Brno - Majitelům domů došla trpělivost. Chtějí, aby jim veřejný ochránce práv pomohl rozetnout problém s neplatícími nájemníky. Stát se podle nich dlouhodobě zastává neplatících nájemníků na úkor vlastníků nemovitostí.
V podnětu majitelé ombudsmanovi Otakaru Motejlovi popisují konkrétní případ, který podle nich charakterizuje obecný a často opakující se problém.
K veřejnému ochránci práv jde celý případ poté, co ho nevyřešily úřady v Praze ani Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Tři roky neplatí, vystěhovat nejde
Nájemnice v Praze už od roku 2004 v jednom z domů soukromého majitele neplatí vůbec žádný nájem a dluh dosáhl zhruba 280 tisíc korun. Jde přitom o luxusní a velký byt tři plus jedna.
Majitel domu už v roce 2004, kdy byl dluh 25 tisíc, oslovil úřady s tím, aby řešily sociální situaci nájemkyně. Neuspěl.
Žena navíc v bytě bydlí přes odpor majitele domu, ten nesouhlasil s výměnou bytů, při které nájemnice byt získala. Soud ale rozhodl jinak a výměnu povolil.
"Stát nechává dlouhodobě všechny náklady spojené s dlouhodobým, náročným a nákladným řešením sociální situace nájemnice (které jsme předpokládali) pouze a výhradně na majiteli nemovitosti," je uvedeno ve stížnosti k ombudsmanovi.
Soud sice v tomto konkrétním případě po dvou letech rozhodl, že nájemnice musí po zajištění náhradního ubytování byt vyklidit, to se ale zatím nestalo.
Obvodní soud v Praze dal ve svém rozhodnutí majitelům domů zapravdu v tom, že jsou porušována jejich práva.
"Žalobkyně (majitelka domu) nejen že nemá výnosy ze svého majetku v podobě vybíraného nájemného, je dokonce nucena za žalovanou (neplatící nájemnice) platit dodavatelům jednotlivých služeb spojených s užíváním bytu v nájmu žalované úhrady za tyto služby. Dlouhodobě tak žalovaná uspokojuje své bytové potřeby na úkor žalobkyně," uvedl soud.
A podle soudu má v takovém případě zasáhnout stát.
Zodpovědný je stát
"Garantem zajištění základních životních podmínek žalované v případě její hmotné nouze pak musí být vždy stát, nikoliv žalobkyně jako soukromá osoba nevykonávající veřejnou moc. Nelze tedy akceptovat situaci, kdy by žalobkyně byla nucena ze svých peněžních prostředků hradit náklady na uspokojení bytové potřeby žalované v okamžiku její hmotné nouze," uvedl obvodní soud v Praze ve svém rozhodnutí.
Majitelé domů neuspěli s žádostí o řešení situace na úřadech v Praze, neúspěšně o pomoc žádali také Ministerstvo práce a sociálních věcí. Soud proto nyní řeší podanou žalobu na vyklizení bytu.
"Je to porušení našich práv, dlouhodobé přenesení odpovědnosti za řešení sociální situace nájemníků na majitele domů je protiústavní. Toto přenesení odpovědnosti a značných nákladů s tím spojených se děje bez zákonného podkladu a bez jakékoliv náhrady," uvedli majitelé domů v dopise veřejnému ochránci práv s odkazem na rozhodnutí jak tuzemského Ústavního soudu, tak Evropského soudu pro lidská práva.
Ombudsman Otakar Motejl už jednou v případě regulovaných nájmů zasáhl. V roce 2002 podal na základě stížností asi 500 majitelů domů návrh Ústavnímu soudu na zrušení cenového výměru, kterým Ministerstvo financí regulovalo nájemné s tím, že jde o protiústavní akt.
Ústavní soud cenový výměr zrušil.
