Klastry, inkubátory, inovace. Česko odrůstá montovnám

Karel Toman
14. 6. 2009 13:15
Česká ekonomika nastoupila cestu k inovacím. Kromě státu a EU ji urychluje i krize

Liberec, Praha - Získat kontrakt za víc než miliardu korun zní v téhle době jako pohádka z dávnověku konjunktury. Liberecké firmě Elmarco se to podařilo v úterý.

Světově unikátní výrobní technologii netkaných textilií z nanovláken zvanou Nanospider teď bude rozvíjet a prodávat se špičkovou americkou zdravotnickou firmou HemCon Medical Technologies.

Stvrdila tak vývojovou proměnu, kterou Česko prochází - odrůstá "monokultuře montoven" a zraje v pestrou ekonomiku kde se daří i špičkovým oborům s velkou "přidanou hodnotou."

Nejde samozřejmě o žádnou revoluci, tato proměna nabrala slušné tempo už před globální recesí. "Krize spíš pošťouchne tento přirozený vývoj trošku rychleji dopředu," uvažuje ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

A další "šťouchanec" dostanou inovace od státu respektive EU.

Jen na rozvoj klastrů a inkubátorů - sdružení firem a škol zaměřených na vývoj moderních výrobních technologií - totiž vládní agentura CzechInvest zatím dala přes miliardu a čtvrt. V právě začínajícím rozpočtovém období je podpoří z evropských fondů celkem až pěti miliardami korun.

Inovace míří na budoucí byznys

"Nezaměstnanost roste nejrychleji hlavně v těžkém průmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. V oborech s větší přidanou hodnotou je zaměstnanost naopak o něco stabilnější," připouští Bureš. "K určitému posunu české ekonomiky směrem od čistě průmyslové výroby k sektoru služeb tak krize opravdu pomoci může," dodává.

"Není předpoklad, že by se firmy, jako například ty, které se na Liberecku zabývají nanotechnologiemi, přestěhovaly kvůli krizi dál na východ," potvrzuje expert odborového svazu KOVO Josef Středula. "Jsou totiž zpravidla založeny na budoucí byznys, ne na ten aktuální.

Podle Středuly i Bureše mají ale inovace provozy s nízko kvalifikovanou prací doplnit, ne nahradit. Ekonomika se tak stává "diverzifikovanější" a tím odolnější.

Padesát metrů dlouhý světelný tunel. Dosud museli vývojáři světel ladit světlomety v noci. Vývojové centrum automobilky Škoda.
Padesát metrů dlouhý světelný tunel. Dosud museli vývojáři světel ladit světlomety v noci. Vývojové centrum automobilky Škoda. | Foto: Ludvík Hradilek

"Jedno bez druhého nemůže fungovat. Každý hi-tech výrobek se skládá z mnoha low-tech komponentů. Inovativní firmy tak dávají zakázky dodavatelům ve své blízkosti," shrnuje Středula.

Inovační centra, podnikatelské inkubátory a klastry - tato složitá sdružení firem, škol, měst a krajů dnes fungují snad v každém krajském městě, najdeme je ale i v "okresních" městech jako Přerov či Vsetín. Firmy od automobilového průmyslu po biomedicínu a software v nich spolu s univerzitami investují do výzkumu a inovací. Z těch pak čerpají špičkové know-how.

Probouzení spícího obra

Podle odborníků je tohle jediná šance, jak v budoucnu obstát v globální konkurenci obra, který se probouzí v ekonomikách Číny a Indie.

Bez často opovrhovaných a státem podporovaných montoven by přitom "inovační" fáze české ekonomiky byla jen těžko možná. Podle Středuly totiž zahraniční firmy musely nejdřív do Česka vůbec přijít, aby později mohly lidem svěřit výzkum.

"Bez pobídek by tu nebylo jedno z největších výzkumných center Volkswagenu ani samostatný vývoj Panasonicu. A společnost Honeywell by tady neměla největší vývojové centrum mimo území USA," je přesvědčen Středula. Své inovační centrum tak má nakonec v Brně od loňska i Microsoft.

"Navíc investorské pobídky fungují ve většině zemí Evropské unie. Kdybychom je neměli, mohli bychom ztrácet konkurenceschopnost," souhlasí Bureš.

Svůj podíl na proměně má i vládní agentura CzechInvest. Podle studie Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky z roku 2007 zprostředkoval CzechInvest čtvrtinu všech "hi-tech" investic v Česku.

Protekcionismus hrozí i klastrům

Ani tomuto novému sektoru české ekonomiky se ale potíže nevyhnuly.

"Ano, klastr je šance a teoreticky i výhoda," uvažuje Pavel Šebek, člen projektového týmu Automobilového klastru Středočeského kraje, který před časem "usnul" v přípravné fázi a dnes nefunguje.

"V klastru se většinou sdružují menší firmy, které do určité míry odkrývají karty a investují své know-how. A to se podnikatelům v téhle době moc nechce. Dnes se v drtivé většině každý podnikatel stará o to, aby jeho lidi měli co dělat a shání kšefty pro sebe," dodává.

CzechInvest ale věří, že i díky němu vzejde inovační sektor české ekonomiky z krize posílen. Jen vznik klastrů v minulosti podpořil bezmála 230 miliony korun, založení 24 inkubátorů s vědeckotechnickými parky a technologickými centry pak částkou přes 1,1 miliardy korun.

Podle CzechInvestu má jít přitom z evropských fondů na podporu klastrů další miliarda korun a na inkubátory čtyři miliardy.

"Už teď mohu říci, že počet podpořených klastrů se významně navýší," tvrdí odbornice na klastry z agentury CzechInvest Lenka Peterková. Podle její kolegyně Lucie Hadámkové, která je expertkou agentury na podnikatelské inkubátory, leží v CzechInvestu žádost o podporu 15 novým inkubátorům.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Výjimku z nošení roušek dostanou děti do 2 let a řidiči, kteří jsou v autě sami

Zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst, který platí od 19. března, se nově nebude vztahovat na děti do dvou let věku a řidiče, kteří jsou v motorovém vozidle sami. Na dnešním zasedání toto usnesení schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Podle ministra výjimka vznikla po konzultaci s odborníky. Poměrně dlouho se diskutovala smysluplnost nošení v roušky v takových případech, uvedl Vojtěch.

Zdroj: ČTK
Další zprávy