uprostřed jednání G20 totiž dávají nejmocnější světoví lídři najevo, že si na ně tvrdě došlápnou.
"Čas bankovního tajemství vypršel, na tom se shodlo všech dvacet zemí kolem stolu," řekl před chvílí po jednání k osudu daňových rájů francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
"Dohodli jsme se, že ukončíme daňové ráje a zveřejníme ty země, které nové mezinárodní standardy nedodrží," prohlásil na další tiskové konferenci britský premiér a hostitel summitu Gordon Brown.
Daňové ráje sice nejsou zdaleka hlavní příčinou globální recese. Jsou ale nápadným projevem nedostatku regulace globálního finančnictví, který už takovou příčinou je. Politikům se proto tvrdost vůči nim dobře "prodává".
"Bude vypracován mezinárodní systém sankcí od omezení až po zákaz investovat v těchto zemích," dodal zjevně unavený Sarkozy.
Pokroků v jednání, které je pozorovateli označováno za nejvýznamnější za posledních více než sedmdesát let, bylo během dneška zřejmě dosaženo víc. Rozhodně víc, než se čekalo ještě ráno.
"Stojíme rozděleni," hlásal například titulek britského The Economist ještě před polednem, skepsí nešetřila ani americká CNN. Odpoledne se už ale na jejích stránkách z hlavní fotky v objetí smáli Medveděv, Obama a Berlusconi pod titulkem Dokážeme se spojit a porazit krizi.
Jásání je zatím předčasné
Na jednání zatím panuje podle BBC shoda také na navýšení financí Mezinárodního měnového fondu na 500 miliard dolarů pro pomoc rozvojovým zemím a takzvaným novým ekonomikám. K dohodě směřují také jednání o větší regulaci bankovnictví a platů bankéřů nebo zmíněných daňových rájů. Přijmou zřejmě také opatření, která povedou k vydání 250 miliard dolarů "nových peněz" ke stimulaci světové ekonomiky.
Rozšíří se i možnosti, jak budou moci chudé ekonomiky dosáhnout na záchranné peníze od MMF.
Co konkrétně se dnes podaří v Londýně dohodnout, ukáže až dnešní večer a příští dny. Slova o shodě vůdců dvaceti největších ekonomik světa dosahujících 90 procent výkonu globální ekonomiky ale jistou naději dávají.
Úkolem summitu totiž není nic menšího než najít lék na současnou globální recesi, zabránit jejímu prohloubení a hlavně opakování. Stále častěji se proto mluví o dnešním jednání G20 jako o počátku "Nové éry".
Jásat nad jednáním, i pokud dopadne úspěšně, by však bylo velmi předčasné. Teprve čas totiž ukáže, jaký budou mít jeho výsledky skutečný efekt na světovou ekonomiku. Někteří bankéři už také například varovali, že tvrdší regulace může vést u politiků ke střetům zájmů a české předsednictví EU se zase zastalo Švýcarska tvrzením, že ne všechny takzvané daňové ráje jsou takto označovány právem.
